Audiovisual Media Services Directive (AVMSD) - novela evropské směrnice o audiovizuálních službách
Začátkem října tohoto roku byla novela evropské směrnice o audiovizuálních službách (AVMSD) schválena Evropským parlamentem. Novela má za cíl vytvořit spravedlivější podmínky pro všechny účastníky trhu, zpřísňuje ochranu nezletilých, zpřísňuje pravidla reklamního času a zavádí 30% kvóty na evropská videa. Než může vstoupit v platnost, musí nová právní úprava být ještě schválena Radou – členské státy budou mít následně 21 měsíců na zavedení nových předpisů do vnitrostátní legislativy. Finsko, Nizozemsko a Irsko však už vznesly první výhrady k nové právní úpravě.

Novela se dotýká provozovatele televizního vysílání i platforem pro sdílení videí (včetně platforem nabízející videa na vyžádání, tedy Facebooku a YouTube). Ty budou muset povinně odstraňovat obsah, který by podněcoval k násilí, nenávisti a terorismu. Tudíž budou nyní muset rychle reagovat na obsah, který bude označen za škodlivý. I když právní úprava nezahrnuje automatické filtrování nahraného obsahu, trvá Evropský parlament na zavedení povinného mechanismu, který umožní nahlášení škodlivého obsahu.
Vedle toho novela reguluje omezení reklamního času: reklamy mají tvořit maximálně 20 % vysílání v čase od 6:00 do 18:00 a v hlavním vysílacím čase od 18:00 do 24:00. Provozovatelé tím získají větší flexibilitu upravit délku reklamních bloků.
Hlavní záběr je ale proti platformám nabízejícím videa na vyžádání, jako je například Netflix. Ve snaze o podporu kulturní rozmanitosti chce EU zavést minimální 30% podíl evropských děl v katalozích platforem. Platformy nabízející videa mají zároveň přispět k rozvoji evropské audiovizuální produkce – buď přímými investicemi do obsahu, nebo příspěvkem do vnitrostátního kinofondu.
Tato nová právní úprava bude nyní projednána v Radě. První kritické hlasy se již ozývají ze strany Finska, Nizozemska a Irska. Ačkoli tyto země uznávají nutnost ochrany nezletilých před škodlivým obsahem, kritizují regulování platforem a přístup AVMS směrnice. Varují, že navrhovaná právní úprava by se obtížně monitorovala, že může mít nežádoucí vedlejší účinky a potenciálně povede k nepřiměřené administrativní zátěži. Rovněž kritizují, že chybějící posuzování dopadu a důkazní základ by mohl způsobit ohrožení svobody projevu a právní jistoty. Česká republika výhrady neuvedla, ale též se postavila proti schválení úpravy bez diskuse.
Pirátský názor na celou věc asi není nutné nějak složitě vysvětlovat. Zatímco zcela souhlasíme s tím, že dopustí-li se někdo trestného činu na internetu, má nést odpovědnost, vznik centrální autority vyhodnocující, co je nenávistné a co ne a nucené vše rychle mazat, je jen o malý stupeň lepší než preventivní filtry. Takže stále dost špatné. O tom, že je čistě věcí provozovatelů, kdy chtějí pouštět kolik reklam či jaká kulturní díla chtějí nakoupit, už ani nemluvě. A vynucené nákupy filmů z Evropy, které se pak budou případně obcházet nákupem těch nejlevnějších nekvalitních titulů za účelem naplnění katalogu, jsou spíše humorné.
Sdílet na Facebooku Tweet
Autor: Mikuláš Peksa
Štítky: #cenzura #Evropská unie #svobodný internet
Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.