Reportáže

Investigativní tým Pirátů na stopě: MPSV

05. 06. 2018 | 1 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Již před časem jsme vás informovali o podezřelé situaci v oblasti IT na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Celá kauza podnítila naši zvědavost a poté, co se pirátský poslanec Lukáš Kolářík stal předsedou podvýboru pro IT a dávkové systémy, zaměřili jsme se na ni. Dostali jsme se k informacím týkajících se společnosti OKsystem, která pro ministerstvo provozuje systémy pro zaměstnanost, hmotnou nouzi a dávky státní sociální podpory. Ovládají tak informace o všech občanech České republiky. MPSV sice data vlastní, ale nemá k nim přístup jinak než přes služby OKsystem. A každý takovýto přístup stojí peníze. Kromě toho může společnost nakládat s daty bez kontroly MPSV. Investigativní tým Pirátů proto připravil tuto rozsáhlou přehledovou reportáž.

budova mpsv

Data občanů

Piráti se dlouhodobě věnují tématu tzv. vendor lock-in, což jsou zakázky, které činí zákazníka závislým na produktech a službách konkrétního subjektu tím, že vytváří značné náklady na přechod na produkty a služby jiných subjektů. V současné situaci je tímto zákazníkem MPSV a tvůrcem vendor lock-in zase společnost OKsystem. V současnosti už přes 20 let. Náš zájem o podezřelou situaci vyvrcholil zastavením projektu eNeschopenka, který byl z pirátské perspektivy po dlouhé době konečně rozumným krokem k digitalizaci státní správy.

Na elektronické neschopence se od roku 2016 podílela externí i interní pracovní skupina, která se skládala z řady odborných zástupců MPSV, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), Ministerstva vnitra (MV), Ministerstva zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Státního úřadu pro kontrolu léčiv, České lékařské komory, zástupců tripartity a dalších. Proto nás zajímalo, proč se takovýto rozsáhlý projekt podle informací MPSV zastavuje.

Jednotný informační systém

Zjistili jsme, že je v současné chvíli celý resort MPSV značně rozštěpený v několik samostatných informačních systémů. Vlastní data má v desítkách samostatných informačních systémů ČSSZ, Úřad práce, ale i MPSV. Kvůli tomu musí občané obíhat úřady, které spolu neumí komunikovat a přitom jsou paradoxně sjednocené pod jedním ministerstvem. Absurdnost situace měl vyřešit Jednotný informační systém práce a sociálních věcí (JISPSV), který by centralizoval všechny databáze a nastartovat tak obíhání dat mezi úřady.

Dnes například není možné zjistit, zdali občan pobírá starobní, „vdovský“, či invalidní důchod a zároveň třeba sociální podporu, příplatek na bydlení, nebo dávku hmotné nouze. Aby se to úřady dozvěděly, musí člověk oběhnout všechny dotčené instituce a doložit patřičnou dokumentaci. Asi není nutné zmiňovat, že lidé pobírající důchod či nějakou formu dávky nejsou vždy v kondici takovéto požadavky splnit. Minimálně jim to působí veliké potíže, což je v rozporu s pirátskou tezí, že technologie mají usnadňovat život občanů.  JISPSV měl všechny tyto problémy vyřešit. Předchozí vedení MPSV navrhlo jeho architekturu (viz obrázek). Současné vedení chce JISPSV okleštit a nahradit jej produkty OKsystem i přes historicky nevýhodnou spoluprací s touto společností. Kromě toho má MPSV vývoj těchto produktů financovat a to i přes fakt, že jej ve finále nebude ani vlastnit, ale pouze licenčně využívat.

Architektura JISPSV – veřejně dostupné materiály.

 

Mlžení a nepravdy

Zpátky k eNeschopence. Již bylo řečeno, že se na zpracování projektu podílela řada institucí včetně bývalého vedení MPSV. K eNeschopence vznikl i přehledný harmonogram práce (viz obrázek). Nové vedení ministerstva vstoupilo do projektu ve chvíli, kdy stačilo sledovat nastavený pracovní plán a na jeho konci „slíznout smetanu“ za jeho uvedení do praxe k 1. lednu 2019. Místo toho se koncem roku 2017 začaly šířit řeči o odložení projektu, později o jeho úplnému zastavení. Pirátský poslanec Lukáš Kolářík proto interpelovat ministryni práce a sociálních věcí v demisi Jaroslavu Němcovou.  Ministryně tehdy na zasedání Sněmovny nepřišla a našemu investigativnímu týmu tak nezbylo nic jiného, než si počkat zákonem stanovených 30 dní na písemnou odpověď. O tom, že se ptáme správně, nasvědčuje i fakt, že ministryně (potažmo její tým) neodpověděla hned, ale odpověď odkládala až do posledního dne této lhůty. Zdali to byla obstrukce, či prokrastinace, se můžeme jenom domnívat. Každopádně jsme se pustili do rozsáhlé analýzy (odpověď na interpelaci si můžete přečíst zde).

