Odborně

Proč máme málo dat za hodně peněz a kdo za to může?

21. 06. 2018 | 4 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

...aneb příběh českého mobilního trhu


Pokud to chcete rychle, zde je krátká verze :)

  1. V oblasti mobilních dat a jejich cen jsme na tom z celé Evropy téměř nejhůř. Je to bohužel další oblast, kde nám Evropa utíká. Pro srovnání: V chudší Litvě, kde je jen necelá jedna třetina obyvatel, takže celkově mají operátoři výrazně menší tržby, mají všichni tři operátoři v nabídce neomezené volání i data (za ceny od 525 korun měsíčně). A i přesto dokáží stavět kvalitnější rychlejší 4,5G sítě.

  2. Zástupci operátorů nám na jednání podvýboru z mého pohledu nepřednesli jediný zásadní argument, proč bychom nemohli mít v mobilech neomezená data. Jsou to obchodníci a nic je vlastně nenutí nabídnout nám lepší služby. Není tu konkurence v podobě čtvrtého operátora, ani konkurence operátorů virtuálních, kteří na pořádnou konkurenci nemají podmínky. A nevadí jim ani to, že skoro celá Evropa volá a využívá data levněji. Mají de facto pevně rozdělený trh, klídek a jisté zisky.

  3. Může za tuto situaci stát? Z velké části ano. Mohli jsme tu mít už skoro 20 let čtvrtého operátora, ale vláda Miloše Zemana to neumožnila. Nového operátora se nepovedlo přivést ani při dost podezřele zrušené aukci v roce 2013. Přitom na zkušenostech států, kde jsou operátoři čtyři, se ukazuje, že konkurence je na vyšší úrovni a zákazníci tam mají nabídky výhodnější.

  4. Největší šance, jak s tím něco udělat, je zvýšení konkurence. ČTÚ má nyní opět šanci, kterou chce tentokrát snad již úspěšně využít. Při nové aukci kmitočtů 700 MHz chce vytvořit podmínky pro vstup čtvrtého operátora, který může s trhem reálně zahýbat. Další, i když menší možnost, je rozhýbat trh regulací směrem k rozšíření možností virtuálních operátorů. V zájmu nás spotřebitelů držím ČTÚ palce. :-)

  5. Může s tím něco dělat běžný zákazník? Nyní reálně moc ne. Ale pokud přijde nový operátor a nebo se umožní vytvořit konkurenční nabídky virtuálním operátorům, tak už to ovlivnit půjde. Přechodem od velké trojky a podporou nové konkurence budou moci běžní zákazníci jasně ukázat, že současná situace není ok. A když jich bude dost...

A těm zvídavým nabízím delší verzi s čísly a rozborem argumentů :-)
 

Martin Jiránek

Na čtvrtek 7. června jsem se dlouho těšil a chystal. Jako předseda Podvýboru pro ICT a telekomunikace jsem svolal jednání podvýboru s jediným tématem – situace na mobilním trhu a co s tím může udělat stát.

Hosty byli představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) což jsou zástupci velké mobilní trojky. Tyto tři organizace mají hlavní vliv na český mobilní trh,  chtěl jsem od nich tedy, jako od hlavních expertů v oblasti, znát podrobnosti. Zajímalo mne, jak vidí situaci na současném trhu a co lze dělat s cenou za volání a data. Tento článek je tedy souhrn informací, které jsme dostali.

Zvolil jsem formu postupného popisu a rozbor jednotlivých argumentů, proč jsme v cenách dat v mobilu a jejich “neomezenosti” na chvostu Evropy.

 

Pro začátek uvádím tři statistiky, které ukazují, jak je naše současná situace v porovnání s Evropou špatná.

1. Rewheel, který měří, kolik dostane zákazník GB dat za 30 Euro, nás dává na čtvrté místo od konce. Státy vpravo (růžové sloupce) mají neomezená data.

 

2. Point Topic ukazuje, že v průměrné ceně jednoho gigabytu dat v přepočtu na paritu kupní síly jsme třetí nejdražší zemí v EU. Takže za hodně peněz nabízí operátoři málo muziky.

