Reportáže

Strom strategického myšlení má dobré kořeny, ne však korunu

11. 03. 2018 | 5 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Přinášíme rozhovor s Ondřejem Pokorným z oddělení Strategických studií Technologického centra AV ČR. Ten společně s kolegou Ondřejem Valentou a dále nezávislou expertkou Ludmilou Kováříkovou připravili pro Pirátskou putovní univerzitu velmi zajímavý krátký třídílný cyklus o foresightu a budoucnosti umělé inteligence. Poslední část proběhne ve čtvrtek 15.3. od 18h v Družstevní kavárně ROH na Žižkově. 
 

Pirátská putovní univerzita - Pokorný

Začneme jednoduchou zahřívací otázkou. Oba pracujete v oddělení Strategických studií Technologického centra Akademie věd ČR, jak je podle vás rozvinuté strategické myšlení v ČR ve veřejném sektoru? 

Osobně mám tedy poněkud jinou představu o zahřívací otázce… Obecně si myslím, že strategické myšlení je v ČR zakořeněné docela dobře. Umíme si vytyčit cíl a naplánovat kroky, jak k němu dojdeme. Dokládá to i množství strategií a koncepcí na národní a regionální úrovni, které jsou zpracované, a veřejný sektor by se podle nich měl řídit. Určité slabiny ale vidím v praktickém uchopení tvorby a implementace strategií. Prvním problémem je relativní stáří informací a dat, na základě kterých byly strategie zpracovány. Analýzou relativně starých dat reagujeme na minulý vývoj – strategie tedy nejsou příliš prospektivní. Druhým problémem je samotné naplňování vytyčených cílů a realizace projektů obsažených v akčních plánech strategií. Chybí i vyhodnocení dopadů, které samotná strategie přinesla. Převažuje pocit, že vyhodnocení strategie bývá často nahrazeno tvorbou strategie nové. A to mi příliš strategické nepřijde.

Jsou země, jejichž politiku lze dlouhodobě označit za strategicky konzistentní a úspěšné?

Určitě jsou a je jich dost. Především na sever (pomineme-li našeho přímého souseda) a na západ od nás. Je však třeba si uvědomit širší kontext tvorby strategie, její naplňování a vyhodnocení dopadů, které strategie přinesla. Celý tento cyklus života strategie často signifikantně přesahuje jeden volební cyklus v ČR. Strategicky konsistentní země mají odlišnou kulturu politické práce, která je v zásadě založena na konstruktivním a proaktivním přístupu - jsou (vnitřně) politicky stabilní a často realizují praxi, že strategie významné na národní úrovni jsou realizovány experty napříč politickým spektrem. Dobrými příklady těchto zemí je Finsko, Švédsko, Nizozemsko či Velká Británie, i když zde se budou po nedávných událostech asi některé strategické dokumenty měnit.

Jsou i u nás v ČR ostrůvky, kde je dlouhodobě vidět přítomnost strategického myšlení? (obce, kraje, okresy, klastry) Dá se v těchto případech vysledovat původ této pozitivní „odchylky“?

Praxe strategického myšlení, resp. strategického plánování, se na všech hierarchických úrovních veřejné správy, i na úrovni jednotlivých institucí, podle mého názoru lepší. Je však třeba poznamenat, že k této změně byl potřeba určitý vnější impuls, a tím jsou finanční prostředky alokované na přípravu strategických dokumentů. Dobře to je vidět právě na úrovni krajů, které mohou na své regionální strategie zaměřené na kvalitativní posun své socioekonomické struktury čerpat veřejné prostředky. Z nich mohou financovat externí dodavatele s odborným know-how pro přípravu kvalitních strategických, do budoucna orientovaných, dokumentů. Této šance je třeba co nejvíce využít a pokusit se nastartovat kontinuální proces strategického myšlení. Obdobná situace je i u zmíněných klastrů a technologických platforem. Obecní úroveň řeší spíše provozní záležitosti spojené s rozvojem obce. Na dlouhodobější strategie chybí na této úrovni finance, a podle mého názoru i personální kapacity.

Jaké zajímavé strategické počiny a dotažené (úspěšné) projekty na straně minulých českých vlád (ministerstev), případně územně správných celků, případně před chvílí zmíněných míst, byste mohli vyzdvihnout jako dobrý příklad?

