Jirka Kadeřávek - otec zakladatel: Bojovat za možnost volby

Připomněli jsme si deváté výročí tvého památného textu. Jak dlouho jsi ho psal a radil ses o tom s někým? Vzpomínáš si na tu dobu?

Vzpomínám si docela dobře. Ten text vznikl rychle, nicméně myšlenky, které jsem v něm formuloval, ve mně klíčily dlouho. Prazáklad mi dal už táta, který mi ještě jako klukovi popisoval pražské jaro a své osobní zážitky a účast. To mi zřejmě dalo odvahu se politicky angažovat osobně, počínaje listopadem 1989. A protože jsem se vyprofiloval jako ajťák, tak jsem je tak nějak přirozeně projektoval do oblasti nových IT technologií. Vše to pak formuloval Rick Falckvinge.

Co bylo tím bezprostředním impulsem k jeho formulaci?

Bezprostřední impuls není asi zcela podstatný, tak jako není zcela podstatná poslední kapka plného vědra. Nicméně, bylo jasné, že Pirátská strana u nás dříve či později vznikne. Chtěl jsem, aby to nebyl oportunistický politický projekt a cítil jsem, že existuje soulad mezi názory mými a názory Ricka. Prostě jsem zarezervoval doménu a vy ostatní jste ji zaplnili obsahem dle vlastní vůle. Kdybych váhal, nemuselo by tomu tak být.

Tys v tom dopise slíbil, že nebudeš usilovat o žádnou funkci ve straně, a to jsi dodržel. Vlastně tím začala tradice, která by se dala vyjádřit jako "pirátské slovo platí". 

Myslím si, že každý máme v životě určité role a neměli bychom je překračovat a příliš křížit. Zvláště pokud je takto s nějakým záměrem deklarujeme. Např. Rick, kterého jsem zde zmínil, byl bezesporu skvělý ideolog, ale už horší organizátor nebo praktický politik. Já jsem někde mezi ideologem a praktikem, jako je třeba Ivan. Jsem manažer s ideologickým základem a jako praktický politik nejsem dobrý.

To počáteční vymezení mi umožnilo ze začátku napřít absolutně všechny síly do budování organizace a nevysilovat se konkrétními politickými střety, takže jsem je vesměs prohrával. Věděl jsem, že jedu na dočasnou forsáž. Nedalo se to dlouhodobě vydržet a už na podzim 2009 jsem měl poměrně vážné zdravotní problémy.

Navíc, a to je asi podstatnější, mi toto vymezení umožňuje dívat se na problémy strany trochu hloubavěji a s odstupem. Snad potom mé připomínky mohou být o něco cennější a pomáhají ostatním překonávat ono tunelové vidění, do kterého nás praktická politika dostává. Pro mne se jedná o dlouhodobý projekt. Chci a musím zde v té jedné roli důstojně přežít více než jedno volební období. Zakladatel není bohužel nebo bohudík funkce, ale doživotní role.

Nikdy jsi svého rozhodnutí nezalitoval? Neměl jsi chuť se práci ve straně věnovat na vyšších pozicích?

Dále se dlouhodobě se přesvědčuji, že je dobře, že nezneužívám svou roli ke konkrétnímu politickému prospěchu, protože na příkladu švédských Pirátů, našich Svobodných nebo nyní ANO vidím, že strany jednoho muže (strany jedné ženy neznám - čest ženám :)) nemají dlouhodobě šanci, protože tato osoba-muž je vždy překážkou budování depersonifikované, dobře fungující demokratické organizace, která motivuje ostatní. Politika nesmí být o jménech, ale o pravidlech a dobře fungujícím systému. Jména jsou nepodstatná.

