Reportáže

Sytý hladovému nevěří, aneb pirátský guláš šel na dračku

13. 06. 2018 | 3 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Stovky porcí výborných pochutin rozdali pražští Piráti sociálně slabým a potřebným o uplynulém víkendu. Místem akce se tradičně stal prostor před pražským Hlavním nádražím ve Vrchlického sadech, který se v neděli 10. června odpoledne proměnil ve velký piknik pod širým nebem. Jídelníček se skládal z výborné kuřecí polévky, pirátským gulášem s chlebem, kus-kusem s mrkví, fazolkami a kukuřicí, v nabídce nechyběla ani čerstvá zelenina. Po občerstvení si zájemci mohli dát kávičku nebo čaj. Byli zde Češi z blízka i daleka, slyšeli jsme zde slovenštinu, polštinu i maďarštinu.

Jan Juřík a Jitka Nazarská vaří guláš

Chtěl být právníkem, skončil na ulici

Podle počtu plastových talířů jsme rozdali celkem pět set porcí,“ prozradila nám Jitka Nazarská, která se pod střechou kempinkového stanu spolu s kolegyní Jaruškou Nárožnou (obě MS Piráti Praha 1) zhostila funkce pirátské servírky. Podle našich odhadů navštívily akci téměř tři stovky potřebných, mnozí si šli pro „nášup“, aby naplnili žalůdek. „Víte, ono je to někdy těžké,“ řekl nám pan Petr (42). „Před mnoha lety jsem žil s manželkou v Plzni. Vše klapalo. Dokonce jsem se tam přihlásil na práva, ale zvládl jsem akorát jeden semestr.“ Pak přišla těžká krize manželství, hádky, nedostatek peněz i na ty nejzákladnější potřeby, žádosti o finanční pomoc na úřadech, půjčky od kamarádů, upomínky, nekonečné soudní tahanice o majetek, zoufalé děti.

Piráti vaří jak klasický masový guláš, tak i vegetariánský.

Vzhledem k tomu, že Petr je částečně invalidní kvůli problémům s páteří, nejprve pracoval v autobazaru jako úředník. Když se firma rozpadla, další práci už nesehnal. Rozvedl se a jednoho dne nasedl s kamarádem do vlaku a oba odjeli do Prahy. Chtěli začít nový život, ale osud jim nepřál. V té době probíhala v ČR krize a firmy spíš propouštěly, než nabíraly nové zaměstnance. Volná místa byla jen ve velkoskladech, jenže tam Petr vzhledem ke zdravotnímu stavu na manuální práci nastoupit nemohl. Našel si nejlevnější ubytovnu příšerné kategorie. Tu a tam si pomohl skleničkou alkoholu. Když peníze došly a on už neměl v kapse ani pověstnou jednu korunu, skončil na ulici. „To byl konec. Sehnal jsem si kelímek a začal žebrat. U frekventovaných stanic metra, na Václavském náměstí.“ Zpočátku mu to bylo trapné. Jindy jej odehnali jiní bezdomovci, protože jim „lezl“ do revíru. Když jednou v podvečer žebral peníze na stanici metra Kobylisy, tři opilí mladíci ho prý zmlátili.

Někdy zamířil do obchodu s hamburgery a z táců se zbytky potravy spolykal pár soust. Než ho vyhodil personál. Pak zamířil i do charity, kde dostal polévku, chléb, nějaké ošacení a kde zároveň poznal mnoho dalších bezdomovců s podobným osudem. Co bude dál? Prý neví. Podle vlastních slov žije ze dne na den. Někdy má černé myšlenky. Myšlenky na sebevraždu, ale zatím bojuje.

Na guláš se stály fronty, zájem projevili nejenom bezdomovci.

Život na okraji společnosti

Na akci jsme potkali i pana Karla (55). V minulosti se zadlužil, nesplácel a exekutoři mu zabavili garsonku v osobním vlastnictví v několikanásobně větší hodnotě, než činil dluh. Také jeho střechou na spánek se stala v noci černá obloha. „Někdy se na ty hvězdy dívám a přemýšlím, kde se stala chyba.“ Karel si však situaci zkomplikoval tím, že se dopustil krádeže potravin v obchodě. „Jednou jsem schoval pod kabát půl kila baleného uzeného masa, ale chytla mě ochranka. Zavřeli mě do místnosti.“ Pak přijeli policajti a Karel prý s hrůzou zjistil, že mu člen ochranky údajně „připsal“ na seznam zadrženého sortimentu další zboží včetně alkoholu. Škodu pak obchod vyčíslil na více než 5 tisíc korun, takže se podle zákona jednalo o trestný čin. Dostal podmínku. Tvrdí, že neoprávněně, ale u soudu mu nikdo nevěřil, že šlo jen o kus uzeného.

Občas mu pomohla charita. Polévka a něco čistého na sebe. I tak přitahoval pozornost policejních hlídek. „Jsem v záznamu jako zloděj, a to už mi do konce života nikdo a nic neodpáře.