Dobrá otázka, na kterou se ale těžko hledá odpověď. Úspěšná strategie je taková, jejíž výsledky jsou podrobeny expertní evaluaci a výsledky této evaluace jsou použity jako vstup do aktualizace samotné strategie. Takováto kontinuita strategického přístup k tvorbě politických dokumentů dává smysl a zaručí, že se poučíme s předchozích chyb a podpoříme své dosavadní úspěchy. A takovýchto příkladů zde zatím příliš není. Na druhou stranu je třeba přiznat, že národní strategie sledují relativně dlouhodobý horizont svého působení a u mnohých ještě hodnocení jejich implementace nenastalo. Z mé praxe lze jako dobrý příklad uvést Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací, jejíž první generace byla vyhodnocena a její aktualizace reagovala na získané výsledky z hodnocení i nové znalosti o vývoji širšího kontextu, ve kterém se aktualizovaná politika implementuje. Na regionální úrovni je možné úspěchy sledovat zejména v Jihomoravském kraji, kde je velmi úspěšně realizována již čtvrtá generace Regionální inovační strategie. Její vize přežila několik krajských voleb a vize udělat z jižní Moravy evropské centrum výzkumu a vývoje je stále aktuální. V současné době kolegové z Jihomoravského inovačního centra připravují aktualizaci své strategie a věřím, že bude podobně úspěšná.

Když sledujete počínání politické reprezentace a státní správy, je něco, co vám na celostátní úrovni stále výrazně chybí?

Jsem přesvědčen, že při strategickém plánování je i nadále potřeba vycházet z objektivních statistik, ale je účelné doplnit tyto statistiky dalšími, méně strukturovanými, daty a informacemi, které sice nejsou statisticky podepřené, ale jsou inovativní, progresivní a reflektují možný budoucí vývoj. Proto je třeba důsledně a kontinuálně sledovat nové trendy a na základě jejich analýzy vyvolat expertní diskuzi o možných variantách budoucího vývoje, které budou vytvářet relevantní rámec pro naše strategické myšlení. Pro tento přístup existují různé metody, které se obecně nazývají foresight.

Podíleli jste se na řadě studií ohledně celkového inovačního systému a inovačního potenciálu ČR a možností posílení spolupráce výzkumné a aplikační sféry, dá se vyhodnotit, nakolik jsme schopni jako země využít svého potenciálu? Zlepšujeme se v této „disciplíně“?

Situace se postupně zlepšuje. Existovalo a existuje několik dotačních titulů, které akcelerovaly rozvoj spolupráce výzkumných institucí s firmami, ale většinou se jednalo o jednorázové akce. Z hlediska dlouhodobé spolupráce je nejlepší, když je vyvolána poptávkou zdola. Když má firma výzkumnou potřebu, kterou je schopná realizovat výzkumná instituce, dohodnou se na spolupráci a po úspěšném dokončení projektu se zpravidla tento vzorec opakuje. Zdá se také, že sílí trend vytváření prostor, kde je možnost pro setkávání firem a výzkumníků – ať už v regionálních inovačních centrech a hubech, nebo přímo na výzkumných ústavech.

Jaké jsou naše přetrvávající hlavní překážky či slabiny?

Překážek je několik. Jednak stále není dost firem, které by u nás měly dostatečně silné vývojové oddělení. Ekonomicky silné firmy jsou většinou pod zahraniční kontrolou a jejich vývojové aktivity jsou lokalizovány jinde. Malá míra autonomie poboček těchto firem v ČR v zásadě neumožňuje vlastní rozhodnutí o tom, zdali bude firma s výzkumnou sférou spolupracovat na vývoji či inovaci produktu nebo služby. Určitým problémem je také, v případě, že ke spolupráci dojde, rozdílná kultura a tempo práce v akademickém a firemním sektoru. Toto je ale často otázka osobního přístupu řešení společného projektu. Posílení spolupráce obou sektorů by určitě podpořil i vznik většího počtu spin-off firem oddělených od univerzit a výzkumných ústavů. Tato forma mi přijde ideální, jelikož vznik firmy je motivován komerčním využitím výsledku výzkumu a vývoje a zároveň jsou zachovány osobní vazby zástupců firmy a výzkumné instituce. Nicméně musím poznamenat, že starší generace výzkumníků není podnikání svých pracovníků příliš otevřena.

