Rozhovor s poslancem Janem Pošvářem o aktuálních problémech v českém zemědělství

Ahoj Honzo, už přes rok sedíš v poslanecké lavici, jak moc se za tu dobu změnil tvůj život?

Ahoj. Původně jsem si myslel, že se toho tolik nezmění, protože kvůli práci jsem do Prahy jezdil i před tím. Přece jenom vnímám, že jsem musel hodně změnit přístup k práci. Chyba v aplikaci se dá odhalit a opravit při testování, ale to v politice neexistuje. Záleží na detailech a výsledky naší práce musí být dokonalé.

Aby se vychytaly všechny mouchy, je třeba se bavit se všemi a to i s takovými lidmi, které byste považovali spíš za své nepřátele. Jejich odlišný pohled na věc nemusí být stoprocentně správný, ale stojí za ověření.

A i přesto, že si s něčím dáme práci a připravíme skvělý návrh, stane se, že se najdou tací, kteří se budou snažit naše návrhy zadupat do země. Někdy je až překvapivé, kdy jindy milí politici jsou před kamerami úplně odlišní.

Jsi členem zemědělského výboru a v posledních dnech rezonovala témata Kulatého stolu o dostupnosti půdy v ČR. Můžeš nám o něm říct více?

Uspořádali jsme Kulatý stůl na téma dostupnosti půdy pro zemědělce, abychom zhodnotili současný stav, zejména ve vztahu k malým a začínajícím zemědělcům. Debaty se zúčastnili zástupci organizací, kteří reprezentují všechny skupiny zemědělců – nechyběl například Petr Klos, předseda Svazu vlastníků České republiky, nebo Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky.

Mladí farmáři u nás mají problém získat půdu. Agrokoncerny skupují půdu jako jednu z nejlepších investic zejména kvůli dotacím. Běžně lze získat až deset tisíc korun na jediný hektar. Cena půdy nyní sice stagnuje, ale je hodně vysoká a přesto se investorům stále vyplatí skupování dalších pozemků.

Někteří investoři používají podobných nástrojů, jak získat půdu, jako tzv. šmejdi. Vlastníci pak často doplácí na to, že nemají dost informací o tom, jakou hodnotu jejich pozemky ve skutečnosti mají.

Když jsi nakousl otázku dotací - změna struktury zemědělských dotací je jednou z pirátských programových priorit. Pracuje se už na nějakém návrhu nebo postupu?

V poslanecké sněmovně se bude otvírat hned několik zákonů, které se budou této problematiky nějakým způsobem dotýkat. Zatím jsou to návrhy tažené lobby velkých agrokorporací. To bychom rádi změnili. Je potřeba nastavit rozumnou koncepci zemědělských dotací a hlavně celkový rámec zemědělské politiky.

Máme tu například systém vratek a uměle vytvořené poptávky. Narážím tak nepřímo na biopaliva a další energeticky a průmyslově využitelné plodiny, které se nyní pěstují na úkor potravin, protože jsou mnohem více podporovány. Jednou z cest je tlačit na přesměrování podpory pro pěstování potravin a zároveň podmínit udělování dotací kompenzací za přírodní katastrofy a šetrným přístupem k půdě, krajině a vodě.

Jedním z těch zmiňovaných zákonů má být i novela zákona o zemědělství. Nejvíce se hovoří o tzv. informační povinnosti. Mohl bys nám to trochu vysvětlit?

Tato novela přímo navazuje na pokus z minulého volebního období o zavedení předkupního práva pro zemědělce. Tedy aby zemědělec, který na pozemku hospodaří, měl přednostní právo koupě. Zní to svým způsobem logicky, ale vůbec to neřeší současný stav a nepomáhá to právě těm začínajícím zemědělcům, ale jen těm, kteří už na pronajatých pozemcích hospodaří. Přitom již dneska existuje možnost, aby si vlastník a zemědělec předkupní právo zavedli do pachtovní smlouvy. Tuto možnost využívá jen zlomek zemědělců a vlastníků.

Informační povinnost je v zásadě ústupkem, ale nejedná se o významně méně nebezpečnou věc. Pouze se nahradilo předkupní právo povinností vlastníka nejprve oznámit zemědělci, co hospodaří na jeho pozemku, že chce prodat pozemek a až po dlouhých třiceti dnech může říct i jiným. Ačkoliv je zachována možnost prodat jinému, jedná se o návrh v neprospěch začínajících zemědělců.

Neměli bychom podlehnout volání úzké skupiny zemědělců. Musíme pomoci především začínajícím zemědělcům, podpořit generační obměnu. Pokud jsme si vědomi tohoto cíle, je snazší nepodlehnout řetězu špatných návrhů i přes ty drobné ústupky. Stále totiž nejde o řešení problému jako takového.

Závěrem by mě ještě zajímalo, zda se plánuje nějaký další Kulatý stůl na půdě sněmovny a co bys rád v této oblasti prosadil, aby se situace v ČR zlepšila?

V první řadě se teď obrátíme na ministerstvo zemědělství, jestli nenajdeme společně lepší řešení. Podnětů z kulatého stolu máme hodně. Pokud dospějeme ke konkrétnímu návrhu s podporou ministerstva nebo bez podpory, uspořádáme seminář, kde návrh představíme a předneseme naše východiska.

Jinak plánujeme další kulaté stoly, je to formát, který nám vyhovuje, neboť zástupci všech stran k dané problematice chodí dobře připravení a podobné odborné debaty jsou nutné k pochopení.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně sil a energie do další práce.

Autor: Hana Hajnová

Štítky: #Jan Pošvář #Kraj Vysočina #rozhovor