Harmonogram přípravy eNeschopenky a jejího zavedení do praxe – veřejně dostupné materiály.

 

Zjistili jsme, že ministryně ve své odpovědi mlží anebo přímo lže. Tvrdí, že eNeschopenka má plno nedostatků a její zavedení do praxe svádí na svévolné rozhodnutí předchozí vedení resortu. Přitom úkol na zpracování projektu vzešel z Úřadu vlády na objednávku zaměstnavatelů a tripartity, jejíž členem bylo i hnutí ANO. Za hlavní nedostatky je pak považována zejména absence analýz. Jejich zpracování však spadalo do původního harmonogramu a nedošlo k němu kvůli tomu, že je ministerstvo jednoduše neobjednalo. Zde narážíme na bod zlomu, jejímž výsledkem je brždění projektu vedoucí k jeho úplnému odložení, potažmo zrušení.

Nadále se ministryně odvolává na chybějící řešení koordinace se služebními orgány, což je irelevantní vzhledem k tomu, že je eNeschopenka nepovinná. Řešení koordinace mělo navíc pokračovat dle stanoveného (jenže zastaveného) harmonogramu během roku 2018. Věcná a technologická příprava pak probíhala s dotčenými orgány již v roce 2017 a právní souvislosti schválil samotný Parlament. Tvrzení současného vedení MPSV, že právní souvislosti prověřené samotným legislativním procesem nejsou dostatečné, stojí za hluboké přemýšlení.

Zavádějícím tvrzením je pak kritika nedostatečného personálního pokrytí projektu, který údajně zpracovávaly pouze externí zaměstnanci. Jednak to není pravda (podíleli se zaměstnanci MPSV i ČSSZ) a jednak je na samotném ministerstvu, aby potřebné experty najalo. Němcová také říká, že jediným způsobem přihlášení se do navrhovaného systému je datová schránka, přičemž už dnes vznikají nástroje jako eObčanka. Ministerstvo zdravotnictví také plánuje vytvořit kartu zdravotníka a z memoranda uzavřeného mezi MPSV, ČSSZ a resortem vnitra vyplývá vznik vlastní identifikace pro ČSSZ. Pravda není ani to, že by snad neexistoval registr ošetřujících lékařů, neboť ČSSZ má k dispozici evidenci lékařů vystavujících neschopenky. Vedoucí projektu celou věc konzultovali s Úřadem na ochranu osobních údajů v souvislosti s GDPR. Finální řešení tak mohlo být snadno promítnuto v harmonogramu roku 2018. Projektu nebrání ani údajné nedořešení věcného a technického provedení portálového přístupu pro služební orgány sociálního zabezpečení. Na věci pracuje resort vnitra a je plně v souladu s principy e-Governmentu (je to uvedeno i v zákoně č. 259/2017). Celý návrh eNeschopenky pak schválila i Rada vlády pro informační společnost (RVIS) a Odbor hlavního architekta (OHA) na MV. Pro tvrzení, že začlenění agentových systémů ČSSZ do JISPSV je rizikové a neproveditelné, nejsou důkazy a je nesmyslné. Nutné není ani celkové přehodnocení celkové koncepce procesů z důvodů autonomie informačních systémů ČSSZ, neboť změny by se dotýkala pouze jedna část. Za zcela neopodstatněný se tak jeví návrh současného vedení MPSV na rušení již platného zákona, neboť by v případě nevyhnutelnosti změn stačila pouhá novela.

Kdo za tím stojí?

Ministryně v demisi Němcová je zodpovědná za celý resort a je tedy přirozené, že nemůže plně vnímat všechny detaily, které navíc nevycházejí z jejího zaměření. IT oblast a smlouvy, které jsou na ni navázané, představují spletité klubko procesů přesahující volební období ministra. Proto se ministryně obklopila lidmi, ve které svěřila důvěru za řešení tohoto projektu. Šťastný výběr to ale nebyl.