 

3. Tefficient, který se zabývá srovnáváním průměrné měsíční spotřeby dat na SIMkartu, ukazuje, že patříme mezi země, kde zákazníci nejméně využívají data. Všimněte si korelace následující tabulky a předchozího grafu: Ve státech s nejdražšími tarify využívají obyvatelé nejméně dat. 

 

4. Neomezená data mohou zákazníci v současnosti využívat v na mapě označených státech:

 

Kdo nebo co za současnou situaci podle jednotlivých aktérů může?

1. Na trhu operátorů máme nízkou konkurenci

Tento argument používají zástupci ministerstva i ČTÚ. A je jednoznačně pravdivý. Nyní máme tři operátory, jejichž nabídky pro domácnosti se v zásadě nijak výrazně neliší a jak se zdá, všichni tři jsou se současným stavem de facto spokojeni. Výrazný boj o zákazníka totiž neprobíhá (na rozdíl od boje o firmy nebo ministerstva). Ceny mají všichni tři podobné a i data nabízí všichni tři v podobném rozsahu.

Proč nemáme čtyři operátory?

Čísla ze států, kde mají mobilní operátory čtyři, ukazují, že konkurenční boj je výrazně vyšší a tím pádem jsou i nabídky pro zákazníky výrazně výhodnější. Proč tedy vlastně nemáme operátory čtyři? Primárně za to může vláda Miloše Zemana, která v letech 2000-2001 organizovala aukci kmitočtů pro operátory. I když velká část Evropy dokazovala zkušenostmi i praxí, že je lepší přidat počet operátorů, vláda tehdy nového operátora na trh nepustila.

Navíc celý prodej frekvencí nenastavoval pro operátory žádná kritéria užívání. Operátoři si je koupili a skoro 10 let se téměř nic nedělo, protože nic dělat nemuseli. Takže po deseti letech, kdy Německo už bylo takřka kompletně pokryté 3G, u nás bylo Edge a teprve se rozjíždělo 3G v Praze.

Další aukce kmitočtů, která proběhla v roce 2013, byla tragická. Podmínky aukce byly nastaveny pro vstup čtvrtého operátora.  Byl tu dokonce velmi silný zájem společnosti PPF. Bývalý předseda ČTÚ však nakonec tuto aukci zrušil s odůvodněním, že se ceny za kmitočty vyšplhaly tak vysoko, že by to podle něj ovlivnilo koncové ceny pro zákazníky. Přesně se vyjádřil tak, že “by ceny mobilního internetu byly přemrštěné.“ Je zajímavé, že předseda ČTÚ se vyjadřoval tak, že zná ekonomiku byznysu operátorů a celého trhu lépe než oni. Například ve Velké Británii či Rakousku se ceny kmitočtů dražily za násobně vyšší ceny a i tak tam mají koncové ceny i nabídku dat velmi dobré.

Podle hodnocení odborníků byla celá aukce velmi mírně řečeno nedomyšlená. Například nebylo omezení procedury nekonečného přihazování nabídek do aukce a také chyběla možnost, že prvního kola se může zúčastnit pouze někdo nový, ne stávající operátoři. Třešničkou na dortu, která dokládá situaci kolem této aukce, jsou pak jak trestní oznámení na bývalého pana předsedu, tak jeho velmi rychlý konec ve funkci. Co bylo pravým důvodem zrušení aukce a zda jím bylo zabránění příchodu nového operátora, lze nyní již jen hádat a zřejmě se ho nikdy nedozvíme. Bohužel.

Nové vedení ČTÚ o pár měsíců později už vypisovalo aukci v jiných podmínkách – kdy skupina PPF koupila Telefonicu, ale v podmínkách stanovilo přísná rozvojová kritéria. Díky nim tu nyní v roce 2018 máme síť evropsky konkurenceschopnou. Kdyby to tenkrát ČTÚ neudělal, tak místo současných skoro 90 procent pokrytí republiky bychom možná měli LTE jen ve městech. Operátoři by se chovali ekonomicky a nic by je výrazně nenutilo investovat do modernizace v oblastech s menším počtem obyvatel.

Vyšší konkurence na trhu je pro zlepšení situace zásadní. Půjde to?

