Reportáže

PPU: Systém technologického transferu

12. 05. 2018
Sdílet na Facebooku Tweet

Přinášíme krátký rozhovor s Ing. Josefem Drahorádem, CSc., který se kromě své badatelské práce ve Výzkumném ústavu potravinářském věnuje tématu technologického transferu, tj. procesu doplnění vědomostí o novém jevu ze stavu ověřené znalosti do stavu praktické využitelnosti (zboží).
Právě o něm 26.4. poutavě pohovořil pro Pirátskou putovní univerzitu na půdě romské vzdělávací organizace Buči na Žižkově. Téma technologického transferu chce PPU samozřejmě dále rozvíjet.

Drahorád portrét

Na přednášce jste mluvil o úzké souvislosti absence technologického transferu a zaostávání v úrovni mezd, můžete nám to přiblížit?

Výsledky výzkumu, který platí stát, jsou transformovány za hranicemi a nakonec užívány bez jakéhokoliv společenského užitku zahraničními firmami. Naše firmy přicházejí o konkurenceschopnost, naši lidé o zaměstnání v úspěšných a rozvíjejících se nezávislých firmách, které by mohly expandovat. Stálým zaostáváním jsme čím dál více zemí levné pracovní síly a skladů – s odpovídajícími platy. Je to jeden z problémů. Druhým je, že za takových okolností klesá počet opravdu šikovných vědců, z celé řady důvodů s tím souvisejících, a celý systém je ve spirále… dolů.

Jaká je návratnost investic do technologického transferu?

Ve světě vysoká, na transferu je založena naše globální technologická společnost. V ČR odhaduji řádově do 10 procent. Záleží, co započítáte do investic a co do návratnosti. V modelu, který navrhuji, by měla významně stoupnout – a vlastně bez investic – ty by měly být ve formě vloženého kapitálu, který je zároveň pracovním nástrojem a měl by být stále k dispozici ve formě hotovosti.


Jak si s ním u nás umíme nebo neumíme poradit? Kde máme slabá místa?

Nemáme slabá místa – u nás neexistuje smysluplný systém. Pokud se dnes povedou i první kroky transferu, zbytek se realizuje v zahraničí, tak nepřímo podporujeme konkurenční firmy. Vzpomínám na velký „úspěch“ CzechInvestu před několika lety. Povedlo se mu umístit některé start-up firmy do Kalifornie a ještě se tím chlubil… opravdu komické neporozumění problému.


Co je na technologickém transferu nejobtížnější? A co třeba naopak nejzajímavější?

Technologický transfer je dlouhý řetěz operací, z něhož je nutno udělat všechny. Pokud se tak nestane, transfer není dokončen – a realizace průběžných výsledků bez dokončení transferu mají spíše negativní dopad než pozitivní – mj. prozradí konkurenčním subjektům spoustu informací. Slabé místo může být pokaždé jinde – záleží na oboru a typu objevu.


Zmínil jste jednu z možných cest technologického transferu - spin-off projekty - a vyjádřil jste se k nim rezervovaně. Proč?

Zpochybnil jsem smysluplnost realizace spin-off firem v současných českých podmínkách. Spin-off strategie vyžaduje mít připraveného investora, který spin-off vede od první chvíle, a je třeba postupovat velice rychle a velice intenzivně. Podstata spin-off je doplňování technologických a scale-up informací souběžně s informacemi marketingovými. Není to o tom, že se bude podávat nějaký grant – čekat půl roku , jestli se dostane – a pak se zabývat administrativou grantu – v tom lepším případě. Je nutno vědět, kam to má přesně dojít a mít připravenou exit strategii apod.. , týmy odborníků a vstupní kapitál. To opravdu není pro české podmínky, ale pro velké trhy, pro lidi, kteří mají dobrou investorskou podporu a znají podnikatelské prostředí.

Spin-off projekty jsou realizované úspěšně většinou v anglosaských zemích, snad v severských zemích a ve Švýcarsku. Možná i na východě, ale tam situaci moc neznám.


Jakou navrhujete systémovou změnu, abychom technologický systém dělali podle Vás lépe?

Systémový krok – vlastně jen jeden. Realizace transferu vyžaduje obrovské úsilí, vůli, znalosti z mnoha oborů a většinou velké investice. Jedinou hnací silou je budoucí zisk – pravděpodobně hodně vysoký, ale jeho dosažení není zase až tak reálné. Takže – všechny kroky musí dělat subjekt, který:

  • Bude profitovat z výsledného zisku – ten, na kterého působí přímo hnací síla transferu (velký zisk v budoucnosti).
  • Má dostatečný kapitál, aby jej nerealizované transfery nezlikvidovaly
  • Provede transfer odborně optimálně – to znamená profesionalizaci od prvního kroku– jedině tak lze omezit amatérské chyby, nedostatky, zpoždění, omyly – neboli smrtící kroky pro úspěšnou realizaci TT apod.


Na mou poslední otázku během večera nedošlo. Zkuste ji prosím zodpovědět nyní. Piráti podporují maximálně otevřený přístup veřejnosti k vědeckým poznatkům, které vznikají za veřejné peníze, s veřejnou podporou. Jde Váš návrh skloubit s tímto požadavkem?

Vědecký poznatek je něco na začátku transferu. Může být jistě zveřejněn, pokud se nejedná o rozhodující poznatek, vedoucí přímo ke komercializaci. Pokud ano, je nutno zajistit co nejrychleji transfer bez předčasného prozrazení – a veřejnosti následně dopřát nejen znalost původního poznatku – ale i aplikaci tohoto výsledku do zboží. To je podstatně vyšší úroveň znalosti, než prvotní poznatek.


Medailonek

Josef Drahorád pracuje v Oddělení potravinářských technologií, biotechnologií a inženýrství na Výzkumné ústavu potravinářství Praha. Je vzdělán v biochemii, potravinářství. Věnuji se dlouhodobě systémové analýze reálných nepočítačových systémů. Většinu zdánlivě složitých ekonomických, sociologických, biologických problémů lze podle něho touto metodou popsat a případně nalézt optimální řešení. 


Kalendář akcí Pirátské putovní univerzity: calendar.google.com

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Miluš Kotišová

Štítky: #Pirátská putovní univerzita #PPU #věda a vzdělání

Komentáře k článku

Dosud nebyly vloženy žádné komentáře.

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.