Ondřej Kolek: Budoucnost Evropy musí být v rukou vzdělaných, informovaných a kriticky uvažujících lidí

Oblast školství je v rámci práce europarlamentu včleněna do výboru CULT, přičemž pro členské země nejsou vydávány závazné směrnice, což je při dnešním fungování Unie dobře. Přesto, jestliže je dnes zapotřebí, aby se Unie při modernizaci zaměřila na méně oblastí, které bude zvládat mnohem lépe, pak by se vzdělávání mělo dostat jednoznačně do popředí zájmu europoslanců. EP musí zahájit debatu napříč Evropou a z dosud vyzkoušených a nově navrhovaných přístupů vytvořit model vzdělávacího systému pro 21. století. Ten pak bude sloužit jako konsenzuální a podporovaný zdroj inspirace pro jednotlivé státy. Z pohledu pirátského přístupu tvoří schody ke vzdělanostní společnosti kvalita, otevřenost, dostupnost a dobré financování školství.

Vezměme si pět programových priorit, se kterými jdou Piráti do eurovoleb.

Svobodu si nejlépe uhájí ti, kteří chápou její význam, ale cítí i její slabiny a možná ohrožení. Lidé, kteří získávají nové znalosti a zkušenosti v průběhu celého svého života. Lidé, kteří jsou schopni kriticky přemýšlet, vyhledávat, zpracovávat a vstřebávat informace. A v neposlední řadě ti, již rozšiřují své vědomí a jsou schopni vnímat širší souvislosti. Naopak autoritáři všech zemí vždy jako jednu z prvních věcí „znárodnili“ vzdělávací systém a přetvořili ho pro svou potřebu poslušné a na vrchnosti závislé populace.

Zlepšení (Upgrade) EU v rámci snížení byrokracie, pokročilé dopravní propojenosti nebo další otevírání se zkušenostem ze zahraničí pro studenty i pedagogy v rámci programu Erasmus jsou pro naši budoucnost důležité. Nicméně ztrácejí glanc v případě nedovzdělané společnosti, která  tyto věci nedocení. Maloměšťák bez rozhledu nepotřebuje vysokorychlostní železnici nebo Erasmus. Vyjma týdne u Jadranu ani často cestovat nechce, protože neznámo v něm probouzí nervozitu. Naopak populace vedená k zájmu o svět se učí cizím jazykům, hledá zkušenosti, chce se potkávat s jinými kulturami a dokáže získané znalosti využít ku prospěchu rodné země.

Bohatství společnosti nespočívá pouze v hospodářské výkonnosti. Důležitá je také kultura a vzdělání samo o sobě v rámci duchovního rozměru lidství. V každém případě úspěšnost malých a středních firem, jako páteře evropské ekonomiky, je v dnešní době více než jindy závislá na samostatnosti, nápaditosti, originalitě a odvaze překračovat zaběhnuté návyky. Jistě uhádnete, že současná podoba českého školství tyto vlastnosti nepodporuje a většina unijních zemí na tom není o mnoho lépe. I kdyby Česko bylo světovým premiantem ve vzdělávání, nestačilo by to. Stav školství je třeba zlepšit napříč Unií, chceme-li alespoň uhájit současné postavení v celosvětové konkurenci.

Udržitelnost, chytrá řešení pro obnovu životního prostředí a schopnost lidí samostatně se rozhodovat jsou opět propojeny s úrovní přemýšlení o věcech a uvažování nad světem. Dobré vzdělání totiž vede mj. k vnímání souvislostí, příčin a následků přírodních i společenských dějů. A také k pocitu zodpovědnosti. Potřebujeme vybřednout z vlastní omezenosti zaměřené na své pohodlí a sycení základních animálních potřeb. I zde je prokázáno, že s vyšší úrovní vzdělanosti přichází také širší zájem o své okolí a ochota účastnit se jeho ochrany nebo zušlechťování.

Spravedlnost je složitá, ne vždy jednoznačná, ale zásadní hodnota. Svobodný vzdělaný člověk přirozeně touží po spravedlnosti, jejímž základem je vymahatelné srozumitelné právo a křesťanské dědictví milosrdenství přetavuje v objektivitu, vcítění a soucit, které jsou klíčem ke spravedlivému a udržitelnému uspořádání společnosti. Alespoň takové společnosti, která staví jedince nad masu, váží si sekulárního zřízení, svobody volby, práva na sebeurčení a rovnosti před zákonem. To jsou totiž hodnoty, které v sobě Evropská unie nese více než kterýkoliv současný geopolitický celek. Hodnoty, které, ač na to rádi zapomínáme, jsou výsledkem komplikovaného vývoje evropské kultury a září do světa jako maják. Hodnoty, které jsou trnem v oku všem totalitám a autoritářům světa, včetně těch evropských.

Autor Ing. Ondřej Kolek Ph.D. je předsedou Pirátů v Libereckém kraji, přes 13 let působí v oblasti výzkumu a vývoje v soukromém i akademickém sektoru.Na pirátské kandidátce do evropského parlamentu má číslo 6.

Autor: Redakce

Štítky: #Evropské volby #Ondřej Kolek #školství #vzdělání

Související články

• Jana Koláříková: Nejsme smetiště Evropy, zasloužíme si stejnou úroveň kvality potravin a spotřebního zboží

• Šimon Barczi: I některé státy s menším počtem poslanců si dokáží vyjednat větší vliv v EU

• Příštích pět let se bude hrát o naši budoucnost. Piráti umí pracovat aktivně a konstruktivně

• Rozhovor s Lukášem Blažejem, čtyřkou kandidátky Pirátů do Evropského parlamentu

• Nina Špitálníková: Europarlament přiblížíme veřejnosti

• Hynek Melichar: Piráti jsou dynamičtí lidé, kteří rozumí současnému světu. Evropa je potřebuje

• Michal Šalomoun: Kdo chce zachovat internet, jak ho známe, měl by jít k volbám a volit Piráty

• Pirátský starosta Jan Adamec: Prosazujeme bezpečnost v digitálně propojené evropské společnosti

• Markéta Gregorová: Chceme zjednodušit zapojení občanů do rozhodování o jejich budoucnosti v EU