Reportáže

Svoboda a zodpovědnost na internetu – Zpráva ze sympózia

16. 12. 2018
Sdílet na Facebooku Tweet

V Praze se 14. prosince konalo sympózium zabývající se otázkou třecích ploch mezi svobodou, zodpovědností a autorskými právy na internetu s odkazem na směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu Evropské unie a zejm. na problematické články 11 a 13.

Smyposium autorská práva

Z pirátského pohledu bylo potěšující, že tu nedošlo na kampaň za bezbřehé hájení autorských práv. Naopak, bylo zřejmé, že pojem svobody pro přítomné není prázdnou skořápkou opentlenou paragrafy. Snaha objektivně zvážit celou problematiku byla až osvěžující.

Přítomní právníci, ať obhájci větší svobody na internetu nebo spíše tvrdší zastánci autorských práv, chápou, že současný stav je pro všechny strany nevyhovující, od uživatelů  po vlastníky autorských práv a poskytovatele služeb na internetu (ISP).

 

Sympózium moderované JUDr. Karlem Havlíčkem a navržené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., bylo vedeno formou přednášek právníků, a to jak akademiků, tak advokátů soudců, až po členy nevládních organizací. Konalo se v institutu CEVRO v Praze  a uspořádala jej společnost Stálá konference českého práva, s. r. o. s kanceláří Havlíček Brain Team.

Autor textu aneb chemický Pirát mezi právníky.

Blok přednášek zahájila JUDr. Ing. Helena Svatošová z neziskové organizace Iuridicum Remedium, kterou podpořili také Piráti, mj. zmínila poslední vývoj v rámci dané evropské směrnice. Velcí držitelé práv, např. Bundesliga, žádají Europarlament o vyjmutí z ochrany, čímž směrnice ztrácí na své relevanci. Současně by měly zůstat zachovány zdroje pro otevřené vzdělávání.

Soudkyně JUDr. Veronika Křesťanová přišla s pohledem spíše obhájce autorských práv, ale přesto působila snahou objektivně téma rozebrat a hledat širší souvislosti. Zmínila, že kolektivní správa autorských práv umožňuje vymahatelnost práva, včetně prostředků náhradní odměny. S tím lze sice souhlasit, ale ne to přijmout v souvislosti s vybíráním výpalného za prázdná média a používání děl k nekomerčním účelům. Citovala subjektivní až emotivní text sociologa Zygmunta Baumana, který ve svém pojednání napsal, volně tlumočeno, že internetová anonymita je džbánem s jedem.  Zároveň ale  zmínila tři související judikatury, mezi nimi Delfi vs Estonia, řešící diskuzní příspěvky a „pohyblivou odpovědnost“ za ně. Od „divokého západu“ internetu je podle paní Křesťanové třeba přejít k regulaci.

Podobně navazoval advokát JUDr. Jan Pavlok se slovy, že internet zlidověl svobodu slova, chybí zodpovědnost a regulace. Dále hovořil převážně o základních lidských právech a to tak, že zneužitelnost internetu nemůže vést společnost k přijímání sociálně inženýrských opatření a dodává: „Případný nárůst pouliční kriminality také neřešíme zákazem vycházení. Internet je normální součástí společnosti, ničím se nevylučuje.“ Důležitý byl také odkaz na článek 17/2 Evropské úmluvy o základních lidských právech, který hovoří o právu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky, resp. čl. 19 Všeobecné deklarace lidských práv OSN.

Mgr. Michal Julíček zdůraznil, že je třeba vyvažovat zájmy zúčastněných stran. Současně zmínil, že autorskoprávní směrnice se vyznačuje vágní terminologií a bude obtížně interpretovatelná. Za nejasný lze považovat např. pojem „uživatel, který nahrává velký/významný objem dat“. Nedávný vývoj komentoval tak, že výjimka pro malé podniky (viz čl. 13 nové evropské směrnice o  autorském právu) je ohrožena a že ochrana práv uživatelů zůstává nedořešena. Zlepšit by se měl také princip tzv. „Safe harbour“.

