Komentáře

15 let v EU: Jedna krize střídá druhou, reformy jsou nutností

29. 04. 2019 | 14 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Je to 15 let od okamžiku, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Uběhlo to jako voda - pro občanky si můžou jít první z těch, kteří se narodili jako občané ČR i EU. Díky finanční a posléze migrační krizi ale dnešní patnáctníci zažívali Evropu po většinu svého života v krizovém režimu. Spíš než k radostným oslavám výročí je tedy tato patnáctiletá zkušenost důvodem k diskusi o reformách EU.

Mikuláš Peksa - Euroflag

Historie se částečně opakuje - Česká republika v době svého vstupu vpadla do vrcholících snah o reformu fungování Evropské unie. Na stole byla Smlouva o ústavě pro Evropu, kterou ovšem díky obavám z polských instalatérů a českých elektrikářů smetla referenda ve Francii a Nizozemí. Poté následovala vyjednávání, ze kterých vzešla její značně okleštěná verze známá jako Lisabonská smlouva. Její ratifikace byla zakončena na podzim 2009 podpisem českého prezidenta Václava Klause.

Lisabonská smlouva zjednodušila rozhodování, umožnila zapojení národních parlamentů do tvorby evropské legislativy a posílila pravomoci evropského parlamentu v oblastech, které byly do té doby výhradní doménou ministrů a jejich úředníků (policejní a justiční spolupráce, společná zahraniční a bezpečnostní politika). Přesto ponechala většinu moci v rukou rad ministrů a premiérů členských států. V řadě oblastí (např. u daní nebo v zahraniční politice) zachovala princip jednomyslnosti, který umožňuje jednomu zkorumpovanému ministrovi nebo premiérovi vydírat celý kontinent.

Slabost této konstrukce se ukázala poměrně záhy v průběhu finanční krize. Ta začala v roce 2008 v USA, kde tamní úřady nedokázaly správně nastavit podmínky fungování bankovního sektoru. Zákonem předepsané matematické pojistné modely nefungovaly a celý euroamerický finanční systém se začal sypat jako domeček z karet. Evropské státy na to reagovaly snahou zachránit krachující banky. Řada z nich byla silně zadlužená už před tím, což vzhledem k velikosti krachujících bank začalo stahovat do bankrotu i je.

Řecko jako epicentrum krizí
Hlavním ohniskem krize se stalo Řecko, v menší míře ještě Portugalsko, Itálie a Španělsko. Řecko samotné se dostalo do dluhové pasti - úroky z dluhů byly vyšší než částka, kterou byl stát schopen splácet. Jak rostly daně a zhoršovaly se služby poskytované státem, lidé i podniky ze země odcházeli a ta hospodářsky upadala.

Někteří komentátoři sice Řekům doporučovali opustit euro a vrátí se k drachmě, neuměli už ale odpovědět na základní otázku, kde země sežene další provozní úvěr na překonání krize. Objevovaly se bizarní úvahy, zdali by výměnou za úvěr z Ruska nemohli Řekové zablokovat evropské sankce vůči Rusku. Pravidelné prodlužování sankcí totiž vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských zemí.

Válka v Sýrii vyvolala mohutnou vlnu uprchlíků, ke které se připojilo mnoho dalších lidí putujících do Evropy z ekonomických důvodů. Největší nápor příchozích nastal v roce 2015 trasou přes Egejské moře do Řecka. Lisabonská smlouva ponechala ostrahu hranic v rukou členských států. Evropská unie tedy neměla odpovídající zdroje a pravomoci, aby se s něčím podobným vypořádala. Ale ani zdecimovaný řecký stát neměl prostředky a vůli tuto situaci řešit. Výsledkem byl chaos, kdy vnitřkem Schengenského prostoru nekontrolovaně procházely davy lidí z vnějšku.

Eurovolby 2019 jsou výzvou k poučení i reformám
V roce 2019 poutá Evropu diskuse o vystoupení Velké Británie a rozpočtovém výhledu na následujících 7 let. Reformu evropského daňového systému blokují vlády států, které uvnitř Unie fungují jako daňové ráje. Reformu systému rozdělování dotací zase vlády zemí ovládaných oligarchy, kteří na rozdělování dotací bohatnou. Nezbývá než doufat, že potřebný impuls k reformám vzejde z nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Krize, kterými Evropská unie prošla, nelze ignorovat a je třeba si z nich vzít poučení.

Autor je místopředseda České pirátské strany, poslanec Parlamentu České republiky a trojka kandidátky Pirátů do Evropského parlamentu.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Mikuláš Peksa

Štítky: #Evropská unie #Mikuláš Peksa

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.