Komentáře

Předvolební průzkumy: Nenechte se napálit

11. 09. 2016
Sdílet na Facebooku Tweet

Jako bychom seděli na dostizích a sledovali, v jakém pořadí doběhnou straničtí koně. Proč jsou výzkumy veřejného mínění tak oblíbené? Je malým tajemstvím, že jejich pomocí se nejen měří, ale i spoluvytváří společenská realita. A dají se tedy i využít třeba k manipulaci.
 

Volební potenciál

Kdo zkoumá a kdo platí

Zvýšený zájem médií o politický boj kdekdo rád využije pro vlastní reklamu. Není výjimkou, že agentura, která běžně zjišťuje, komu chutná jaký jogurt, na vlastní náklady přifaří do dotazníku i „výzkum volebních preferencí“. Cílem je sebepropagace v médiích. Neřeší se validita a mnohdy chybí i zkušenost.

To výzkumy na zakázku jsou sofistikovanější. Jogurty jdou stranou a respondent odpovídá jen na otázky kolem politiky. Objednatelem nejčastěji bývají veřejnoprávní média a politické strany. Jak si ale vysvětlit, že například výzkumy agentury STEM léta dělané na zakázku ČSSD, téměř vždy vycházely o poznání levicověji?

Koho se ptají

Jak je to s velikostí zkoumané skupiny, tedy vzorku populace? Za standard se považuje přibližně tisíc respondentů. Důležitější než množství je reprezentativnost. Výzkumný vzorek by měl proto co nejlépe kopírovat statistické zastoupení skupin obyvatelstva podle pohlaví, věku a dalších kritérií na zkoumaném území.

Od výzkumů očekáváme, že nám prozradí, jak to asi dopadne. Existují ale různé druhy a každý z nich říká něco jiného. V ideálním světě by nám média předkládala volební prognózy z důvěryhodných zdrojů. Jenže ani sami novináři často nemají úplně jasno. Stává se, že moderátor hovoří například o volebním modelu a za zády mu do světa září produkt stranické sympatie.

Sympatie, preference, modely nebo prognózy?

Tazatelé se ptají respondentů, jak by se zachovali, kdyby za týden byly volby. Zda by šli k volbám a koho by volili.

Stranické preference 

Nejedná se o předpověď volebních výsledků, ale o odraz oblíbenosti politických stran. Do výsledků se zahrnují odpovědi všech respondentů, i těch, co nechtějí volit. Dají se jen obtížně interpretovat a politologové se jimi příliš nezabývají. U nás jsou však nejrozšířenější.

Volební model

Pravděpodobně nejbližší odhad, jak by dopadly volby. Zahrnuje pouze odpovědi respondentů, kteří půjdou volit. Nezapočítávají se odpovědi nerozhodnutých voličů ani respondentů, kteří chtějí k volbám, ale nevědí, koho volit.

Voličské preference

Kombinace stranických preferencí a volebního modelu. Výsledky zahrnují i odpovědi respondentů, kteří nevědí, zda půjdou k volbám. U nás se téměř nepoužívají.

Volební prognóza

Cílem je co nejpřesnější odhad volebních výsledků. Jedná se o sofistikovaný výpočet, jehož metodiku agentury nezveřejňují.

Stranické sympatie

Celkový obraz vztahu lidí k politickým stranám. Nezohledňuje, zda půjdou volit, nebo jen sympatizují.

Volební potenciál

Tento model říká, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu. Respondent může uvést více politických stran současně. Zahrnuti jsou všichni, kteří nevylučují svou účast ve volbách, tedy i nerozhodnutí.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Jan Novák

Štítky: #Manipulace #Volební průzkumy

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.