Reportáže

Reportáž z příjezdu tramvaje do Staré Boleslavi

06. 08. 2018 | 1 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Ve čtvrtek jsme ve Staré Boleslavi složili tramvaj. Klasickou tétrojku. Jak jsme na to přišli? Podívejte se na naši reportáž z příjezdu první tramvaje do Staré Boleslavi...

tramvaj přijíždí

Když jsme vloni začli přemýšlet o tom, že bychom se dali do komunální politiky, jedna z věcí, kterou jsme měli zapsanou, že nás trápí, byla dopravní obslužnost Brandýsa-Boleslavi (dále jen Brandýs, sorryzato). To jsme ještě nevěděli, že na jaře zkolabuje doprava ve městě úplně, protože státu i kraji se podaří rozkopat všechny okolní silnice. Jedno z řešení, které nás napadlo, byl příměstský vlak – a ukázalo se, že takové plány tu opravu jsou, že to není bláznovství. Věc jsme prostudovali a zapsali si, že chceme za patnáct let postavit vlakotramvaj mezi Prahou a Brandýsem. Tak vznikl projekt Na Prahu Vlakotramvají

Jenže, jak ho zpropagovat mezi lidmi? Napadlo mě, že by bylo hezké mít tramvaj, v ní udělat nějaké posezení a zároveň informace k projektu. Jenže kde tramvaj vzít? Nebo vagon vlaku? 

Nejprve jsem vzpomněl na kamaráda rekvizitáře od filmu. Pravil, že zrovna dotočil nějaký válečný drama a mohl by mi půjčit dobytčák, kterým vozil ve filmu Židy do Auschwitzu. Představil jsem si, jak ho skládám před brandýskou synagogu a raději jsem pokračoval v hledání. Nakonec se ukázalo, že tramvaje lze sehnat ve výprodeji dopravních podniků, a tak jsme u toho olomouckého vydražili Markovou zásluhou hezoučkou servisní T3 za nějakých 90 000 Kč s DPH, tedy za cenu šrotu. A protože je Marek náš specialista na přepravu, jde shánět jeřáby a převoz z Olomouce. 

V tu chvíli události vzaly spád. Ozvalo se nám několik nadšenců do tramvají, nejprve nás sprdli, že jsme ten unikát koupili na sešrotování, ale v momentě, kdy jsme jim řekli plán, se nabídli, že pomohou. A tak se tramvaj jednoho dne posunula z Olomouce do Radonic, zatímco my jsme řešili pozemek. Ten původně dojednaný padl zásahem shůry a my jsme našli jiný. Na mnohem lepším místě, v centru Staré Boleslavi, proluku na Mariánském náměstí. Kulantně řečeno poněkud zanedbané místo. A tak jsme se rozhodli, že ji nejdříve zušlechtíme. Nakoupili jsme kamion štěpky (Marek je naštěstí dřevař, vyšašil ji za lacino), nakoupili jsme štěrk, pozemek srovnali a v příštím týdnu ho vysteleme štěpkou. Bude z toho takové místo na posezení plus je tu obrovská rezerva místa, na níž chceme udělat něco pro mladé – BMX či parkour park. Právě jsme vyhlásili akci, aby si brandýsko-boleslavská mládež sama řekla, co tam má být a psala nám návrhy. 

  • Původní plán počítal s tím, že tramvaj bude na Ostrůvku, seženeme 300 metrů kolejí a zprovozníme ji. Bude v ní kavárna, bude jezdit z jednoho konce Ostrůvku na druhý a přivoláte si ji stiskem tlačítka jako výtah. To by teprve byla frajeřina, takhle je to jen statická tramvaj – jenže to do kupy zatím fakt nedáme, ale k dobrém ten nápad přeci jen dám :)