Mělo by, ale snadné to samozřejmě nebude. Trh mobilních operátorů není farmářský trh, kam může každý den někdo nový přijít se stánkem a prodávat. Investice do infrastruktury vlastních sítí je v řádu desítek miliard. Trh je navíc již rozdělen mezi současné tři operátory a případný nový operátor od nich bude muset zákazníky přetahovat zajímavými nabídkami. Bude to tedy mít těžší než v by měl v roce 2001, kdy ještě velká část obyvatel žádný mobil neměla a teprve se rozhodovala, ke kterému operátorovi půjde.

ČTÚ chystá na příští rok novou přelomovou aukci kmitočtů v oblasti 700 MHz. Toto pásmo uvolní televize, které přejdou na DVB-T2. ČTÚ připravuje pro tuto aukci propracované podmínky, aby se co nejvíce zvýšila šance, že se přihlásí a uspěje nový operátor. Hlavní podmínkou například je, že v prvním kole aukce o kmitočty se nemohou hlásit současní operátoři, ale pouze někdo nový.

Do této aukce vkládá naděje nejen ČTÚ, ale i mnoho dalších lidí a organizací, a doufají, že se povede rozhýbat konkurenci na trhu mobilních operátorů. Může však samozřejmě nastat i situace, že se nikdo nepřihlásí a aukce nedopadne rozšířením počtu operátorů. Pak je zde ještě druhá, náročnější možnost – přitvrzení regulace na trhu. Prostě silou nezávislého  regulátora provádět “nápravná” opatření ke změnám na trhu. Bude se tlačit na velkoobchodní ceny operátorů směrem k virtuálním operátorům. Cílem je, aby virtuálové mohli využívat sítě hlavních operátorů za rozumné velkoobchodní ceny a mohli tak nabízet velká data i neomezená volání za konkurenční ceny, což nyní nemohou. To by mohlo pomoci také, ale je to náročný proces, kdy Evropská komise má v určitých fázích procesu právo veta a není zdaleka vůbec jisté, zda tak silný zásah do trhu ze strany státu povolí.

Společně tedy věřme, že se aukce povede a nový operátor bude opravdu štika, která ty naše tři spokojené buclaté kapříky konečně rozhýbe.

 

2. Zákazníci data nevyužívají, ale když je dáme neomezená, tak nám zahltí sítě

Zmatené že? Vysvětlím. Hlavní argument operátorů, proč nechtějí dávat výrazně větší nebo neomezená data, je jim zákazníci zahltí sítě v místech, kde není rychlý pevný internet. Zákazníci si totiž podle operátorů (například v malé obci, kam zatím nevede rychlý 100 Mbps internet) pak raději místo pomalého pevného internetu koupí neomezený mobilní a celá rodina si přes něj bude tahat filmy a zahltí síť. Vysvětlení otázky, jak budou tito vychytralí zákaznicí řešit internet, když tatínek, na kterého je neomezený tarif napsán, pojede s mobilem do práce, jsme se nedočkali. Škoda.

Data z poslední Digital Agenda Scoreboard ukazují, že infrastruktura schopná poskytovat vysokorychlostní připojení 30 Mbps a více je dostupná pro 88 % domácností v ČR. Ultrarychlé přes 100 Mbps pro zhruba 60 % domácností. Tato čísla jsou na průměru EU a riziko toho, že lidé se na online televize budou místo na pomalejším počítači dívat na rychlejším mobilu, je velmi malé. Masové protesty proti neomezeným datům v mobilu z důvodů zahlcení sítí jsem z té poloviny států v Evropě, kde již mají neomezená či velká data, opravdu nezaznamenal.

Stavbu vysokorychlostní sítě stát de facto “sabotoval”

S možnou zahlceností sítě souvisí i problém výstavby pevných sítí. Protože se jedná o hluboký problém, zvolil jsem tento emotivní titulek. Ne, že by stavbu vysokorychlostních sítí stát sabotoval úmyslně, ale neschopností bývalého vedení Ministerstva průmyslu a obchodu jsme promarnili tři až čtyři roky, kdy jsme mohli za 14 miliard korun evropských dotací internet do menších měst a obcí přivádět. Toto selhání nelze nijak omluvit a je to podle mě pro celou ekonomiku a náš rychlejší posun mezi technologické státy velká ztráta. Nové vedení ministerstva nyní urychleně připravuje výzvu novou, ale budeme hodně rádi, pokud využijeme alespoň miliardy dvě, spíš jednu a půl. Pokrytí vysokorychlostním pevným internetem bychom měli ještě výrazně vyšší a krásně by tím padl jeden z hlavní argumentů operátorů proti neomezeným datům – potenciální zahlcenost sítí.

