Zahraničí

Jak Berlín roste. Dělá to lépe, než Praha? Druhý díl seriálu.

07. 11. 2016

Sjednocení Berlína před 25 lety přineslo pro německou metropoli zcela novou situaci. Kromě toho, že byla stržena Berlínská zeď zaniklo i hraniční pásmo, které ji z východní strany obklopovalo. Díky tomu se tak uvolnily nemalé prostory pro rozvoj města. Jak tyto události německou metropoli změnily, a jaký měly dopad na její současný rozvoj? 

Výstavba Postupimského náměstí v Berlíně

Díky jasně definovaným pravidlům pro stavbu nových objektů nevznikají pnutí mezi veřejností a městem Berlínem ohledně toho, co se buduje. A v současné době se v Berlíně buduje dost. Vznikají nové vědecké parky, prostředí pro start-upy, dopravní stavby i obytné domy. Stav, který doufáme, že v Praze nastane s novým Metropolitním plánem a stavebními předpisy, je v německé metropoli samozřejmostí již po řadu let. Nelze na druhou stranu říci, že se vše v německé metropoli co se týče dopravy povedlo. Výstavba letiště Berlín-Brandenburg, které má nahradit nevyhovující Tegel, se neustále prodlužuje, dochází k častým chybám a je předražená. Jestli vám taková situace připomíná tunel Blanka, tak vám ho připomíná správně.

Na Berlíně je zajímavé, že každá bývalá vesnice má svoje přirozené centrum, takže lidé nemají potřebu jezdit do úplného centra. Město se rozvíjelo postupněji a přirozeněji; vesnice nebyly bourány a nahrazovány panelovými sídlišti. Člověk tedy nasedne na S-bahn, dojede někam za Berlín a je vlastně v aglomeraci, menší vesničce, ze které je to do centra Berlína kousek. V Praze tohle bohužel není a myslím, že to je špatně, že by naopak města kolem Prahy měla být připojená linkami S tak jako třeba Beroun. Speciálně problémové jsou osady zvané satelitní městečka. V územním plánu by tedy měla být věnována speciální pozornost vymezení lokálních center, aby lidé nemuseli vždy jezdit do úplného centra města. Přirozeně problematická jsou potom pražská sídliště, která nikdy vlastní centrum neměla; pokud byla taková místa projektována, tak nikdy nedokázala splnit svůj účel, jako je tomu v případě kulturního centra Krakov, sídlišť Spořilov, nebo Ládví. Centrum by mělo být místem pro příjemná setkávání, nikoliv jen náměstím s obchodním domem a starým kulturákem. 

Park v centru Berlína (Gleisdreireck. Autor: Ji-Elle, CC BY-SA 3.0)

Berlín pracuje velmi dobře s veřejnou zelení, především se stromy. Ačkoliv v nových stavebních předpisech je povinnost vysázet stromořadí, na veřejných prostranstvích se často staví velké betonové či kamenné plochy. Například z Malostranského náměstí bylo sice vymeteno parkoviště, což je super, ale sousedské snídaně a pikniky se na kamenné pláni, kde je všeho všudy jeden strom, budou konat asi těžko. Na velkých náměstích by přitom byly stromy vítaným zpestřením. Pokud mohou být na Kampě, proč ne na Václavském, nebo Malostranském náměstí?

Berlín je prostorný a rozlehlý, Praha naopak stísněná a kompaktní. Hustota osídlení se zvyšuje s tím, jak se intenzivně zastavují různé nevyužité plochy v centru města. Brownfieldů mají jednotlivá města značné množství; i když chce každá politická reprezentace podporovat především jejich využívání, developeři rádi staví na zelených loukách. S těmi se poté dělají různé podivné změny v územním plánu, na kterých velmi pravděpodobně vydělává zejména organizovaný zločin. Tak jako tak víme, že se růst do výšky zastaví (neboť Praha má jedinečné historické panorama, které lze jen stěží spojit s výstavbou výškových budov). Docela by mě ale zajímalo, zda-li existuje nějaká skutečná kalkulace, proč je výhodnější zabránit rozšiřování Prahy do okolí (doktrína kompaktního města) a zda jsou přepočítané náklady na dopravu v Berlíně opravdu mnohem vyšší (delší vzdálenosti, ale rychlejší pohyb a neexistence zácp). 

Podle mého názoru je třeba zejména menší města kolem Prahy i ve Středočeském kraji (Kladno, Kralupy nad Vltavou, Brandýs nad Labem apod.) lépe propojit s metropolí, např. dostavbou městského okruhu a rozvojem přímého železničního spojení, které bude plnohodnotným druhem MHD tak, jak je v Berlíně S-Bahn. Pražané by tak získali i snadnou možnost, jak se dostanou za Prahu, na výlet apod. Příměstské oblasti Prahy by si měly ponechat po dobu nezbytně nutnou charakter měst zasazených do krajiny. Jejich úlohu by po čase přebíraly vzdálenější části metropole, čímž by město organicky rostlo. Na to by ovšem byla nutná větší spolupráce Prahy a Středočeského kraje. Dobrým prostředkem financování nových silnic a tratí by měla být infrastrukturní daň, tj. podíl na zhodnocení pozemku při změně z pole na stavební parcelu na žádost majitele.

Autor: Jakub Michálek

Štítky: #

Komentáře k článku

Dosud nebyly vloženy žádné komentáře.

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.