Článek 13 je zpět – a je ještě horší než dřív

Bez této dohody musela být odvolána plánovaná závěrečná schůzka tzv. trialogu, na níž měl být zákon dokončen spolu se zástupci Evropského parlamentu. A volby do Evropského parlamentu, které výrazně zamíchají kartami, jsou za dveřmi.

Navzdory některým zprávám však článek 13 nebyl odložen kvůli tomu, že by většina vlád EU pochopila, že nahrávací filtry jsou drahé, chybové a ohrožují základní lidská práva.

Bezprecedentní odpor veřejnosti nepochybně přispěl k tomu, že jedenáct vlád členských států hlasovalo proti přijetí zákona, oproti šesti z loňského roku. Přesto zůstala mezi státy většina ve prospěch článku 13 jako celku, nesouhlas byl jen v drobnostech.

Po jejich vyřešení se proces přijetí dal opět v pohybu. Dohoda vyžadovala kompromis mezi Francií a Německem, kteří kvůli své velikosti mohou vytvořit či zablokovat většinu. A obě země nahrávací filtry podporují – pouze nemohly najít shodu na tom, kdo by měl být přinucen je používat. Na čem se neshodly?

Pozice Francie:

Článek 13 je skvělý a musí platit pro všechny platformy bez ohledu na jejich velikost. Musí prokázat, že učinily vše, co bylo v jejich silách, aby zabránily nahrávání materiálu chráněného autorskými právy. V případě malých podniků to může, ale nemusí znamenat použití nahrávacích filtrů – ve výsledku by to musel rozhodnout soud. (To byla původně pozice většiny evropských vlád předtím, než nová vláda v Itálii zcela stáhla svou podporu článku 13).

Pozice Německa:

Článek 13 je skvělý, ale neměl by se vztahovat na všechny. Společnosti s obratem nižším než 20 milionů EUR ročně by měly být zcela vyloučeny, aby nebyly poškozovány začínající podniky a malé a střední podniky. (Tato pozice byla blíže k současnému postoji Evropského parlamentu, který požaduje vyloučení společností s obratem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 50 zaměstnanci.)

Co je spojuje: Zhoršení článku 13

Ve francouzsko-německé dohodě, která dnes unikla, se článek 13 vztahuje na všechny ziskové platformy. Nahrávací filtry musí být nainstalovány všemi, kromě těch, kteří splňují všechna z následujících tří velmi specifických kritérií:

• Platforma je veřejnosti přístupná po dobu kratší než 3 roky.
• Roční obrat má pod 10 milionů eur.
• Navštěvuje ji měsíčně méně než 5 milionů unikátních návštěvníků.

Nespočet aplikací a webů, které nesplňují všechna tato kritéria, bude muset nainstalovat filtry a zatěžovat uživatele i operátory, a to i v případě, že porušení autorských práv pro ně v současné době vůbec není problém. Některé příklady:

• Diskusní fóra na komerčních stránkách, jako je Ars Technica nebo Heise.de (starší než 3 roky).
• Patreon – platforma, jejímž jediným účelem je pomáhat zaplatit autory (nesplňuje žádné ze tří kritérií).
• Specifické sociální sítě jako GetReeled, platforma pro rybáře (mnohem méně než 5 milionů uživatelů, ale starší než 3 roky).
• Malí evropští konkurenti k větším americkým značkám, jako je Wykop, polská platforma pro sdílení zpráv podobná Redditu (výrazně nižší obrat než 10 milionů eur, ale může dosáhnout 5 milionů návštěvníků a je starší než 3 roky).

Kromě toho i ty nejmenší a nejnovější platformy, které splňují všechna tři kritéria, musí prokázat, že podniknou „veškerou snahu“ o získání licencí od nositelů práv, jako jsou nahrávací společnosti, vydavatelé knih, fotodatabáze a cokoliv, co jejich uživatelé mohou teoreticky nahrát či sdílet. A to je nemožný úkol. V praxi budou všechny weby a aplikace, kde mohou uživatelé sdílet obsah, pravděpodobně nuceny přijmout jakoukoli licenci, kterou jim majitel práv nabídne, bez ohledu na to, jak špatné to budou podmínky a zda skutečně chtějí tento materiál dostupný na jejich platformě, jen aby se chránily před potenciálním obřím právním konfliktem.

Shrnutí:

• Kompromis Francie a Německa nad článkem 13 stále vyžaduje, aby téměř vše, co zveřejňujeme nebo sdílíme online, mělo předchozí povolení „cenzurních strojů“ – algoritmů, které zásadně nedokáží rozlišit porušování autorských práv a legální tvorbu, jakou je parodie a kritika.
• Změnilo by to web z místa, kde se můžeme svobodně vyjádřit na místo, kde velcí korporátní nositelé práv určují, co může a nemůže být zveřejněno. Umožnilo by to těmto nositelům práv šikanovat jakoukoli stránku nebo aplikaci, kam mohou přispívat uživatelé.
• Inovátoři na internetu by byli demotivováni novými náklady a právními riziky pro začínající podniky. A zahraniční weby a aplikace, které si nemohou dovolit armádu právníků, přirozeně přikročí k tomu, aby blokovaly všechny uživatele s polohou v rámci EU, jen aby byly z obliga.

Nyní vše závisí na Evropském parlamentu

S touto zábranou ze hry jsou vyjednávání trialogu zpět. Jelikož současný parlament již tlačí čas, bude zde velký tlak na to dosáhnout všeobecné shody v několika následujících dnech a schválení zákona v březnu či dubnu.

S největší pravděpodobností bude kompromis mezi Německem a Francií v pátek 8. února posvěcen Evropskou radou a v pondělí 11. února se uskuteční finální jednání trialogu.

Poslanci Evropského parlamentu, z nichž většina bude obhajovat svůj mandát, dostanou poslední možnost se vyjádřit. Loňské září se našla v Evropském parlamentu těsná většina pro článek 13 poté, co byla zahrnuta výjimka pro malé podniky. Tato výjimka by chránila malé firmy mnohem lépe než dohoda, kterou Francie a Německo navrhují nyní. Bohužel nelze věřit tomu, že by parlamentní vyjednavač Axel Voss hájil na trialogu původní pozici. Místo toho pravděpodobně europoslanci dostanou prostor k vyjádření na plenárním zasedání v březnu či dubnu, aby se vyjádřili ve finálním hlasování.

Co s tím můžete dělat?

Zda poslanci Evropského parlamentu odmítnou škodlivou verzi článku 13 (jak původně udělali minulý červenec), nebo se tlaku poddají, bude záviset na tom, jestli jim všichni dáme jasně najevo, že:

• Pokud zničíte Internet a schválíte článek 13, nezvolíme vás.
• Můžete rychle a snadno napsat e-mail svému europoslanci pomocí tohoto nástroje na stránce SaveYourInternet.eu.

Jak hlasovali čeští europoslanci se můžete dozvědět zde: https://zachraninternet.cz/hlasovani.html. Velká část těch, kteří směrnici podpořili, usiluje o nové zvolení. Svobodu internetu chtěl předhodit Jan Zahradil (lídr ODS), Stanislav Polčák (lídr STAN+Zelení+další), všichni tři lidovečtí kandidáti i lídr TOP 09 Jiří Pospíšil.

Z původního anglického textu na stránkách Julie Redy přeložila Markéta Gregorová, komentáře doplnil David František Wagner.

Autor: Julia Reda

Štítky: #cenzura #Evropská unie #svobodný internet