Zákaznici data nevyužívají, tak není potřeba je zvyšovat

Tento argument zazněl chvilku po tom, co jsme řešili možnost zahlcení sítě z důvodů velkého využívání dat. Také vám to přijde divné? Na jednu stranu argument, že Češi internet v mobilu vlastně nepoužívají a na druhou stranu strach ze zahlcení? Tak buď jedno nebo druhé, ale dohromady to nemůže nefungovat.

Každopádně samotný argument o nevyužívání dat v mobilu je zajímavý. Odkazuji tímto na třetí tabulku nahoře, v níž je vidět, že jsme v Evropě ve využívání dat skoro poslední. Pokud drtivá většina obyvatelstva má v posledních 5 letech omezená data kolem 0,5 až 2 GB, tak nechápu, jak jejich nevyužíváním někdo může argumentovat. Když se na mobilu cíleně nedívám na zprávy či videa proto, že bych měl data za pár dní pryč a musel je dokupovat, tak je jasné, že si je šetřím. Prostě se připojuji k wifině, kdekoli to jde. Argument, že málo používáme data, bych akceptoval až ve chvíli, kdy budeme mít tři roky data neomezená a opravdu je používat nebudeme. Je však vidět z tabulky, že prvních šest zemí s nejvyšším využíváním dat, jsou země, kde je nabídka dat neomezených. Takže lidé data chtějí a když mohou, tak je využívají.

 

3. Náročná a drahá výstavba, složité zákony a kopcovitá krajina

Toto je argument operátorů, který se týká především ceny služeb, ne už tolik dat. A je to argument, se kterým musím souhlasit. Pro vykreslení situace s výstavbou ČR vám postačí naše pořadí v Doing business Světové banky. V celosvětovém srovnání rychlosti získání stavebního povolení jsme na 127. místě.

 

To, že je před námi půlka Afriky prostě není dobrá vizitka. To, že je první Dánsko a třeba Estonsko osmné, také něco ukazuje. A jde to na vrub všem dosavadním vládám. Především v posledních deseti letech, kdy se o délce stavebních řízení víc mluví. Prostě to u nás vše dlouho trvá a je komplikované. Až nyní před několika dny se povedlo po spolupráci všech stran prosadit do připravované novely zákona o urychlení výstavby infrastruktury několik menších změn, které by podle propočtů mohly zkrátit stavbu optických sítí o 6 až 12 měsíců. Například již nebude nutná kolaudace optických kabelů v zemi. Úředník již nebude muset chodit k zasypanému a částečně již travou zarostlému výkopu, aby dal razítko, že ok, i když tam vlastně stejně nic nevidí.

Operátoři zcela oprávněně argumentují, že stavby BTSek (věží pro převod mobilního signálu), jejich napojení na optiku, samotné optické kabely a páteřní sítě, jsou komplikované a dlouhé. Nepředvídatelnost, délka výstavby a byrokratická složitost staveb se do cen za volání a data projevují. Zatím se však žádná velká změna stavebního zákona, která by to mohla zlepšit, neblíží. Je to opět škoda nás všech, protože pokud to jde téměř na celém světě rychleji, proč by to nemohlo jít i u nás.

Kopcovitost? Tento argument moc neberu

Operátoři také argumentují kopcovitostí naší krajiny. Lze určitě uznat argument, že v porovnání s holandskou plackou je naše krajina kopcovitější a dostat signál do údolí těžší a tím pádem dražší. Avšak obtížné a finančně náročné je stavět mobilní sítě i v zemích s velkou rozlohou a menším zalidněním. Například Finsko je více než 4krát větší a na počet obyvatel 2krát menší a i přesto tam operátoři nabízejí neomezené tarify a dokážou vydělávat. A nebo Litva, postsovětská republika, rozlohou jen trochu menší a o dost chudší.