Minulý čtvrtek jsme byli porychtováni a zbývalo „jen“ složit tramvaj. Rozhodli jsme se, že aby se nám nezabořila do štěrku a taky, aby to nějak vypadalo, hodíme ji na koleje, které jsme zase koupili za cenu šrotu. Mělo to drobný problém. Sice jsme je kvůli přepravě přeřízli, ale i tak jedna kolej váží přes 300 kg. Naštěstí jsme si na rovnání pozemku vzali Bobcata. Druhý problém, pozemek se mírně svažuje, což ze začátku nebylo patrné. Naštěstí jsme měli připravenou hromadu obrusu (ten matroš, co se zfrézuje ze silnic při opravě) a vyrovnali jsme to, zhutnili a uložili koleje. Problém další: koleje musíte usadit dost přesně, plus mínus centimetr, což se při jejich váze nedělá nijak snadno. To nám zabralo celé čtvrteční dopoledne ve čtyřech a jednom Bobcatu, který Robert mistrně ovládal. Krátce před polednem byly koleje přichystané a šlo se na oběd. Mezi tím v Radonicích vazači a jeřábníci načali nakládat tramvaj o váze 20 tun na valník. 

Tramvaj čeká na upnutí. Po nadzvednutí tramvaje pod ní náklaďák vycouvá.

 

Mezi tím přifrčel Marek Řebíček, který měl před tím někde schůzku a pochválil nám práci. Už dříve upozornil městskou policii, že se budeme po městě motat s tramvají, nakonec to vypadalo, že mu uvěřili. Dáváme v pivovaře oběd a na netu zjišťujeme, že dnešní den v Brandýse zatím vypadá na letošní český teplotní rekord. 

Je krátce po druhé, stojím před Mariánským kostelem a čekám na svou vytouženou fotku. Někdo mi leze do záběru, zdvořile ho prosím, jestli by se mi šoupnul, ať není v záběru. Pán se ptá, co budu fotit, já mu říkám, že si chci vyfotit, jak jede tramvaj kolem kostela. Pán mi říká, že jsem debil, že tady v Bolce žádný tramvaje nejezdí. Zuřivě mačkám spoušť, pán se otáčí a za ním majestátně projíždí do zatáčky před radnicí tramvaj… 

Mírným problémem byl vjezd tahače do proluky. Je třeba zastavit dopravu na hlavní silnici městem, o což se stará městská policie. Řidiči vystupují z aut a s otevřenou pusou koukají na to, jak kamion s tramvají zaplouvá do proluky. 

Je tu ovšem další drobný problém. Původně jsme počítali s tím, že tramvaj bude naložena jinak a do proluku valník zacouvá, tramvaj se nadzdvihne a valník vyjede. Jenže to není možné, takže náklaďák zajíždí po čumáku do proluky a nastává kurtování tramvaje. Bude nutné zdvihnout ji do výšky čtyř metrů a náklaďák pod ní vycouvá zpět do náměstí a odfrčí domů. Orosím se, když si představím, jak se náklaďák dostane pod dvacetitunovou tramvaj. 

Synchronizovaný balet dvou jeřábů zvedá tramvaj do vzduchu.

 

Další hodinku se tramvaj kurtuje a kontroluje, pak ji dva jeřáby synchronizovaně zdvihají do výšky čtyř metrů. Musí být dva, aby nespadla. Jeřábníci jsou sehraní, tramvaj je nahoře, když tu kolem nás profrčí hasiči s lodí. Čučíme na ně s klukama vyjeveně, doznívá siréna, dohadujeme se, jestli hasí tak intenzivně, že už si na to pole musí vzít loď. V tu chvíli ještě netušíme, že jedou na Lhotu a ty dva sedmileté chlapce už nezachrání. Ale napadá nás, že bude potřeba pohlídat, jestli nepojede další auto s majákem. Kluci se rozcházejí po silnici dále hlídat, jestli nejede další auto, řídíme dopravu, valník vycouvává, doprava stojí, ale za tři minuty je všechno vyřízeno a valník odjíždí. Jen náhlý poryv větru napíná kurtovací lana a přes čtyřicítkové teploty se orosím, když se zamyslím nad tím, že tu tramvaj taky můžeme mít v prvním patře blízkého domu. Naštěstí jeřábníci svému dílu rozumí a tramvaj se ani nepohne, dokud nepřichází pokyn ji spustit. 

