Odborně

Sucho mění barvu Česka i Evropy. A co s tím?

02. 08. 2018 | 4 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

V posledních týdnech teploty opět stoupají k maximu. Na vině je především změna klimatu, z významné části způsobovaná emisemi z průmyslu a dopravy. Vlny veder, dlouhodobé sucho, přívalové deště spojené s lokálními povodněmi, každoroční obří lesní požáry, to jsou projevy probíhající změny klimatu, které mají negativní dopady na ekonomiku, zemědělství, vodní hospodářství, cestovní ruch, ale i na náš každodenní život.

sucho v Evropě

Úvodní obrázek ukazuje, jak dramatickou proměnou prošla krajina v okolí Severního moře. A to za pouhé 4 týdny. Zdroj: https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/07/From_green_to_brown_in_a_month 

 

S epizodami sucha se setkáváme již několik posledních let a tento trend bude pokračovat.  Od roku 2012 se Česká republika potýká se suchem pravidelně každý rok. K vůbec nejhorším za dobu historie měření patřil z hlediska sucha roka 2015. Podle odborníků nám nezbyde než se přizpůsobit.

Sucho bývá často doprovázeno nadnormálními teplotami vzduchu, nižší relativní vlhkostí vzduchu a zmenšenou oblačností, což ve výsledku vede k většímu výparu a dalšímu prohlubování sucha. Když trvá dlouho, je jeho důsledkem nedostatek vody v kořenové vrstvě půdního profilu, nízká vodnost toků a nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod.  Oba tyto jevy můžeme pozorovat i letos. Dopadají především na zemědělství a vodní hospodářství. Zemědělci se potýkají s půdním suchem a nízkou dlouhodobou zásobou vody v půdě (viz. obr. 1 a 2) a vodnost toků je již od začátku tohoto roku na velké řadě řek hodnocena jako podnormální až extrémní sucho.

Obr. 1: Nasycení půdního profilu 2018. Zdroj: www.intersucho.cz

 

V podmínkách České republiky je primární příčinou sucha srážkový deficit. Česká republika je někdy nazývaná střechou Evropy, velké řeky u nás pramení, ale odtékají jinam, našim primárním úkolem je proto zadržovat co nejvíce vodu, která naprší.

Nejsme na to připraveni. Vlny veder těžce přečkávají zejména starší lidé v rozpálených městech, na venkově vysychají studny. Voda z přívalových dešťů splavuje z našich polí 21 milionů tun ornice ročně a způsobuje místní povodně. Zemědělci zaorávají uschlou úrodu. Až tři čtvrtiny dospělých jehličnatých lesů jsou postiženy nemocemi a suchem. V podhůří Jeseníků lesníci už druhým rokem těží tisíce hektarů úplně uschlých smrků. Kalamita zasahuje podle Ministerstva zemědělství už do čtyř krajů a nedaří se ji zastavit.

Není divu. Krajinu jsme ničili desítky let - napřimovali a betonovali koryta řek, vysušovali mokřady,  půdu ničili těžkými stroji, nahrazováním organické hmoty umělými hnojivy, nadměrnou chemizací, anebo rovnou zalitím asfaltem a betonem. Smíšené lesy jsme změnili na plantáže smrků vysázené do řádků. Chceme-li, aby krajina zase dokázala zadržovat vodu, udržovat snesitelné klima a dlouhodobě produkovat potraviny či dřevo, musíme to všechno napravit.

Obr. 2: Aktuální obsah pro rostliny dostupné vláhy v půdním profilu vyjádřené v mm vodního sloupce v rozlišení 500 m. Zdroj: www.intersucho.cz

 

K tomu je potřeba komplexního přístupu a spolupráce napříč resorty. Především je potřeba zastavit rozšiřování zpevněných ploch na úkor zeleně ve městech, krajiny a zemědělské půdy, změnit způsob hospodaření, tak aby byl šetrnější a aby byla důsledně zajištěna ochrana půdy (pestré osevními postupy; střídání plodin; dodávání humusu do půdy; odebrání dotací firmám, které znehodnocují půdu; zrušení dotací na řepku a biopaliva). Místo velkých lánů, by se měly do krajiny vrátit menší políčka a remízky. Přehrady a velké vodní stavby, které urychlují průtok vody v krajiny nejsou řešením. Upřednostňovány musí být přírodě blízká opatření, která drží vodu v krajině a zároveň mají protipovodňovou funkci (obnova lužních lesů, budování zasakovacích suchých poldrů namísto odvodnění polí).

Naprostou nutností je lepší péče o naše lesy, v praxi to znamená omezení holosečí, změnu druhové a věkové skladby a omezení smrkových monokultur. Takové lesy lépe odolávají změnám klimatu a přírodním kalamitám. Fungují jako nárazníkový polštář - při přívalových deštích zadržují vodu a v době sucha jsou zdrojem vláhy.

Dobrá zpráva je, že víme, jak to udělat. Stát přijal řadu zajímavých koncepcí – např. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (2017) nebo Národní lesnický program. Zářným příkladem je zmíněný lesnický program – ani za deset let stát nepřipravil jím požadované změny lesnické a myslivecké legislativy. Namísto komplexního přístupu se zaměřujeme jen na kosmetické změny typu dotací na prohloubení studní či instalace nádrží na dešťovou vodu v nejsušších oblastech. Ministerstvo zemědělství ale už od října loňského roku blokuje schválení důležité vyhlášky na ochranu půdy před erozí a staví se do čela odpůrců tzv. ozelenění evropských dotací, které navrhuje Evropská komise. Podobná situace je i ve městech. Praha sice má strategii adaptace na klimatickou změnu, ale aktuálně projednávaný návrh metropolitního plánu to nereflektuje a naopak snižuje ochranu zeleně.

Ke změně tedy budeme potřebovat především politickou odvahu. Snad se mezitím neuvaříme jako ta pověstná žába v hrnci.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Dana Balcarová

Štítky: #voda #zemědělství #životní prostředí

Komentáře k článku

Radek Holomčík 13.08.2018 09:54

Dobrý den, ono je to trošku složitější, ale je pravda, že médii tato zpráva oběhla. Momentálně je daná novela psána ministerskými úředníky a lze těžko předjímat, jaký bude výsledek. Osobně si myslím, že se jedná jen o "mediální balónek", který má buď zmapovat veřejné mínění v této věci, nebo zakrýt něco jiného. Pokud by se tato věc přesto do novely vodního zákona dostala, budu proti.

Dušan Plch 09.08.2018 07:02

právě na toto téma jsme měli včera v KraPiCe velmi dobrou přednášku. Pokud lidstvo nezmění své chování, bude bez vody, malý oběh vody je zcela zničený a velký oběh vody deicit nedožene

Radek 07.08.2018 17:54

Taky by me zajimala odpoved na dotaz pana Nováka.

Ladislav Novák 07.08.2018 13:58

Dobrý den,to je pravda, je ale i pravda,že vláda v tichosti připravuje zákon,ve stručnosti,na "znárodnění" soukromých vodních zdrojů,tzn.studní, rybníků atd.?Platit by měl začít od R. 2020. Dík za info a příp.by mě zajímal váš postup v této věci

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.