 

Ano, vím, že je Litva v porovnání s námi placatá a výstavba sítí je tedy jednodušší. Ale má také čtyřikrát méně obyvatel, takže operátoři v celkovém součtu vydělávají mnohem méně peněz. A i přesto tam dokázali vybudovat kvalitnější mobilní sítě (ve velkých městech mají již sít 4,5 G s rychlostí stahování 500 Mbps) a nabídnout zákazníkům neomezená data.

Jeden z hlavních rozdílů mezi námi a baltskými republikami je totiž v mentalitě a celkovém nastavení státu. Na rozdíl od nás mají jasnou vizi. Litva, stejně jako Estonsko a Lotyšsko mají vizi, že od vlivu Ruska se dokáží udržet, jen když budou technologicky napřed. Proto je pro ně, na rozdíl od ČR, jednou z hlavních priorit digitalizace státu a co nejrozšířenější využívání pevného i mobilního internetu.

 

4. My vlastně nenabízíme tak drahé ceny, jak to srovnávají zahraniční agentury

Tento argument operátorů slyšíme často. U nás je na rozdíl od dalších států EU jedno hodně velké specifikum. Část zákazníků má neveřejné neceníkové ceny za své volání a data. Část platí veřejné ceníkové ceny. Pokud pracujete ve velké firmě, korporaci nebo jste třeba zaměstnanec ministerstva, tak váš zaměstnavatel pro vás mohl získat volání zdarma a slušný balík dat třeba za 200 korun měsíčně. Někdy to jde ještě lépe, jak ukazují některá ministerstva - např. Ministerstvo financí.

Zdroj: Neomezenka za padesát, 10 GB za stovku, pochlubilo se Ministerstvo financí

 

Je určitě dobře, že se ušetřily veřejné peníze. Ale tyto skvělé ceny pro úředníky a zaměstnance velkých firem pak operátorům financují běžní občané, kteří platí za podobné tarify násobně víc. Podle ceníku 9krát víc. Když si to člověk tak nějak z hlavy spočítá (podrobná data od operátorů nemám), tak můj odhad reálné průměrné ceny neomezeného volání a slušného balíku dat je někde kolem 400-450 korun. Pod průměrem jsou zaměstnanci velkých firem a organizací, nad průměrem pak běžní občané, živnostníci atd. Zcela jednoduše, pokud by mi místní sedlák prodával 1 tunu brambor s cenou 1 koruna za kilo, tak by šel pod cenu a museli by mu to doplácet ti, co si kupují kilo za 15 korun.

Čili v průměru, co se týká cen, jsme na tom “lépe” než ukazují mezinárodní srovnání. Jenže z mého pohledu by bylo vůči občanům férovější, kdyby se stanovila na těch 450 ceníková cena a měli by to tak všichni nebo skoro všichni. To, že se operátoři umí chovat konkurenčně a obchodně dokazuje trh pevného internetu, kde velkým operátorům velmi zdatně konkurují malí lokální poskytovatelé. Pevný internet do bytu se pohybuje (ceny z mého rodného Trutnova) v rozmezí 250-390 korun. Těch 390 korun jsou startovací ceníkové nabídky velkých operátorů. Nikdo ale nenabízí internet do bytu ceníkově za 900 korun pro rodinné domy, aby mohl neveřejně nabídnou velkým panelákům cenu 90 korun za byt. Prostě proto, že by si žádný rodinný dům ten internet za 900 nekoupil. My Češi jsme známí tím, že neradi měníme zaběhané pořádky. Většina lidí o dodavateli služeb nijak moc nepřemýšlí a je tam, kde je zvyklá. To samozřejmě mobilní operátoři vědí a rádi z toho těží. Pokud ale máte kuráž a ochotu zahrát si na smlouvání na arabském trhu, jedna možnost jak ušetřit se vám nabízí.

 

Budu rád, když dojde ke změně. Co lze dělat?

Velká trojka zásadní změnu nechce. Nabídky mají stávající operátoři podobné, nic zásadního se již dlouhé roky neděje. Data v mobilu jsou v současností hlavní možnost jak vydělat a operátoři se jí logicky nechtějí vzdávat snadno. Aby změna nastala, je třeba být aktivní na více frontách a sladit více aktivit. Vedle státu a úřadů budeme rozhodovat primárně my zákazníci operátorů.