Nyní se pohybuje mezi bezdomovci a také on začal popíjet krabicové víno, na které „zkušenější“ kamarádi vždy dokázali vyžebrat. Nebo ho prostě někde „šlohnout“. Vajgly od cigaret si střádal do pytlíku. Pak stačilo sehnat papírky, zbylý tabák vydrolit, aby si mohl si zakouřit.

Pak usedl na pirátskou kempinkovou stoličku pod stromem, kde jsme si povídali. Přinesli jsme mu šálek s kávou a několika balíčky cukru do zásoby, to aby mělo tělo nějaké kalorie navíc.

Během celého nedělního dne vládla veselá nálada a muzicírovalo se.

Budoucnost? Bez pomoci žádná

Před pár týdny se mu podařilo získat od úřadů pár stovek životního minima. „Musel jsem vyplnit dotazník, na co ty peníze použiju. Takže jsem tam napsal věci jako kartáček na zuby, pastu, nůžky na nehty, mýdlo a tak dál. Na mýdlo mi úřady nedaly. Měl jsem se jít zadarmo osprchovat do charity.“ Ta se nachází asi sto metrů od místa, kde Piráti rozbili svůj stan. Když se ho ptáme na budoucnost, zarytě mlčí. V poslední době prý trpí depresemi. Když se obrátil na krizové centrum, kam přišel neoholený a v ušpiněném oblečení, podle jeho slov ho lékaři odmítli hospitalizovat údajně s tím, že mu jde hlavně o postel a pravidelnou stravu. Když dostal od Pirátů po kávě hodně oslazený čaj, v jeho očích se objevil záblesk naděje. A... vděku. Za to, že jsme mu přinesli čaj s cukrem... Další den přežití.

Nekonečná fronta na piroguláš začala řídnout. Ostatní odpočívali na trávníku sadů. Bylo zřejmé, že podobným, či stejným osudem, trpí většina z nich. Většina lidí, kteří ještě před pár lety byli plnoprávnými občany, chodili do zaměstnání a platili daně i pojištění. Nemuseli to být třeba vyložení asociálové, kteří se do situace dostali vlastními chybami. Ale jejich pomyslnou plachetnici vítr zahnal za obzor, odkud není návratu.

Avšak obyvatelé Prahy i turisté je prý házejí do pytle s těžkými alkoholiky, kteří se povalují všude možně a už v poledne jsou opilí namol. Když je probudí strážníci Městské policie, na chvíli se schovají, jakmile hlídka odjede, vrátí se zpět. „Někteří policajti spoustu z nás znají podle jména,“ tvrdí Karel.

Masíčko ocenili nejenom lidé, ale i jejich čtyřnozí společníci.

Oficiální odhady o počtu bezdomovců a lidí v tíživé situaci se liší. Agentury odhadují počet na šest tisíc, jiné na deset... Program Pirátské strany samosebou nezapomíná ani na tyto lidi. Nedělní setkání a akce, které jeden kolemjdoucí označil za levný předvolební trik, mělo naprosto jiný význam. Signál potřebným, že v naší společnosti ještě existují lidé se sociálním cítěním, kteří dokážou dát těmto lidem nejen pirátský guláš, ale především pirátskou naději, že v případě těžké kolize v osudu člověka je zde někdo, kdo je ochoten podat pomocnou ruku. Říká se, že úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své nemocné. A potřebné, dodáváme.

Když začalo poprchávat, lidé se začali pomalu rozcházet. Kam? To nikdo neví. Když přišli tři mladí muži, jeden z nich nahlas poznamenal: „Se pak všichni divěj, že se „bezdéčka“ scházejí zrovna tady. Dostanou nažrat, napít, vedle jim daj hadry a přitom dělaj akorát bordel.“ Pak se mladíci sebrali a odešli vstříc své budoucnosti. A ta nemusí být tak růžová, jak si třeba zrovna myslí...

Fotografický materiál pochází z facebookového archivu Jana Jurika, kterému tímto děkujeme.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Ivan Břešťák

Štítky: #bezdomovec #guláš #charita #Charitativní akce #Praha

Komentáře k článku

Marcela 22.06.2018 23:56

Před revolucí žádných 6 - 10tisíc bezdomovců nebylo! To slovo nikdo ani neznal! Proč ten nárůst? Kde se stala chyba? Je to chyba společnosti, politiků, medii? A to chcete přijímat migranty, když nedokážete pomoci vlastním lidem? Něco je špatně, ve společnosti té!

Karel 18.06.2018 08:30

@Eduard: Ale pokud vám ten člověk umře hlady dříve, než jej naučíte lovit, tak snaha byla zbytečná.

Eduard 17.06.2018 16:17

Přemýšlím, jestli by se to nemělo dělat takto:
„Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.“

Zdroj: https://citaty.net/prislovi/cinska-prislovi/?q=9367

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.