Internet

Rok s Open Source ve veřejné správě

30. 12. 2016 | 2 komentářů

Uplynulý rok přinesl mnoho nového ve světě otevřeného softwaru. Čím dál širší skupina lidí vnímá a chápe potřebu výsledného efektu otevřenosti a nejde jen o velké korporace jako Google či Microsoft, ale i o státní správy. Svobodný software - narozdíl od České republiky podpořilo Bulharsko, Itálie i Maďarsko. 

Open source

USA

Jedním z nejvýznamnějších počinů je snaha Obamovy administrativy, která nařídila, že minimálně 20 % nových softwarů napříč vládními institucemi v USA musí mít zveřejněn zdrojový kód na stránce code.gov. Opatření podpoří již existující open software projekty, které budou úřady využívat pro naplnění povinné kvóty, zároveň však nepovede k velkým problémům a tedy ani k masovému obcházení či zrušení této legislativy.

Rusko

Současná ruská vláda se chce zbavit všeho amerického, a tedy i amerických dodavatelů softwaru. V současné době připravuje Státní duma nový zákon, který by měl snížit závislost ruské státní správy na proprietárním softwaru. Vladimir Putin si vytyčil cíl, aby tato závislost dosáhla v roce 2025 jen 50 %. Nový zákon má zvýhodnit především open sourcové projekty. 

Bulharsko

Asi nejzajímavější případ se urodil v Bulharsku. Země, která podobně jako všechny východoevropské státy trpí problematickými zakázkami na IT služby a produkty, se rozhodla učinit rázný krok. Každý nový software pro bulharskou vládu musí být open source. Tím tak končí problémy s proprietárním uzavřením (neboli vendor lock-in), na které tolik trpí česká státní správa i jednotlivá města a obce. Pokud si bulharská vláda objedná nový software, jeho zdrojový kód bude veřejný. Správu programu a jeho rozšíření tak bude moci zajišťovat jakákoliv firma, která dokáže jednotlivé updaty vytvořit. Dle Božidara Božanova ze strany Reformatorski blok, který zákon prosadil, bude takový software bezpečnější, neboť každý si jeho stabilitu může otestovat ještě během vývoje – a potřebné opravy je pak možné realizovat ještě před vydáním finální verze softwaru. Celý vývojový proces bude totiž veřejný.

Změna neznamená, že bude muset vláda okamžitě nasadit LibreOffice a Linux, nebo chtít po Microsoftu nebo Oraclu, aby zveřejnil zdrojový kód svého softwaru. Současná řešení zůstanou zachována, nicméně do budoucna už bude nezbytné přijímat u nových objednávek výhradně open source řešení. Vznikne navíc nová vládní agentura, která bude udržovat centrální registr open sourcových programů provozovaných ve státní správě. K tomu použije repozitář služby GitHub, což je způsob, jejž volí většina programátorů – a mimo jiné čeští Piráti.

Ze zákona má výjimku kritická infrastruktura a zpravodajské služby, kde by bylo těžké najít vhodný software v oblasti open source.

Itálie

K podobnému kroku se na podzim odhodlal Řím. Tamní zastupitelstvo schválilo návrh, podle něhož musí být veškerý nový software výhradně open source. Město si od tohoto kroku slibuje konec problémů s proprietárním uzavřením (vendor lock-in) a zvýšení otevřenosti, udržitelnosti a efektivity samosprávy. Rovněž dojde k zjednodušení fungování celého úřadu, změnu pocítí jak městský rozpočet (nebude potřeba platit licenční poplatky velkým softwarovým firmám), tak 24 tisíc zaměstnanců italské metropole.

Dlouhodobě plánovaný program rozsáhlé migrace vlastního IT na open source zahájila letos i italská armáda. Zatím byl LibreOffice nasazen na prvních 5 tisících počítačích, v dohledné době bude změna provedena až na 100 tisících zařízeních italské armády. Přechod má být dokončen do konce roku 2020. Političtí představitelé si od změny slibují celkovou úsporu, která se bude pohybovat v rozmezí 26 – 29 milionů eur. Armáda se rozhodla použít otevřené formáty dle specifikace ODF i pro potřeby vnitřní komunikace. 

Tyto kroky přitom nejsou překvapením, již v roce 2014 nařídila italská vláda místním samosprávám, aby před každým výběrovým řízením na nový software prověřily, zda-li není možné nejprve použít svobodnou alternativu, a teprve poté zvážily koupi komerční, nesvobodné služby. 