  1. Zásadní změnu může přinést ČTÚ a chystaná aukce kmitočtů. Pokud přijde solidní čtvrtý operátor, bude to pro trh velká změna. Stejně tak případné umožnění funkčních virtuálních operátorů.
  2. Když přijde nový operátor, úplně nejdůležitější bude reakce nás zákazníků. Pokud nový operátor nabídne opravdu výrazně lepší nabídky a stávající trojka nebude ochotna své nabídky upravit na jeho úroveň, pak bude přechod k němu snadný. Co se musíme jako zákazníci operátorů naučit, je určitě dávat najevo svoji nespokojenost s jejich cenovou nabídkou. Proto vám navrhuji, abyste zvážili i při srovnatelných nabídkách ostatních operátorů, zda přeci jen přejdete k jinému operátorovi. Ale čistě logicky, pokud chceme vyslat nějaký jasný signál velké trojce, tak jediné, na co opravdu uslyší, je ztráta zákazníků.
  3. Tím, že čtvrtý operátor začne měnit trh z pohledu poměru ceny/dat, dojde k tlaku na velkou trojku, aby omezila extrémně výhodné nabídky pro velké firmy a státní organizace. To by časem mohlo rozumně srovnat rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími nabídkami.
  4. Zároveň je třeba zvýšit tlaky na změnu stavebního zákona a byrokratických procesů. Ceny nebo množství dat se to nedotýká až tak moc, ale zdlouhavost a složitost prostě rozvoj infrastruktury omezuje. A pořadí až v druhé stovce států je opravdu tristní pro stát, který by měl mít ambice stát se technologickým tygrem.

 

V současné situaci, ještě než dojde k aukci kmitočtů, můžete zkoušet vyjednávat. Sice se mi nelíbí fakt, že abyste získali lepší cenu, musíte mít zkušenosti a dravost jako istanbulský obchodník, ale zkuste to. I když to asi nebude stačit na neomezený internet, může vám to ušetřit zajímavou částku. Postup je následující:

  1. Vezměte poslední vyúčtování od svého operátora a zajděte s ním do prodejny druhých dvou operátorů (nebo zavolejte na infolinku) s tím, že uvažujete o změně. Nechte si od nich udělat nabídku a tu si vytiskněte nebo nechte vytisknout.
  2. Zajděte s novou nabídkou ke stávajícímu operátorovi. Záleží na vás zda vám více vyhovuje osobní nebo telefonický kontakt, obojí by mělo fungovat stejně. Ale velmi účinné je, pokud v prodejně svého operátora položíte na stůl nabídku s viditelným logem konkurence.
  3. Pak si řekněte o lepší nabídku s tím, že jinak využijete nabídku konkurence.
  4. Měli byste dostat takzvanou retenční nabídku, tedy nabídku, která vás má přesvědčit o tom, že je výhodnější zůstat.
  5. V ideálním případě už tady vaše cesta končí a vy odcházíte s levnějším tarifem, aniž byste museli měnit operátora.

Samozřejmě záleží na tom, jak dlouho vám zbývá do konce vašeho dosavadního závazku, k jakým smluvním pokutám jste se zavázali ve smlouvě anebo kolik provoláte a jak jste tedy z hlediska operátora bonitní. Ale zákon stojí na vaší straně a pokud jste spotřebitel, výše smluvní pokuty může být maximálně pětina ze zbývající částky. Také výpovědní doba už není nesmyslně dlouhá a může být maximálně 30 dní. Někdy bude třeba přijít s vyplněnou výpovědí smlouvy nebo si u jiného operátora vyžádat kód na přechod. Po tomto kroku už je pravděpodobnost volání z retenčního oddělení stávajícího operátora velmi vysoká. A pokud vám stávající operátor nezavolá nebo nedá lepší nabídku, možná pro vás bude opravdu výhodnější přejít jinam.

Minimálně tím však vyjádříte jasný názor, že máte zájem o levnější volání a větší objem dat. Naučili jsme se řešit desetiny procent u hypoték, a desetikoruny u poplatků za bankovní účty. Jde to i u volání. Když se vám podaří zlevnit volání o 200 korun měsíčně, je to za dva roky běžného trvání smlouvy 4 800, za které už se dá pořídit třeba slušný chytrý telefon.

 

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Martin Jiránek

Štítky: #Martin Jiránek

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.