Odborně

Evropská rada trvá na povinných nahrávacích filtrech

30. 11. 2018
Sdílet na Facebooku Tweet

Přinášíme další zprávy z vyjednávání o podobě Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Tentokrát máme směs dobrých a špatných zpráv. Práce v rámci trialogu pokračují. Předsednictvo Rady, momentálně rakouské, dalo do oběhu nový kompromisní návrh vycházející z rozdílných návrhů, které nyní leží na stole. Naše pozornost se zaměří na články 11 a 13

Julia Reda

Pokud si chcete návrh sami přečíst, Politico zpřístupnilo dokumenty zde (https://www.politico.eu/wp-content/uploads/2018/11/SPOLITICO-18111319020.pdf). Ale jedno je v návrhu jasné rovnou: jak nahrávací filtry, tak daň z odkazu mají zůstat.

* * *

Nahrávací filtryhttps://lh6.googleusercontent.com/kcjacX8_zsnhwc69ngUKdqzMwIsUgfqg_ra2iFG5tugaLI8tarQPY7v-TzMJiyCRlXlYxUWfEUPgtKqW-0rg1QV_yjQWg0QI7tuD8zw6HM0fH4VrJN-TNMP6gjSisaSqvSgvbBS_

Ve finální verzi návrhu, který byl schválen Evropským parlamentem, je patrná snaha se co nejvíce vyhnout slovům „nahrávací filtry“, protože na to je veřejnost citlivá. Finální verze textu je ale ještě horší: online platformy by se staly bez výjimky zodpovědnými za jakékoliv porušení autorských práv svými uživateli.

To v praxi znamená dvě věci: za prvé, nahrávací filtry by byly naprosto nutné. Za druhé, ani ten nejpřísnější filtr nedokáže zadržet všechno, takže by buď byla směrnice stále porušována, nebo provozovatelé platforem zahlceni pokutami a spory.

A právě tenhle záměr popohnal Youtube k nové lobbystické kampani. Co v ní Youtube chce? Inu, zrušit článek 13 nechce. Kampaň je proti úplné zodpovědnosti platforem, ale jasně podporuje nahrávací filtry, ve kterých je Google technologický lídr.

Nenechme se tedy mýlit: Google skrze Youtube nelobbuje za svobodu. Lobbuje za řešení, které by vyhovovalo pouze a jen jemu a dalším technologickým gigantům. Nejvíce by se jim líbilo, kdyby zákon donutil další firmy vybudovat vlastní řešení jako je „Content ID“ – nebo si ho kupovat od Google. A pokud nevěříte, tady to říkají celkem na přímo (https://youtube-creators.googleblog.com/2018/11/i-support-goals-of-article-13-i-also.html).  

Na každý pád může mít Youtube radost. Ve svém posledním návrhu se předsednictvo Rady (tzn. nyní Rakousko) rozhodlo vrátit k explicitnímu předepsání nahrávacích filtrů. Nabízí rovnou dvě možnosti, jak situaci řešit, ale v důsledku jsou stejné.

Podle předsednického návrhu: Platformy jsou odpovědné za všechna porušení autorských práv. Z této odpovědnosti se mohou vyvázat pouze v následujících případech:

  • kooperují s držiteli práv;
  • implementují efektivní a přiměřené kroky, které zabrání dílům, o kterých byly informovány, být vůbec kdy nahrány online;
  • přiměřenost zákroku má brát v potaz „vhodnost a použitelnost technologie“.

Samozřejmě, zavedení do praxe může být velmi volné a může se využít například odvolání na přiměřenost finančních nákladů. U celoevropského zákona ale není možné argumentovat vírou v co nejrozumnější implementaci v každém jednotlivém státě, norma musí být co nejvstřícnější už na úrovni EU jako celku. Trochu realističtější čtení návrhu nás totiž staví před jednoduchý výsledek: vždy, když bude možné nahrávací filtry zavést, bude zároveň i nutné je zavést. Všechno, co tak nahrajete na sítě, bude vyžadovat schválení chybujících botů.

