Patenty. Republikovaná diskuze z fóra Pirátské strany

Piráti nedávno zahájili další diskuzi o patentových trollech. Nejčerstvějším podnětem byl článek o tom, že Microsoft vybírá peníze za patenty k Androidu (root.cz).

Filip Krška odstartoval patentové téma poukazem na skutečnost, že patentovým trollům jejich obludné strategie pořád procházejí a sypou (zlaté zrní) a stále posilují svůj monopol a lobbistickou sílu.

Martin Brož to vyřídil jasně a stručně. Přeje si svět bez patentů na cokoliv, čímž pravděpodobně donutil Petra Viletu k usilovné práci na patentu vlastním ještě dřív než se to Brožovi podaří prosadit ve skutečnosti.

Nejprve to zkusil přes novou, naprosto plochou, srolovatelnou klávesnici na dotykovém principu.
Postavil by si prototyp, ale kvůli nedostatku peněz by sám rozjet výrobu nezvládl. Obcházet výrobce s technickými výkresy prý nejde, neboť všichni sídlí mimo Evropu. Bojí se také, že mu ji výrobce okopíruje a vyrobí sám. A Petrovi zůstanou jen vzpomínky na období, kdy byl už jednou nohou na seznamu nejbohatších lidí světa.

Cestu hledá prostřednictvím patentové ochrany svého díla. Kdyby měl patent, nebál by se rozesílat výkresy svého díla do celého světa. Avšak pozor, kromě Číny. To je asi dáno představou, že se v Číně vyrábí všechno bez ohledu na patenty. No a není to tak?

Brož chce vědět co si na tom výrobku chce vlastně patentovat a podotýká, že asi nic, protože už prototyp poruší stovky jiných patentů.

Mikuláš Ferjenčík putuje v historii o 10 000 let zpět. Proč? Protože lidé vynalézali i dávno před vymyšlením patentů. Tak proč by to dnes mělo být jinak?

Roman Kučera se z pohádky prodral do reality, když po dvou letech vývoje ve firmě zjistili, že jim v uvedení nového produktu brání patentovaný princip „získávání informací pomocí čidel a jejich posílání přes SMS“.

Z pohádky se vrátil i Petr Vileta, který představil svůj vynález zámku na vrata, který sám používá a jeden daroval známému. Výrobci žádají dokumentaci, ale sami neposkytnou záruku, že za vynález v případě výroby zaplatí. Geniální zámek tak bude následovat osud Petra, až si ho vezme s sebou do hrobu.

Lukáš Nový vzápětí vysílá do éteru jasný signál. Petrovi dosud žádný patentový sytém nepomohl.

Brož se nestydí za tvrzení, že by svým patentem vlastně vzal nápad všem ostatním, kteří to stejně časem objeví. Následně odbíhá pro krumpáč a kladivo do sklepa, kde jeho stopa mizí.

Tomáši Vymazalovi se nelíbí názor většiny, který prý charakterizuje argument „takovou blbost přece nebudeš patentovat“ přesto, že to nikdo za blbost dosud nepovažoval. Podporuje Petra v úmyslu zámek přece jen patentovat, čímž by Petr získal nejen bohatství a slávu, ale také více místa ve své rakvi, protože by si s sebou nemusel brát na věčnost svůj kovový vynález.

Diskuze pokračuje.

Jakub Michálek se na to už nemůže nečinně dívat a píše:

No, evidentně si to patentovat nenechal, takže mu nijak patentový systém neprospěl. Tedy v tomto případě argument pro patenty vznesen nebyl. I kdyby mu patentový systém prospěl, tak by to nebyl dostatečný argument pro jeho zavedení. Zákony se mají psát pro celou společnost, nikoliv pro několik jednotlivců (= oligarchie). Náklady informačních monopolů pro rozvoj společnosti a vědecký pokrok na jedné straně jsou příliš velké, než těch několik málo prospěšných věcí, které patent přináší (Petrova jistota, zveřejněný popis vynálezů, dost často úmyslně zkomolený, aby nikdo nemohl vynález sestavit nebo aby zamlžil, že vůbec o vynález nejde). Z hlediska společnosti by v tomto případě (předpokládejme, že jde skutečně o převratný vynález na vrátka!) bylo optimální řešení, aby ho zkopírovali sousedi, aby se to doneslo k výrobcům a aby to začlenili do výroby. To je nejrychlejší způsob sdílení a využití informací. (Tento příklad je banální, protože se zabývá situací, kdy vynález již existuje. Pak je pochopitelně optimálním řešením zrušení všech restrikcí na šíření. Smysluplným, avšak zpravidla nepodloženým, argumentem pro patenty je motivace k tomu, aby vynálezy vznikaly. Pak by vyvstala otázka, zda patentový systém motivoval k vytvoření vynálezu, který by jinak nevznikl, a to s přínosem větším, než jsou náklady na myšlenkové monopoly, které vynucuje.)

Vynálezce Petr Vileta už toho má dost. Jak si představuje svou odměnu?

