Odborně

Transport hospodářských zvířat: příležitosti pro změnu

12. 08. 2018 | 3 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Významným problémem v oblasti týrání zvířat je vedle trýznitelů samotných i ta část společnosti, které je to jedno. A nemyslím tím teď lidi, kteří nepodepisují petice a nepíšou poslancům a dalším politikům. Myslím tím úřady, které řadu věcí neřeší, byznysmeny, kterým je jedno, v jakých podmínkách zvířata žijí, či politiky, kteří mohou měnit zákony i systém, ale nedělají to, nebo s tím začnou, až se objeví mediálně silná kauza. Protože přesně zde jsou ukryty příčiny problémů s podmínkami při převozu hospodářských zvířat.

transport zvířat

Co je třeba udělat?

První na řadě v rámci legislativního procesu bude novela zákona č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat před týráním. V tomto zákoně se transportu živých zvířat věnují paragrafy 8a-8g. V současné podobě je v dané části zákona prostor pro zlepšení situace převážených zvířat (zejména v přesnějším definování požadavků), základní problémy jsou ale záležitostí legislativy evropské. V současnosti je limitem délky přepravy 8 hodin, ale při splnění určitých podmínek je možné na území EU přepravovat i déle. Další podmínky jako teplota, rozměry či dostupnost vody nijak zásadně nastaveny nejsou. Dalším problémem je například čekací doba na hranicích na odbavení - jsou známy např. případy na hranicích s Tureckem, kdy auta se zvířaty ve vysokých teplotách a bez přístupu vody čekala na odbavení několik dnů. Proto připravujeme kroky k otevření a podpoře debaty na celoevropské úrovni.

Ale meritum problému je ještě jinde. Jak je možné, že se chovateli více vyplatí zvířata naložit na korbu kamionu a vést je přes celou Evropu, než je prodat na lokálním trhu? Jakto, že je ekonomicky zajímavější vzdálený svět, který pro své kulturní pozadí chce zvířata živá, spíše než bližší (zpravidla vysoce solventní) trhy, kam lze bez problémů vozit už rozbořené maso? Tohle je základní problém, který by se měl řešit jako první a regulace by měla být až tím posledním, pokud vše selže. Vzhledem k tomu, jak jsou společná evropská, a zejména ta naše národní zemědělská politika, zdeformované, bylo by to kdo ví jak dlouhé čekání na Godota. Proto připravujeme návrhy na změnu uvedeného zákona už teď.

Jednání o společné zemědělské politice EU pro roky 2021-2027 se pomalu blíží ke konci. V řadě věcí vypadá nadějně - ať už se bavíme o zastropování přímých plateb, tak o docela masivní podpoře agroenviromentálních opatření. Problému převozu hospodářských velmi pomůže, pokud se zaměříme na podporu lokálních trhů tak, aby nepřevážet bylo prostě výhodnější. Bude to tak lepší jak pro zvířata, zemědělce, spotřebitele a v konečném důsledku i pro životní prostředí a státní rozpočty. A pak bude ještě důležitější dohlédnout na průběh implementace společné zemědělské politiky v ČR. Vím, že to zní jako sci-fi, ale někdo s tím začít musí.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Radek Holomčík

Štítky: #Evropská unie #Radek Holomčík #zemědělství

Komentáře k článku

Vladimír 16.08.2018 14:02

Co bych udělal já? Těžko donutit prodejce/výrobce zdražit a spotřebitele omezit konzumaci. Takže bych na maso uvalil vysokou daň (odpustil bych ji jen školním jídelnám, charitám a nemocničním kuchyním). Peníze vybrané bych investoval do zěmědělců/chovatelů za podmínek, že budou skvalitňovat podmínky pro chov. Zároveň bych daňově ulevil těm chovatelům, kteří by poráželi u nejbližších jatek.

Všechny by to donutilo se chovat k masu šetrněji. A možná i jíst trochu vyváženější stravu.

Jedinej problém je, že to je defakto politická sebevražda.

Vladimír 16.08.2018 13:49

Domnívám se, že cena masa je příliš nízká. Což vede k jeho nadužívání a plýtvání. Trpí tím nakonec všichni včetně zemědělců. Ano, jsou tu lidé, kteří nemají dost peněz a masem neplýtvají, ale zase je otázkou, jestli potřebují jíst maso každý den nebo vůbec? Maso není z hlediska výživy nikterak životně důležitá surovina. No a pak tu máme majetnější, kterým nedělá problém nakoupit nadbytek masa a pak třeba třetinu vyhodit. Nemluvě o tom co vše se vyhodí když se to neprodá nebo to jak se maso "oživuje" octem.

K tomu bych dodal, že dřív bývalo normální, že maso bylo na stole jednou max dvakrát týdně. A rozhodně to nebylo tak, že by byl ráno chleba se salámem, v poledne řízek a večer párky, tak jak to někteří lidé dnes dělají a ještě se na cokoliv jiného šklebí.

Když jsem byl dítě, obézních lidí byla hrstka. Dnes je obézní snad každý druhý. Často je slyším mluvit o tom, že oni sladké přece nejedí. Ale co jedí? Hromadu tuků, soli, mouky a jednoduchých cukrů v podobě piva.

Světlana 14.08.2018 18:16

Tak se podívejte na vstupy a náklady,které má zemědělec a kolik dostane za kg třeba vepřového,kolik mají jatka a za kolik to proda obchodnik,ktery jen prijede a odveze si produkt.porovnejte si kolik dostává polský zemědělec od státu za produkci určitého mnozstvi vepřového,jake má úlevy,a jak je to u nás.pomalu se nevyplatí výkrm prasat.

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.