LN: Bitva, jejíž výsledek byl jasný

Protlačit Ladislava Bátoru na ministerstvo školství byl svým způsobem geniální tah, jakkoliv si netroufnu odhadovat, zdali byl pečlivě plánovaný při vědomí, k čemu nutně povede, nebo jestli se události jen tak semlely, cosi kohosi impulzivně napadlo a vedlo to ke známým koncům. V každém případě ale spor o Ladislava Bátoru nemůže dopadnout jinak než vítězstvím toho pána a jeho politických přátel. Ať už druhá strana udělá nebo řekne cokoliv, nebude to na výsledek mít vliv. Od začátku to tak bylo, stačilo jen udržovat plameny toho konfliktu dostatečně dlouho. Hraje se jen o to, jakou konkrétní podobu to vítězství bude mít. Pan Bátora buď ve funkci zůstane (méně pravděpodobná varianta), což bude znamenat jakousi mainstreamizaci, "zpřijatelnění" nejenom jeho osoby, ale celého politického prostředí, z nějž ten pán pochází a kam patří nenávistné a pomstychtivé řeči o ideových odpůrcích, slabomyslné paranoidní bláboly, chatrně maskované předsudky toho typu, jenž v evropské historii nechal strašnou, krvavou stopu. Nebo pan Bátora ve funkci nezůstane a bude to znamenat totéž. Během těch dnů a týdnů, co spor o něj běží, se z reprezentanta okrajového spolku stal veřejně známou osobou. Pronásledovanou, což v hlouběji nezainteresovaném publiku může budit sympatie, navíc je-li motivem té "štvanice" – jak se v posledních dnech děje – projev neúcty vůči "vrchnosti". Je z něj člověk, který je sám proti všem těm, které je dneska možné vnímat jakou součást opovrhovaného "oni" – vrcholným politikům, médiím. Bátorovu okruhu se – možná bezděčně – podařilo dosáhnout situace, kdy protivníci reagovat musejí, každá jejich reakce ale nakonec bude v jejich prospěch, přiblíží je k cíli.
Lidé ze zatím neformalizovaného politického uskupení kolem současného Hradu v tuto chvíli nepotřebují získat na svou stranu většinu, stačí jim, když se podaří oslovit dost lidí na to, aby jim to zaručilo určitou politickou relevanci. Může jim být jedno, že si tak vyslouží posměch a opovržení lidí, na nichž jim ale nemusí moc záležet. Jde o ty druhé. Ještě pár takových bouří a třeba se to podaří. Know-how teď už mají. My ostatní si zatím můžeme navzájem potěšeně "lajkovat" svoje pobouřené statusy na Facebooku a s každým kliknutím si připadat silnější v domnění, že okruh virtuálních přátel je obraz světa, života, jenž je ale ve skutečnosti někde jinde.

Komentář Ondřeje Štindla vyšel v Lidových novinách 20. srpna 2011.
Šíření informací nelze zastavit.
  Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Ondřej Štindl