Velice vtipný, v obecné rovině vedený, ale současně zásadní proslov předvedl doc. JUDr. Radim Polčák Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií PF Masarykovy univerzity. Uvedl příklad Youtube a dodatečného zpeněžování nelegálně zpřístupněného obsahu, kdy se zúčastněné strany (uživatel, majitel autorských práv i ISP) dokážou rozumně domluvit již dnes, ačkoliv dle práva dochází k porušování zákona. Nelegální obsah je nelegální svým obsahem (např. nacistická propaganda) a nemáme si plést tento pojem s nelegálním nakládáním. Zásadní sdělení pana Polčáka ovšem bylo, že „omezujeme svobodu a soukromí kvůli bezpečnosti, ale protože jsme v Evropě a ne v Rusku nebo v Číně, musíme především zabezpečit právě svobodu, přičemž majetková práva jsou samozřejmě důležitá, ale jsou tu také jiná, ještě důležitější práva a je třeba vnímat tuto proporcionalitu i při vytváření právních předpisů“.

Zajímavým vhledem do situace na internetu byla přednáška navázaná na projekt ČVUT a AK Havel & Partners od Mgr. Romana Cholasty. Studie poskytovatelů služeb v ČR analyzovala prostředí internetu a např. zjistila, že 90 % stahování dat jde přes ulozto.cz. Ke zveřejnění nového díla stačí zpravidla jednotky hodin až dnů. Přitom česká díla, o starších nemluvě, často nejsou dostupná. Zárověň zmínil, že proaktivní opatření, jako nasazení automatických filtrů je velmi diskutabilní. Zaměřit bychom se měli spíš na prevenci a vzdělávání společnosti.

 

Jako účastník sympózia si dovoluji doplnit vlastní pohled na věc.

Na prvním místě musím říci, že svoboda je nedělitelná. Jakmile odstraníme některý z klíčových aspektů toho, jak dnes svobodu chápeme, o svobodu jíž přicházíme, přičemž lidé obecně přijmou téměř cokoliv, pokud jim to předložíte salámovou metodou. Otázkou však zůstává, jak dnes svobodu kdo vnímá.

Jestliže svoboda slova má být skutečně pro všechny, pak je lidovou z principu. Úroveň názorů zveřejňovaných na internetu by mělo řešit kvalitní vzdělávání celé společnosti, ne paragrafy. Internet nezlidověl v r. 2018 svobodu slova, to vykonal již r. 1448 knihtisk.

Svoboda slova musí být všeobecně uznávána, pokud jediným obsahem není nenávist a propagace nenávistných ideologií.

Dostupnost autorských děl na internetu dnes nahrává především propagaci americké kultury. Současná snaha sešroubovat v Evropě sdílení autorských děl může vést až k neznalosti a ztrátě zájmu o domácí kulturu.

Směrnice Evropského parlamentu o autorském právu na jednotném digitálním trhu obsahuje dva velmi kontroverzní články. Článek 11 doporučuje členským státům vybírat daň z odkazu, který např. vydavatelům umožní vyžadovat poplatek za odkaz nebo náhled na článek. Řeší platformy jako Facebook, Wikipedie,  Google apod. a jejich odkazování s náhledy článků.  Podle směrnice by měly uhradit vydavatelům poplatek za odkaz. Podle Pirátů, ale i některých přednášejích ze sympózia, by však zřejmě nastal pravý opak, tj. snížení zisku samotných vydavatelství, pokud by se tyto velké platformy rozhodly odkazy nezveřejňovat.

Článek 13 pak podle Pirátů představuje ještě větší riziko a nutí poskytovatele služeb, jako třeba různá diskusní fóra, kam lze ukládat data, k aktivní kontrole souborů oproti centrální databázi autorských děl, což by znevýhodnilo menší poskytovatele.

Na úskalí zmiňované směrnice Piráti dlouhodobě upozorňovali, protože zásadně uškodí svobodě internetu i podnikatelskému prostředí, viz např. komentář Mikuláše Peksy v článku Piráti: Černý den internetu.
 

Autor je výzkumník, chemik a předseda Krajského sdružení pro Liberecký kraj České pirátské strany.

 

kontakt:

tel.: 724 730 461

e-mail: ondrej.kolek@pirati.cz

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Ondřej Kolek

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.