Dosedá pár centimetrů nad koleje, snažíme se ji kurtama posouvat nad koleje, je legrační mnohatunový kolos posouvat pár lany. Tohle je napínavá chvíle. Tolerance uložení kolejí je zhruba dva centimetry, jestli jsme to špatně vyměřili, musíme tramvaj zdvihnout, třísetkilové koleje posunout a zkustit to znovu. Jenže důkladná práce a trocha toho štěstíčka nám jde naproti, tramvaj dosedá v podstatě na první pokus, jen do jednoho kola bylo potřeba udeřit prknem, aby si správně sedlo. 

Tramvaj bezpečně a s drobnou korekcí usedá na připravené koleje.

 

Vyřízeno. Odkurtovat. 

Ohlížím se, kolem stojí desítky lidí. Roznáším Pirátské listy se článkem o projektu vlakotramvaje, lidi se smějí, baví se tramvají. Děti si ukazují. Ikonický snímek dívenky čekající, až tramvaj přejede, je ve skutečnosti dcera fotografky Veronika Janečková která s námi celou událost dokumentovala. 

Jsou čtyři hodiny odpoledne, máme za sebou osm hodin nejžhavějšího letošního dne s prací, kde záleželo na všem: na každém centimetru, každém metráku, každé čtvrthodině. Nakonec všechno klaplo. Ve vedlejší večerce jsme nechali jmění za nápoje, ten dej jsem vypil tak čtyři litry všeho možného. 

Tím to ale nekončí, právě naopak. Začíná. Proč tramvaj ve Staré Boleslavi? Za prvé jako viditelná připomínka našeho slibu dostat do Brandýsa a později i do Boleslavi vlakotramvajovou linku. Jako ukázka a infocentrum o celém projektu. Za druhé jako zázemí pro komunitní akce a vyčištěnou proluku. A za třetí, jen tak, pro radost, pro děti a veselí místních občanů. 

Marek si otírá orosené čelo. Teprve teď z něj vypadne, že se celou dobu bál toho, jestli se tramvaj nepropadne do gotického sklepa pod pozemkem. Konstatuje, že teď už je to jedno a projekt vlakotramvaje bychom jen přejmenovali na metro. 

Odjíždím domů, beru děti do auta a jedeme na Lhotu se schladit. Teprve tam se dozvídám, kam jeli ty hasiči se člunem a je mi v tom vypařeném dni stráveném na přímém slunci dokonalá zima… 

Držte nám palce. Kdyby už nic, kdybychom ve volbách dostali jen jednadvacet svých vlastních hlasů, alespoň za to vyčištění proluky v centru Boleslavi naše účast ve volbách stála. Já vím, mohl jsem si za ty peníze nalepit plakát se svým obličejem na nějakou místní pamětihodnost, ale tohle nám přišlo užitečnější. Udělejme tedy spolu dohodu. Vždycky, když teď do října půjdete kolem nějakého hezkého baráku v Brandýse nebo Boleslavi, tak si na něm představte náš obrovský billboard s nějakým dementním sloganem typu „Za město městčejší“ nebo „Občan městu, město radním“ napsaným vyšťaveným copywriterem snažícím se o politickou market-inovaci. Zanadávejte si, jaký prase to tam napadlo pověsit a řekněte si, že Piráty se Stanem. No vidíte – a to je ten výsledek, akorát bez toho mrvení města a s tou zlidštěnou prolukou a tramvají…  

 

Článek je převzatý ze stránky: https://piratisestanem.cz/reportaz-z-prijezdu-tramvaje-do-stare-boleslavi/  

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Patrick Zandl

Štítky: #doprava #komunální politika #Komunální volby #Středočeský kraj

Komentáře k článku

Heky 08.08.2018 14:33

Ahoj, odstavec s původním plánem tam je 2x ;)

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.