Trochu z jiného soudku, do České republiky přichází dvouletý projekt České priority http://ceskepriority.cz/ amerického mezinárodního think-tanku Copenhagen Consensus Center s rozpočtem 2,5 milionu dolarů. Co o něm soudíte? Už jste byli osloveni ke spolupráci?

Podle mého názoru obdobné projekty velmi dobře mapují reálné potřeby politiků, akademiků, neziskovek a široké veřejnosti, což je jedna z variant, jakým způsobem získávat nové znalosti a informace, které lze začlenit do následného strategického uvažování. Rozpočet i časový harmonogram umožňuje dosáhnout velmi dobré výsledky. Zásadní bude první fáze projektu, kdy bude probíhat sběr prvotních návrhů a potřeb, které budou dále analyzovány. Věřím však, že vzhledem k tomu, že metodika projektu už byla aplikována v několika zemích, bude projekt úspěšně dokončen. Zároveň bych si přál, aby jeho výsledky byly respektovány a přetavily se do konkrétních politických kroků. Ke spolupráci jsme prozatím osloveni nebyli.

Vidíte příležitost pro další spolupráci s Pirátskou putovní univerzitou? Pokud by to bylo čistě na vás, co byste chtěli – kromě foresightu - předat politikům?

Byl jsem mile překvapen celkovým konceptem PPU a především příjemnou atmosférou, která proběhlých seminářích panovala. Takže pokud bude ze strany PPU zájem a najdeme téma semináře, který bychom mohli svými znalostmi obohatit, určitě se spolupráci nebráníme. V současné době v Technologickém centru AV ČR rozvíjíme dříve zmíněné metody hodnocení stávajících politik a strategií a pokoušíme se rozvíjet koncept Technology Assessmentu – tedy hodnocení dopadu technologií na společnost, což jsou nepochybně zajímavé aktivity. Výsledky těchto aktivit jsou v zahraničí na politické scéně velmi ceněné a respektované, neboť poskytují nezávislé odborné podklady pro politické rozhodování, které je tak mnohem odolnější vůči jednostranným lobbyistickým tlakům. Nevidím důvod, proč by tato praxe nemohla fungovat i v České republice.

Děkuji za rozhovor.

Není zač a ať se vám i Pirátské putovní univerzitě daří.

 

Medailonky:

Mgr. Ondřej Pokorný 

Mgr. Ondřej Valenta 

 

Více o Pirátské putovní univerzitě: https://www.facebook.com/groups/257921767995854/

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Miluš Kotišová

Štítky: #Česká Pirátská strana #foresight #Pirátská putovní univerzita #PPU #vzdělávání

Související články

Komentáře k článku

Užaslý účastník obou dosud proběhlých dílů 14.03.2018 21:38

Epilog - slovo z roku 1987 na uváženou

https://www.youtube.com/watch?v=a2gusTSfSsU

Užaslý účastník obou dosud proběhlých dílů 14.03.2018 19:10

ZDROJE:

[PPU-FS-1/3]
Kováříková, Ludmila; Pokorný, Ondřej; Valenta, Ondřej: "Foresight and budocnost AI" ( ano, doslova a do písmene ); Prezentace a přednáška 2018-01-28 na půdě "Putovní univerzity" České pirátské strany, Praha, Klub Pirátů PSP ČR

[PPU-FS-2/3]
Kováříková, Ludmila; Pokorný, Ondřej; Valenta, Ondřej: "Foresight and budocnost AI" ( ano, doslova a do písmene ); Prezentace a dílna 2018-02-22 na půdě "Putovní univerzity" České pirátské strany, Praha, Technologického centra Akademie věd ČR

[K/V-C.2017]
Kováříková, Ludmila; Valenta, Ondřej: "Firemní foresight v Česku" in Ergo / červen 2017 / Technologické centrum Akademie věd ČR (10.1515/ergo-2017-0003)

[KOL-2013]
Kováříková, Ludmila: "NÁVRH SYSTÉMU METRIK PRO HODNOCENÍ INOVAČNÍHO PROCESU PODNIKU" in MANažment a EKOnomika, Bratislava, Číslo 2/2013, ISSN 1337-9488 ( Vydáním Slovenské společnosti průmyslové chemie FCHPT STU, Bratislava při ZSVTS ( Svaz slovenských vědecko-technických společností )

Užaslý účastník obou dosud proběhlých dílů 14.03.2018 17:09

STRATEGICKÉ MYŠLENÍ?