Je zde i pár dobrých zpráv. Návrh předsednictva se tváří vstřícně s výjimkou pro malé a velmi malé firmy, které by tím pádem podobné problémy vůbec nemusely řešit. Zahrnuje také výjimku pro open source platformy pro sdílení kódu, jako je třeba GitHub.

V návrhu se objevuje i několik dobrých úmyslů, které ale v praxi pomůžou maximálně u výsledných soudních sporů. Rada tvrdí, že použité prostředky ochrany autorského práva by neměly ovlivnit užití v případě vyjednaných výjimek nebo omezeného užití. Technologie ale stejně není schopna odlišit porušení autorského práva od parodie – a tím pádem ke smazání dojde tak jako tak.

Pod stolem také skončily pokusy Evropského parlamentu zavést opravné mechanismy, které by vyžadovaly zásah odpovědného člověka a nezávislý orgán, který by stížnosti prošetřoval. Stejně dopadl i návrh Evropského parlamentu, podle kterého se licence pro platformu nemají rozšířit na díla vytvořená uživateli této platformy. Aplikaci v reálném světě si představte jednoduše: YouTube získá licenci na práva na trailer. YouTuber použije kus traileru ve svém videu – a dopustí se tak porušení autorských práv.

Celkově tak návrh nové podoby článku 13 zahrnuje několik příjemných výjimek, ale stále přímou cestou směřuje i k automatickým filtrům. A ty pomůžou jen největším technologickým hráčům a velmi uškodí středním a menším firmám i dalšímu rozvoji a svobodě.

 * * *

Daň z odkazuArticle 11

V případě daně z odkazu se rada vrací ke svému výchozímu stanovisku. Navrhuje zkrátit licencování velmi krátkých úseků textu na rok po vydání článku namísto Evropským parlamentem navrhovaných pěti let.

Předsednictvo Rady také převzalo upřesnění Evropského parlamentu, podle nějž by alespoň fakta obsažená v článcích neměla být chráněna. To znamená, že novinář může psát a mluvit o tom, co se dočetl v jiném článku vlastními slovy beze strachu, že bude popotahován.

Radě se ale nepovedlo jasně vyloučit hyperlinky – a to ani ty, které nejsou doprovázeny úryvky článku. Není vůbec výjimečné, aby URL adresa článku obsahovala rovnou titulek článku. Rada chce vynechat „nepodstatné části“ článků z licenční povinnosti, není však jisté, zda za nepodstatné budou považovány i titulky (formulace rady, která umožňuje „hyperlinkování, pokud neslouží jako komunikaci vůči veřejnosti“ by se neuplatnila, jelikož zveřejnění titulku by zřejmě znamenalo komunikaci vůči veřejnosti).

Rada dále chce, aby se toto právo vztahovalo jenom na novináře se sídlem v EU – což by pro ně mohlo v důsledku znamenat méně odkazů, méně zápisů ve vyhledávačích, menší viditelnost na sítích a tak dále. To vše dohromady by jim dalo globální nevýhodu oproti konkurenci.

Na druhou stranu návrh také jasně říká, že zpravodajské servery mohou rozdávat volné licence, mají-li o to zájem. To je zlepšení oproti pozici parlamentu, která zahrnutí článku do vyhledávače nepovažovala za dostatečnou protihodnotu k využití náhledu.

Předsednictvo rady návrh článku zakončuje tvrzením, že smyslem daně z odkazu je podpořit „dostupnost spolehlivých informací“. Jako Piráti máme opačný názor. Návrh povede ke snížení viditelnosti kvalitních zdrojů a naopak k většímu rozšíření webů, které si na pravdě nijak nezakládají. Pro ty není problém poskytnout své články všude zdarma a o licence se prát rozhodně nebudou.

* * *

Další kolo vyjednávání proběhlo 26.11. Budeme vás detailně informovat o jednotlivých návrzích, až se s nimi blíže seznámíme.

----

Text na základě prací Julie Redy připravil David Wagner.

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Julia Reda

Štítky: #cenzura #Evropská komise #Evropský parlament #svobodný internet

Komentáře k článku

Dosud nebyly vloženy žádné komentáře.

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.