Jak polapit medvěda a nepustit ho. Tragicky nevýhodné smlouvy.

Není důležité podnikat v oblasti IT. Stačí tvářit se mile, mít kámoše na správných místech a být trpělivý. Obejít si úřad a získat know-how konkrétní agendy. Pak horkou jehlou spíchnout aplikaci. Nebojte, nechce se po vás nic převratného. Můžete se vykašlat na optimalizace databází a nemusíte ani řešit, jestli to bude fungovat na více softwarových platformách současně. Hlavně se nestyďte a chtějte za to klidně desetinásobek obvyklé ceny na trhu. Vždyť je to unikátní řešení, ne?

Jakmile produkt prvně prodáte, pořiďte si smlouvu na rozšířenou podporu. Do aplikace pak postupně a nahodile přihazujte nové funkcionality. Mějte v záznamech co největší zmatek a nikoho nezatěžujte technickými detaily. Do čtyř let jste jediní, kdo ví, co tahle aplikace vlastně dělá. Odteď to máte v kapse. Protože nikdo už nikdy nemůže při hledání dodavatele zadat zakázku jinak, než stylem „chci přesně to, co mám teď a nic jiného“. To je bezpečná cesta k dalšímu neveřejnému výběru dodavatele a tedy další prima zakázce pro vás. Jasné?

Tohle všechno by nebylo možné, kdyby na magistrátu fungovala suverénní informatika. Útvar, který by dohlížel na IT systémy, vyznal by se v nich, dokumentoval je a koordinoval jejich provoz. Bohužel, IT útvar nefunguje jako nezávislé odborné těleso, ale jako úřad. Zpracovává výběrová řízení, vlastně jednací řízení bez uveřejnění, řeší oběh lejster a přehazuje formální korespondenci. Na vlastní práci, tedy analýzu, správu či dokumentaci systémů, už nemá zdroje ani energii. Plnění smluv navíc nikdo nehlídá. Sleduje se jen proplácení faktur. Kvalita či včasné nastavení nových podmínek jsou fantazií. To vše má zničující dopad na úroveň, funkčnost a spolehlivost IT infrastruktury.

Politická reprezentace primátorky Krnáčové od začátku slibuje v této oblasti změny k lepšímu. Neveřejné přidělování zakázek v řádech desítek milionů ale pokračuje vesele dál. Byly sice schváleny strategické dokumenty, jenže ty v praxi nikdo nerealizuje. Úřad stále jede podle osvědčeného „ještě jednou to prodloužíme“. Situace má přitom jednoduché řešení. Vybudujme IT útvar, kde budou profesionální výkonní ajťáci a ne úředníci. Chtějme svobodný software a buďme sebevědomým zadavatelem veřejných soutěží. 

Autor: Ondřej Profant

Štítky: #Pirátské listy Praha jaro 2016