------------PŘÍKLAD
[PPU-FS-1/3]
Pg.8
Definice postuluje (nedokazuje, ale přijměme to jako zde uvěřitelnou pracovní hypotézu),
že foresight
(F/S)
"VYTVÁŘÍ HODNOTU"

- to EXPLICITNĚ VYJADŘUJE ( = vnímá )
polární konflikt
na ose mezi "osvícenou" podnikatelskou jednotkou a její "Konkurencí"
- a zmiňován byl i boj o zdroje ( autoři toto nemohli nevědět, neb sami citují [Rohrbeck et al 2015] )

Nicméně současně, [Graf 4] ve studii Kováříková & Valenta (ERGO 2017) [Ref.K/V-C.2017]
uvádí,
že 11 podniků strategický F/S odmítá provádět vůbec
že 22 podniků strategický F/S požaduje provádět tak, že výsledky ( TA vytvořená+zaplacená "HODNOTA" dodaná F/S ) mají být principiálně přístupné celému odvětví,

tedy přesně proti smyslu definované "HODNOTY" (budováním+ochranou parciální výhody)

A co ekonomická sebevražda platit náklady F/S a jeho "HODNOTOU" přímo sponzorovat konkurenci?
A co porušení povinností při správě cizího majetku+žaloby akcionářů?

Strategické?

Myšlení?

Užaslý účastník obou dosud proběhlých dílů 14.03.2018 16:46

------------DALŠÍ PŘÍKLAD:
[PPU-FS-1/3]
Pg.10 ZÁKLADNÍ PRINCIPY FORESIGHTU (F/S):
(3) F/S je systém HOLISTICKÝ
(5) F/S je systém založený na DŮKAZECH

Z (3) plyne, že tedy NIKDY neVYTRHNE jednotlivost z kontextu

SKUTEČNOST

popření celistvosti autorka sama publikovala v jiné práci ve sborníku ( Pg.224 in [KOL-2013] )

Z (5) plyne, že tedy VŽDY DOKLÁDÁ (důkazy, nikoli prázným vyslovením)

SKUTEČNOST

odmítnutí doložit citacemi na místě odvážné tvrzení, že "po novu" lze AI budovat bez potřeby zpracování dat
+
odmítnutí PPU + předsedy Pirátů žádat dementi anebo se výslovně distancovat od mlčení či mlžení autorky/autora )

------------DALŠÍ PŘÍKLAD:
[PPU-FS-1/3]
Pg.41 (AI) Nejrychleji rostoucí segment v sektoru IT
-15 miliard USD investovaných do AI mezi lety 2012 a 2016
vs.--3 miliardy USD investovaných do robotiky ve stejném období

SKUTEČNOST

jen MSFT R&D 17+ mld/5Q! >> 15 mld/5Y AI
jen KUKA R&D 1.9 mld/5Y u robotů

Užaslý účastník obou dosud proběhlých dílů 14.03.2018 16:13

Nadpis je bombastický, realita je DOST jiná

Přednášející se buď moc nenamáhali s ověřováním toliko axiomaticky vynášených "faktů", anebo je ověřili, ale pak se rozhodli o nich v obou doposud proběhlých dílech vypovídat vědomě zkresleně (=zkreslovat informace+posouvat kontext)
+
odmítají odpovědět na otázky a "fakta" doložit.

Např.:
v první přednášce znělo tvrzení, že vědy o budoucnosti považují za svou iniciaci dopis samotného Alberta Einsteina prezidentovi USA (promítáno na pozadí hřibu po výbuchu atomové bomby, doprovázeno tvrzením o obavách z vyhoření zemské atmosféry a podobně)

Skutečnost:
Einstein napsal Rooseveltovi dopisy hned DVA

V 08/1939 reaguje na okupaci Československa, čímž nacisté získali zdroj uranové rudy a zmiňuje výsledky práce Joliota, resp. E.Fermiho+L.Szilarda, jejíž další rozvoj si žádá začít hledat cesty ke zdroji uranu + navrhuje, že by bylo moudré vytvořit trvalý můstek mezi Administrativou a fyziky štěpné reakce

V 03/1945 žádá o audienci pro L.Szilarda

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.