Zkrácené jednání o odložení služebního zákona vládě neprošlo

Vláda odložení zdůvodňuje slibem, že již pracuje na novém zákoně, který bude společný pro úředníky samosprávy i státu. Zákon pro úředníky samospráv již účinkuje od roku 2003, zatímco služební zákon by měl po novele účinkovat nejdříve roku 2015. Ovšem pokud nebude do té doby zrušen úplně, jak plánuje vláda.

Vláda navíc navrhla, aby místo obvyklých tří čtení bylo odložení služebního zákona schváleno již v prvém čtení. Jako důvod uvedla, že služební zákon zkrátka nesmí začátkem následujícího roku začít účinkovat.

Vládní návrh zákona o úřednících však neobsahuje zásadní prvek již schváleného služebního zákona, a to pevný kariérní řád. Podle vládního návrhu bude místa možné nadále obsazovat na základě netransparentních výběrových řízení. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP09) však neustálé odkládání služebního zákona „dokazuje“ jeho zastaralost:

„Ani po devíti letech, kdy je tento zákon platný, nikdy nenabyl účinnosti. Je naprosto jasné, že ten zákon již je zastaralý a že je potřeba se zabývat vytvořením nového,“ uvedl Drábek.

Vláda ve věcném záměru svého zákona o úřednících upozorňuje na fakt, že postup podle přijatého služebního zákona je podstatně odlišný od toho, jak na úřadech rozhodování dnes probíhá. Pirátským novinám se nepodařilo zjistit, proč vláda tento fakt uvádí jako argument pro odložení služebního zákona, když jde o argument pro jeho zavedení do praxe.

Dalším důvodem pro odložení účinnosti služebního zákona má být, že se úřady za deset let platnosti služebního zákona nestihly připravit. Vláda neuvedla, zda bude podobný argument používat i u svých dalších experimentů u důchodů a databáze nemocí občanů.

Zpravodaj tisku Roman Sklenák (ČSSD) upozornil na to, že údajnou přípravu služebního zákona vláda použila jako argument i minule: „Jedná se již o páté posunutí účinnosti tohoto zákona. Naposledy se účinnost zákona odkládala před třemi lety a zdůvodnění vlády tehdy bylo totožné s tím dnešním. Tedy nutnost vypracovat nový zákon. Tehdejší ministr vnitra také sliboval paragrafované znění nového zákona do konce roku.“

Protože ČSSD zkrácené jednání (schválení zákona v jediném čtení) zablokovala, navrhl Drábek zkrácení jednání ve výborech poslanecké sněmovny na 10 dní, tedy dobu kratší, než po kterou projednává předpisy republikový výbor Pirátské strany.

Napoprvé poslanecká sněmovna návrh na zkrácení projednávání ve výborech zamítla, takže se přihlásila poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), že údajně hlasovala jinak než chtěla. Vládní koalice pak svolala svoje poslance a v „opravném“ hlasování již zkrácení projednání ve výborech prosadila. Tlačítka si předtím zřejmě spletlo více poslanců.

  Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Přemysl Klokočka