Jak jsme uvedli výše, brždění projektu eNeschopenka započalo nevyhotovením analýz, za což jsou zodpovědní tři lidé: političtí náměstci Oleg Blaško a Vilém Kahoun, a zastupující ústřední ředitel ČSSZ Pavel Krejčí. Své argumenty stavěli na tvrzeních, že byl projekt připraven bez ČSSZ, což je lež, neboť se ČSSZ ještě v průběhu ledna a začátku února účastnila jednání pracovních skupin. Nadále namítali, že není vyjasněný JISPSV, což je ovšem také nepravda, neboť je JISPSV ukotven v legislativě i architektuře a navíc dostal souhlas od RVIS i OHA. Tato trojice nadále namítala, že na projekt nejsou alokovány finanční prostředky. Přitom ČSSZ i MPSV náklady znali, finance na ně vyhradili a ke všemu na rozesílání přístupů nebylo zapotřebí hledat žádné zdroje, neboť již dnes je možné do portálu ČSSZ vstoupit prostřednictvím datové schránky.

Právě tyto osoby si pozval podvýbor pro problematiku IT a dávkových systémů vedený pirátským poslancem Lukášem Koláříkem na jednání. Politický náměstek Oleg Blaško pozval předsedající na jednání pracovní skupiny a přislíbil i zápisy z předchozích schůzek. Na druhý den však ministerstvo schůzku zrušilo bez náhradního termínu a zápisy nedodalo s důvodem, že slouží „pro interní práci resortu“. Oleg Blaško je obhájcem oddělení ČSSZ od JISPSV, což by ale znamenalo, že data nadále nebudou obíhat úřady, ale všechno zůstane na zasažených občanech v nepříznivé životní situaci.

Zde je nutné klást si otázku, jaké jsou motivy těchto osob k popsanému jednání. Inu, podíváme-li se do historie, zjistíme leccos. Například za doby řízení ČSSZ Vilémem Kahounem řešilo MPSV snahu o úplné zamezení předávání dat, které v roce 2013 vyústilo až k pokusu vypovědět MPSV, potažmo Úřadu práce tzv. jednotné výplatní místo a tím by se znemožnila úhrada plateb z Úřadu práce.

K čemu to povede?

Ke zpoždění projektu eNeschopenka došlo kvůli odchodu jak externích, tak interních klíčových osob a jejich nenahrazením. Kritické pak bylo nezadání dvou klíčových analýz a to i přes ústní i písemné urgence útvarům, které tak mohly učinit. Snaha současného vedení o zásadní odložení projektu nebo jeho zrušení může vést k úplnému zastavení prací na eNeschopence. Pokud má projekt pokračovat, je nutné doplnit personálně pracovní uskupení o skutečné experty z oblasti IT. Nadále je třeba zadat dvě nové analýzy (tedy naplnit kroky z prosince 2017) a dokončit běžící analýzu. Následně je zapotřebí postupovat dle zhotoveného harmonogramu. Na závěr doporučujeme nalézt dočasné řešení pro uzavření finančního rámce projektu eNeschopenka na straně ČSSZ, která též nekonala v termínech, jež by zajistily dodržení původního harmonogramu.

V opačném případě hrozí zakonzervování současné praxe, kdy jsou data a informační systémy orgánů MPSV separované a nemohou spolu komunikovat. Výrazně se zpozdí či úplně zastaví eNeschopenka, který by usnadnila práci a život jak veřejnosti, tak dotčeným skupinám lékařů, zaměstnavatelům a ČSSZ. V konečném důsledku to bude znamenat pokračování vendor lock-in s OKsystem. Pokud se nespustí JISPSV v cílové podobě, nelze předpokládat vyvázání z nevýhodných smluv a ministerstvo nebude mít ani nadále možnost kontroly, jak OKsystem nakládá s daty o občanech České republiky.

Autor je asistentem poslance Lukáše Koláříka, předsedy Podvýboru pro informační technologie a dávkové systémy

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Daniel Galuszka

Štítky: #IT zakázky #Lukáš Kolářík #MPSV

Komentáře k článku

Robert Magni 08.06.2018 12:14

V článku mě pobavilo rozhořčení,že MPSV má financovat systém,aniž by za to obdrželo víc,než licenci. Kritizujeme něco,co děláme taky ? https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?p=561697#p561697

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.