Co si myslí jednotlivé členské státy EU o nahrávacích filtrech a „dani z odkazu“?

Co si myslí jednotlivé členské státy?
Jednotlivé členské státy již předem diskutovaly, jak se k dokumentu postaví. Ke dvěma klíčovým problematikám – dani z odkazu (článek 11) a tzv. upload filtrům (článek 13) zastávají aktuálně následující stanoviska: 

LEGENDA: proti - chce zrušení; skeptický - neshledává žádnou ze současných možností za přijatelnou; omezit - podporuje omezenou verzi, např. s užším rozsahem nebo více ochrannými opatřeními; pro - podporuje návrh, rozšířit - podporuje rozšířenou verzi, např. v širším rozsahu či s méně ochrannými opatřeními.

Mají většinu?

Má-li být návrh schválen v Evropské radě, potřebuje získat podporu minimálně 55 % členských států, které dohromady představují minimálně 65 % obyvatel EU. Pokud by hlasovaly pouze ty země, které v současné době s návrhem nesouhlasí, nebylo by to dost a návrh by byl schválen. 

Německo, Belgie, Nizozemsko, Finsko a Slovinsko hlasovaly proti tomuto návrhu posledně. Pokud tedy jejich nesouhlas bude trvat a připojí se k němu navíc Itálie (která své stanovisko přehodnotila poté, co země získala novou vládu), může být návrh těsnou většinou odmítnut, neboť podpora bude dosahovat 65 % obyvatel EU. Nedůležitějším, nicméně nejméně jistým hlasem, je ten německý. 

Překvapivý úder na vzdělání

Během jednání o výjimkách z autorského práva došlo bohužel k jednomu nečekanému zvratu. Evropská rada se vyjádřila proti výjimkám pro vzdělávání a vědu a výzkum. V současné době umožňují všechny členské státy EU vědecký přístup víceméně ke všem dílům, která jsou autorskoprávně chráněna. Výjimka z autorského práva pro vzdělávání nevyžaduje žádné technické nástroje, které by mohly zajistit, že pouze studenti se mohou k autorsky chráněnému obsahu dostat. Několik členských států zcela nepochybně umožní, aby pro účely vzdělávání mohla být tato výjimka uplatněna i online. 

Evropský parlament se domnívá, že současná výjimka pro výuku by měla představovat jednotný standard pro celou Evropskou unii. Díky tomu by bylo možné přeshraniční vzdělávání – současné výjimky jsou platné pouze na území jednotlivých zemí. Nová výjimka by ale hlavně rozhodně neměla ohrozit přístup k obsahu, který je již k dispozici uživatelům na základě výjimek jiných, například v oblasti vědy a výzkumu apod. 

Evropská rada nicméně vypracovala zcela nový článek 17a, který stanoví, že současné výjimky v oblasti vzdělávání a data-miningu mohou být nadále provozovány pouze v případě, nejsou-li v nesouladu s nově navrhovanými výjimkami. To znamená, že pro potřeby vyučování by výjimky, které platí na celonárodní úrovni, mohly přestat platit, bude-li evropská směrnice v tomto případě říkat něco jiného. Pokud studenti mohou ve své zemi přistupovat k materiálům bez toho, aniž by tak činili v „bezpečném elektronickém prostředí“, hrozí, že EU toto změní.

Jedná se o naprosto bezprecedentní útok na základní princip celého dokumentu. Výjimky v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu měly přístup k jednotlivým materiálům zjednodušit, nikoliv vytvářet nové bariéry. Pokud by vzdělávání, které bylo doposud v jedné zemi legální a fungovalo velmi dobře najednou po přijetí nového dokumentu vstoupilo do šedé zóny, reforma autorského práva pro EU by tímto selhala v nejzákladnějším smyslu – a sice umožnit lidem se vzdělávat. Evropský parlament musí proto klást důraz na to, aby každá výjimka v oblasti vzdělání, které v současné době v právním řádu EU existuje, tam i nadále zůstala, a to bez ohledu na přijetí Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Ostatní záležitosti

Dobrou zprávou je, že žádná z členských zemí nepodpořila původní návrh Evropského parlamentu, aby byly sportovní akce chráněny jako autorskoprávní dílo. Ohledně tzv. data miningu (metoda získávání skrytých a potenciálně užitečných informací z dat) lze očekávat u některých zemí pokrok, konkrétně v Belgii, Finsku, Německu, Nizozemsku, Itálii, Estonsku a Česku. Tyto země chtějí rozšíření výjimky z autorského práva pro data mining a zpracování textu. Pozitivní text výjimky by přitom mohl podpořit rozvoj informatiky, především umělé inteligence. 

Autor: Mikuláš Peksa

Štítky: #cenzura #internet #svobodný internet