Reportáže

Ohlédnutí: Piratecon na téma „Kultura v digitální éře“

16. 04. 2019
Sdílet na Facebooku Tweet

Na konci března proběhl v pražském divadle Venuše ve Švehlovce další z mnoha tzv. Pirateconů, které pořádají Piráti již tradičně. Tentokrát se jednalo o cyklus přednášek na téma Kultura v digitální éře pod patronací pirátské poslankyně Lenky Kozlové.

piratecon

Přednášejícími byli Daniel Doležal (ředitel státního oblastního archivu v Praze), Jan Čečrdle (ředitel Vlastivědného muzea ve Slaném), Lydie Franka Bartošová (knihovnice v Národní technické knihovně), Alica Štefančíková (ředitelka Galerie Benedikta Rejta v Lounech), David František Wagner (zakladatel kampaně Zachraň internet), či pirátští poslanci Lukáš Černohorský a Ondřej Profant. Celé odpoledne se neslo v uvolněné atmosféře a programem provázel předseda České pirátské strany Ivan Bartoš.

Cílem akce bylo propojit zástupce z rozličných kulturních institucí a oborů a zjistit, kde by naši zákonodárci mohli pomoci při tvorbě legislativy. Diskutovalo se o aktuálních tématech, či tématech, která si svou pozornost oprávněně zasluhují. Vzhledem k celé řadě vystoupení byl program rozdělen do dvou sekcí.

Odpoledne zahájil Ivan Bartoš slovy: „Chtěl bych vás přivítat na akci, která má z pohledu Pirátské strany dlouhou tradici. Historicky jsme dělali různé Piratecony. První se konal před 8, nebo 9 lety v Ústí nad Labem. Jsou to místa setkávání, kde se jako politici můžeme potkat s odbornou veřejností, pobavit se o problémech, které můžeme řešit a navzájem se propojit na základě společných cílů.“

Následoval první přednáškový blok Evropa a copyright, ve kterém pohovořil David F. Wagner. Nejdříve mluvil o našich kulturních institucích, na které by se pro dlouhodobou udržitelnost měl maximálně zaměřit stát. Hlavním tématem však byla evropským parlamentem právě přijatá směrnice o autorskému právu s problematickými články 11 a 13 (v pozdějším číslování 15 a 17). Zatímco z článku 11 o poplatcích za odkazy se podařilo osekat nejhorší pasáže během přijímacího procesu, článek 13 o odpovědnosti za nahraný obsah zůstal v původní podobě. Jeho největším problémem je aplikace tzv. upload filtrů, které budou třídit obsah nahrávaný na internet. Obranou může být vhodná implementace do našeho zákonodárství, či snahy o revizi přímo na půdě Evropského parlamentu.

Dále vystoupil pirátský poslanec Lukáš Černohorský k tématu památkového zákona. Touto oblastí v poslední době nejvíce hýbe věcný záměr rekodifikace stavebního práva. Ten by mohl být velkou ranou pro celou památkovou péči. V rámci zrychlení vydávání stavebních povolení zavádí tzv. fikci souhlasu, která by v praxi znamenala, že pokud by do 30 dnů (ve složitějších případech do 60 dnů) nebylo vydáno stavební povolení, systém by jej automaticky vygeneroval sám. Kulturní památky v tomto věcném záměru vůbec řešeny nejsou a jejich agenda by spadala do gesce jediného úředníka stavebního úřadu.

V dalším bloku na téma Muzea a galerie vystoupil Jan Čečrdle. Hovořil z pozice ředitele regionálního muzea, které je členem Asociace muzeí a galerií ČR. Tato asociace sdružuje přes 300 institucí a jejími členy je většina muzeí a galerií působících na našem území. Přestože u nás funguje takové množství institucí muzejního a galerijního typu, jejich činnost není podepřena vlastním zákonem. Částečně je řeší pouze Zákon o ochraně sbírek muzejní povahy. Dalším velkým problémem je též samotné financování regionálních institucí, jelikož převážná část peněz spotřebují velké organizace typu Národního muzea. Jedná se tedy o další oblast, ve které se velmi rozevírají pomyslné nůžky mezi centrem a regiony.