Litva

Svobodný balík LibreOffice začala používat litevská policie, a to v kombinaci s operačním systémem Ubuntu. Litevská policie přitom dosud používala především Microsoft Office z let 1997-2003.

Maďarsko

Svoji závislost na jednom dodavateli chce snížit i Maďarsko. V listopadu 2016 schválilo tamní ministerstvo vnitra akční plán, na základě něhož bude sníženo využívání nesvobodného softwaru ve státní správe na 60 %. Vláda následně založila tzv. Open Source Software Support Group, na který již vyčlenila 600 tisíc eur. Tato organizace by měla pomoci institucím s přechodem na svobodný software. Obdobná koncepce je připravována na Slovensku. 

Nizozemsko

Používat otevřené formáty ve veřejné správě začne také Nizozemsko. Novelu příslušného zákona navrhla poslankyně Astrid Oosenbrug. Má díky tomu dojít ke snížení výdajů v oblasti softwarového vybavení a zjednodušení fungování státní správy. Nový zákon o státní správě, který vejde v platnost příští rok, ukládá veřejným institucím, aby otevřeně podporovaly Open Source řešení.

EU

Vyšší míra využívání svobodného softwaru jednotlivými členskými zeměmi nachází odezvu v evropských institucích. Již v roce 2015 vznikl projekt vyhodnocování významu svobodného softwaru při Evropské komisi (EU-FOSSA), na jehož spuštění se podílela především pirátská europoslankyně Julia Reda. Loni měl rozpočet ve výši 1 milionu eur a na příští rok má mít rozpočet téměř dvojnásobný. Na podporu svobodného softwaru vydá Evropská komise 1,6 milionu eur. 

A jak jsme na tom v České republice?

Firma, která poskytuje úřadu svůj software, jej má mnohdy tak dobře chráněn licenčními ujednáními, že pokud chce úřad získat technickou podporu nebo nové funkce softwaru, nemůže uspořádat veřejnou soutěž. Dodavatel softwaru je jediným držitelem know-how i licencí, a tak je úřad donucen podepsat s ním další smlouvu. Namísto veřejných soutěží se množí jednací řízení bez uveřejnění, úřady se pohybují na hraně zákona a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hrozí pokutami. 

Přesto česká vláda open source nepodpořila, ba naopak. Netransparentní přidělení zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění firmě IBM v případě EET je ukázkovým příkladem vendor lock-inu. Nicméně samosprávy jsou na tom lépe. Několik obcí se sjednotilo v rámci spolku Otevřená města a chtějí zlepšit svou otevřenost - mimojiné i softwarovou. Open source mají zanesený i ve stanovách. Členy jsou např. Brno či několik pražských městkých částí. 
 

Autor: Ondřej Profant, Jan Loužek

Štítky: #open source #otevřený software #software #transparence #veřejná správa

Komentáře k článku

mark165165 19.02.2017 11:55

jsou hloupi, nikdo je totiz tohle nikdy neucil, na skolach se to neuci protoze tam se skoli jen produkty microsoftu ktere dostali skoly zdrama a ve firmach se to neuci protoze tam zasadne skoli strediska ktera jsou soucasti nejakeho certifikacniho programu microsoftu a tahnou s nim za jednu pilu ve spolecne snaze statni spravu obrat o posledni gros. Bohuzel je to bez sance. Vite jake je nejpopularnejsi skoleni na IT oddelenich statnich instituci ? Prvni je skoleni jak spravne sedet na zidli a druhe je skoleni o ms excel pro stredne pokrocile, tak se vubec nedivte ze ty vyberovky vypadaji tak, jak vypadaji ... proste nejsou schopni lidi, nejsou no, to je vse.

mark165165 19.02.2017 11:52

Stačí mezi úředníky udělat jednoduchou anketu, kdo z vás ví, co je vendor lock in, nebo jinak, při výběrovce pro dodavatele it, jaká jsou pro vás stěžejní kritéria výběru. Předem vám mohu prozradit ze poneti co je vendor lock in pracovnici IT oddeleni nemaji a mezi jejich kriteria vyberu patri jen cena a reference. Ony jsou to vlastne dobra ktiteria, ale pokud k nim nepridame i opensource automaticky vedou k tomu ze uz prisi update bude SAKRA DRAHY :-) a puvodni snaha o vyhodnou cenu se definitivne rozplyne prave diky tomu ze se neprihlizelo k otevrenosti zdrojovych kodu.

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.