Se sousedem se můžu domluvit. „Dej mi dvě stovky, já ti nakreslím plánek, ale nikomu dalšímu to neukazuj.“ Samozřejmě, že soused může zaplatit, ale pak smlouvu poruší a nakreslí to dalšímu. To je sice z mého hlediska finanční ztráta, mohl jsem mít další dvě stovky, ale mávnu nad tím rukou. Ovšem když to někdo začne vyrábět ve stovkách kusů měsíčně, tak už mi to začne vadit, když z toho nedostanu ani korunu. Takže můj „vynález“ je na mých vrátkách a plánek v šupleti. Fakt nemám důvod to zveřejňovat, když z toho vůbec nic nemám. Nechci miliony, ani statisíce, ale zadarmo to nikomu dávat nebudu, snad jen pár opravdu dobrým přátelům.

Vzápětí přichází Mikuláš a začíná bodovat:

To, aby Vileta vydělal, ovšem není žádný důvod pro zavedení nějakého zákona. Takže otázka stojí takhle: Podporují patenty technologický rozvoj společnosti nebo ne? Já jsem (stejně jako zakladatelé Pirátského hnutí) přesvědčen že ne a proto je chci zrušit. Proč si myslím, že ne? 1) Když si James Watt vylobboval prodloužení patentu na parní stroj na 20 let, vynalézali vynálezci 20 let do šuplíku. 2) Existuje celá řada příkladů, kdy firmy patenty používají k tomu, aby se něco nezačalo vyrábět / vynalézat – úplný opak původní myšlenky. 3) Vynalézat je kvůli patentům velmi riskantní, protože pokud vás někdo předběhne jen o pár dnů (nebo vás ani nepředběhne a pouze si váš nápad patentuje), přicházíte o možnost ze svého vynálezu profitovat. V druhém příkladě musíte dokázat, že vy jste byl první, což není snadné. 4) Oblasti, kde patenty neplatí (móda), se dynamicky rozvíjejí.

Body doplňuje Ondra Profant:

5) Je to zbytečná byrokracie – je mi na nic, že vynaleznu skvělý objev a nechám si ho patentovat v ČR, když jiní si na to zaplatí lidi, kteří v ČR co nejvíc znepříjemní používání a jinde to patentují sami (běžná realita). Kreativní člověk je na tom bit a nekreativní lidé na tom vydělávají… Upadáme jen do většího marastu. 6) Patenty jsou pro lidi nedostupné. A z prostých lidí, kteří prostě chtějí něco dělat, se skládá celá svobodná tvorba. Práva lidí stát chrání. Jakékoliv další věci jsou jen optimalizace za účelem zlepšení celkové životní úrovně lidí.

Roman Kučera je nad věcí:

Petře, příklady ze svého vlastního života jsme sem dali dva. Ty a já. Ostatní bylo „jedna paní povídala“. Tys uvedl příklad, kdy ti patent k ničemu nepomohl. Já jsem uvedl příklad, kdy mi patent významně uškodil. Co tady vlastně řešíme???

Otec otce zakladatele Jiří Kadeřávek si stačí ještě povzdechnout:

Vlastně nic. Bohužel, Petře, na tvůj nápad se každý vytento. Když by ti zaplatil a začal to dělat, tak nese veškeré náklady na reklamu. A mezitím si koupí výrobek Číňani a máš tady tvých zámků milion. A dostaneš za to co? Odpověz si sám.

A Mikuláš uzavírá:

Máš recht, Jirko. Tohle už je jen poslední (spíše vedlejší) argument proti patentům. Aby fungovaly, musí být globální, jinak jen prodražujeme fungování vlastní ekonomiky vůči té čínské.

Diskuze postupně dobublává a Filip Krška, který to celé dobrodružství s patenty původně odstartoval, děkuje. Je to jeho dobrým zvykem.

Děkuji všem za velmi přínosnou obecnou diskusi o obecných patentech. Co jsem ale chtěl původním postem iniciovat je zpětná vazba (zda je můj nápad s certifikátem1 smysluplný a životaschopný) a případně realizace, tj. nadhození nápadu třeba v PPI… Šlo mi v první řadě zejména o SW patenty, kde by mělo být u zařízení výpalné trollům 0 bez diskuse. Pokud vůbec existují zařízení (ve výpočetní technice to bude asi oříšek, ale klidně bych do toho zahrnul i zámky u vrat, motyky a hajzlpapír, aspoň by víc lidí vědělo, co všechno můžou používat bez patentů obecně), která se obejdou i bez HW patentů, pak by stálo za úvahu to rozšířit i na ně. Popřípadě něco ve smyslu nutričních hodnot u potravin – že by na patentově poskvrněných výrobcích bylo napsáno kolik a komu se na výpalném platí, ale to už by bylo složitější, ne-li nepřepočitatelné na kus.

Tak takhle to chodí u Pirátů. Nikoliv u trollů.
Dobrou noc, děti.

---

¹ Filip původně založil toto téma, kde chtěl diskutovat, zda vytvořit značku ve smyslu „No patent troll endorsed!“ (inspirováno pozitivní značkou Creator Endorsed), kterou by se mohli chlubit výrobci HW nebo SW, kteří nemají s trolly žádné patentové dohody a nic jim neplatí.

Již existují různé projekty, které na to jdou z pozitivní stránky, http://www.ohanda.org, http://www.fsf.org/resources/hw… což je super a funguje to na ty, co chápou princip čtyř svobod svobodného softwaru.

  Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Brooch