A jestli jsem nikdy nezalitoval? Myslím, že je lidské zatoužit po určitých výhodách, které praktická politika nabízí. Přináší jistou formu moci, což může mnohé uspokojovat. Na druhou stranu analytik, za kterého se považuji, musí umět udělat jakousi osobní SWOT analýzu a podle té se rozhodnout a nehrát divadlo na obě strany. Občas mne mrzí, že když se chci vyjádřit k některým tématům, tak jsou lidé, kteří mne vyzývají, abych jen nekomentoval, ale aktivně politiku vykonával. To je side effect mého rozhodnutí a projev jisté mé nezdrženlivosti. Někdy prostě hledáte hranice. Nicméně za stávajících okolností to neudělám, raději přiložím, tak jako na začátku ruku k dílu tím, že budu oslovovat nové lidi, aby se k nám přidali a ti nechť vezmou tato nikterak originální témata za své. Personální politiku totiž považuji za naši velkou slabinu. Zejména u nás na Jižní Moravě jsme v tuto chvíli měli mít připraveno podstatně více lidí schopných obsazovat politické funkce.

Strana se za ta léta rozrostla. Co si o tom myslíš? Nemáš třeba dojem, že noví přicházející členové už vlastně vůbec nesdílejí ty naše původní ideály?

Myslím, že je přirozené, že člověk, který se přidává k určité skupině lidí, musí brát za svá i její pravidla. A dojde k nim časem i díky diskuzím s ostatními. Takže pominu-li politické turisty, pak si myslím, že nový Pirát může být časem v našich věcech klidně zásadovější než starý matador.

Každého Piráta prosím, aby si u každého politického tématu udělal checklist, jak moc sedí s našimi programovými cíli a dalšími programovými dokumenty, přičemž cíle ve stanovách mají vždy přednost. Často se stává, že mi lidé říkají, že neví, jak se k tomu či onomu tématu mají jako Piráti postavit. Vemte našich 6-7 programových cílů a promítněte je do tématu. Jasné vodítko.

A děláme to?

Bohužel, někdy zjistíte, že Vaše přání jsou v rozporu s těmito cíli. Pak je na Vás, jakou osobnostní integritu si chcete zachovat, protože dogmata jsou často staletími ověřená a mají dlouhodobou platnost, zatímco naše mysl ráda podléhá nejrůznějším formám zkreslení. Ale pozor, někdy může být plnění jednoho cíle na škodu dalším pěti. Takže, snažte se dělat politiku analyticky a někdy i trochu pragmaticky, pokud to není na úkor výše uvedeného.

Konkrétně, např. zákaz kouření v hospodách byl pro mne docela těžkou zkouškou, protože u nás na vsi není výběr. Nakonec jsem došel k názoru, že vždy existují cesty ponechávající nám svobodu rozhodování, a že věci lze řešit bez zákazů pouze striktnějším vyžadováním kompromisních pravidel, které si společně určíme. Nikdy nepodceňujme originalitu, kterou může přinést poctivá diskuse s ostatními.

Nezdá se ti, že naši poslanci už opouštějí to pirátské rebelství a stávají se z nich konformní politici?

Myslím si, že hra na komfornost nebo nekomfornost a rebélii je dost klišé a nic neříká o tom, jak originální či poctivý je člověk ve svém konání. Navíc se vyvíjíme a přizpůsobujeme okolnostem. Také víme, že moderna ráda zneužívá nekomformitu a rebélii ke zcela konformní cílům. Takže pro mne toto není příliš téma.

Máš pocit, že Piráti pomohli k řešení problému, kvůli kterému vznikli?

Pokud tím problémem nazveme absenci moderního demokratického odzdola budovaného projektu, pak bezpochyby. Ostatní věci jako konkrétní politické postoje jsou pro mne sekundární, dokud tedy nejsou v přímém rozporu s programovými cíli. Pak se většinou ozvu.

Jako příklad uvádím upřednostňování ochrany ovzduší před soukromím občana. Když vezmu programové cíle, pak je jasné, že z naší strany by takováto věc neměla mít podporu, to je téma strany Zelených. Neříkám, zda je to dobře nebo špatně, říkám jen, že politika je také o autentičnosti a předvídatelnosti postojů a jsem přesvědčen, že dlouhodobá veřejná podpora je zejména o názorové konzistenci. No a opak nazýváme slovem populismus a politický oportunismus. Když člověk dělá politiku za Piráty nebo i jinou stranu, měl by ve společném i ve svém vlastním zájmu potlačit puzení, která ho nutí stranické zásady a principy překračovat.