Posledním vystupujícím na tzv. velké scéně byl poslanec Ondřej Profant. Pirátský odborník na otevřený software mluvil o současných trendech a problémech na poli digitalizace. Svou inspirativní přednášku uvedl slovy: „Svět se mění. Máme zcela nové možnosti, jak sdílet svou tvorbu, jak ji prezentovat, jak uchovávat materiály. Obsahu je daleko více, než můžeme vnímat.“ Následně mluvil o proměnách fyzických nosičů informací. Dnes má už jen málo lidí možnost přehrát si kazetu, nebo gramofonovou desku, i když ty se postupně vrací. CD, do nedávné doby tak rozšířená, jsou na ústupu. Dále zmínil problematiku vědeckého zkoumání a výhody i nevýhody dnešních možností pro uchování dat o vědeckých postupech. Zmínil i skutečnost, že příliš důvěřujeme softwarovým programům, ve kterých se často nalézají chyby.

Na tzv. malé scéně na účastníky čekaly tři bloky. Prvního se ujal ředitel Státního oblastního archivu v Praze Daniel Doležal. Nejdříve posluchače uvedl do problematiky české archivní soustavy a praxe a přesně definoval problémy, kterým archivy čelí na poli digitalizace. Rozdělil je do tří skupin: 1. bezpečnostní digitalizace – bezpečnostní záloha materiálů, v případě jejich ztráty, či znehodnocení; 2. zpřístupňování digitalizovaných dat veřejnosti a 3. správa elektronických dokumentů a budování digitálních archivů. Dále mluvil o potížích, které archivní praxi ztěžují. Jedná se především o legislativní prvky přebujelé byrokracie a velmi podrobné ochrany osobních údajů, které lpí na detailech, jako je např. místo bydliště konkrétní osoby před 50 lety. To přináší komplikace a prodlužuje dobu přípravy před možností přístupu k některým archivním materiálům. Trestné by podle něj mělo být zneužívání osobních údajů, nikoliv však jejich poskytování pro určité specifické účely. V neposlední řadě mají archivy problém personální obsazenosti. Státní správa si totiž vzala pravomoc obsazovat pracovní pozice. Tudíž ředitel nemá možnost utvořit vlastní tým lidí.

Na to navázala Lýdie F. Bartošová s tématem knihoven. Připomněla důležitou roli knihoven v životě občanů a celé společnosti. „Potřebujeme celospolečenskou diskuzi, participativní rozhodování, transparentní procesy. Potřebujeme rozšiřovat a zachovávat svobodu, studovat, zpracovávat a šířit informace,“ uvedla Lýdie Bartošová v první části své přednášky. Na její slova navázal pracovník knihovny ČVUT Jan Závěšický, který mluvil o propasti mezi různými generacemi. Tyto propasti by právě knihovny měly překonávat a reflektovat v informačním světě a pomáhat tak budovat komunity v naší stále více a hlouběji atomizované společnosti.

Posledním bodem programu byla tzv. Otevřená paluba. Jako hlavní účinkující vystoupili Alice Štefančíková a Mojmír Pukl. Jednalo se o volný blok, kde se debatovalo o různých problémech napříč celou kulturní oblastí. Mezi hlavní téma patřila památková péče a aktuální problematika oceňování muzejních a galerijních sbírek.

Celou akcí prolnula přátelská atmosféra, široká a podnětná diskuze aktérů i návštěvníků z řad odborné veřejnosti, která pokračovala i po oficiálním zakončení. Podařilo se nám spojit se s lidmi napříč různými kulturními institucemi a získali jsme další cenné podněty, které budeme chtít uplatnit na poli legislativy. Zamýšlený cíl setkání se tedy podařilo naplnit.


Záznam z celé akce si můžete pustit na následujících odkazech:

https://www.youtube.com/watch?v=YveUSj8zF24&feature=youtu.be (velká scéna)

https://www.youtube.com/watch?v=egoGtMEDeQk&feature=youtu.be (malá scéna)

 

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Štěpán Drtina

Štítky: #kultura #Lenka Kozlová #piratecon

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.