Co se ti honilo hlavou, když jsi v říjnu sledoval výsledky voleb a začalo být jasné, že tam jsme?

Že bych si vyčítal, kdybych zase jednou nezajel do Prahy. :) Navíc, když tě doprovází jeden z nejkovanějších Pirátů - Martin Švadlenka! :)

Ne, trochu vážněji, samozřejmě jsem cítil velikou hrdost a uspokojení. A také trochu obavy, jak to zvládneme. Ale já Ivanovi, Jakubovi a Mikimu docela věřím. Jen Jakub potřebuje silnější řetěz – on je nejnabušenější, ale také proto si jde často svou cestou a je také na nás, jaký prospěch jeho konání Pirátům bude dlouhodobě přinášet. Já mu docela rozumím, mám ale to štěstí, že jsem o 20 let starší a mám silnější kořeny. :)

V senátním obvodu Rokycany vyhrál pan Jan Ruml primárky o jeden hlas. Jaký z toho máš pocit?

První a politickou korektností necenzurovaná myšlenka je něco o politických zombie. Popravdě, Jan Ruml by měl mít dost rozumu, aby nekazil Pirátům renomé. Jeho angažovanost by měla smysl za oponou, jakýsi mentoring, sdělování praktických zkušeností, přibližování historických souvislostí, ze kterých si Piráti vytvoří vlastní postoj.

No, a pokud Jan Ruml tento rozum nemá, tak je to o to horší. Já rozhodně jeho kandidaturu za Piráty považuji za oportunistickou, za snahu si ještě jednou v politice vrznout. Starý chlap by měl mít větší moudrost. A to říkám s tím, že si jej docela vážím, i když jsem s ním v jeho politicky aktivních časech docela často a dost nesouhlasil. Prostě, sice se neznáme, ale Honzo, nech to mladším, je to jejich svět.

Chceš se nějak angažovat aspoň v komunální politice?

Jedině jako skaut nových komunálních politiků :)

Co říkáš na výsledky Pirátů v zahraničí?

Mrzí mne. Bylo by velmi dobré udělat celoevropskou analýzu organizace a výsledků každé Pirátské strany a najít to gró, které z nás učinilo vzor pro celou Evropu. Někteří říkají, že je to o lidech. Já si to nemyslím, resp. jsem přesvědčen, že kdyby dnes nebyli v čele naší strany ti lidé, kteří tam jsou nyní, jejich místo by během uplynulých let plynule zaplnil někdo jiný. Myslím si, že naše strana má ve svém fungování něco, co ti ostatní postrádají. A dost možná to souvisí i národním naturelem a protestantským charakterem naší veskrze konzervativní společnosti. Takže, Jene Huse, opravdu díky. :)

Zatímco problém ochrany autorských práv již není tak palčivý, vyvstává nyní problém ochrany soukromí a také to, že veškerá naše data, včetně pracovních, mají korporace jako Google. Bráníš se tomu nějak?

Do určité míry ano. Ale zřejmě opravdu spějeme do nějaké formy technologické singularity a zachovat si individualitu a soukromí bude stále těžší. Na druhou stranu, já s tím mám problém, ty s tím máš problém, ale mají s tím problém dnešní náctiletí? Člověk má ohromně přizpůsobivou náturu, takže oni se s tím poperou a jsem si jist, že s grácií.

Když to přenesu do fyzického světa. Kdo chce, bydlí na samotě, a když jde na vycházku (a vypne si mobil), nikdo o tom neví. Ve městě otevřeš dveře od bytu, vylezeš z domu a jsi na kamerách a vidí tě sousedé. Přesto lidé tento aspekt ztráty soukromí akceptují. A myslím si, že od něj už je víceméně kousek k tomu zvyknout si, že nemáme soukromí ani při sdělování informací, resp. nemáme ho, pokud si to aktivně nevynutíme. A tak nějak to do budoucna bude fungovat. Default bude bez soukromí, soukromí bude možnost. No a my musíme jako strana bojovat za to, aby tady ta možnost zůstala.

Děkuju za rozhovor.

Autor: Roman Kučera

Štítky: #Česká Pirátská strana #Pirati #rozhovor #výročí #vznik Pirátů #zakladatel #založení