Průmyslová zóna v Týně nad Vltavou: Příliš mnoho otazníků?
Informování občanů je podle nás jedním z nejdůležitějších úkolů, které by měli vykonávat obecní zastupitelé. V tomto ohledu mnoho informací ze strany našich týnských zastupitelů nemáme: proč tomu tak je, ponecháme asi raději na každém čtenáři. Česká pirátská strana věří, že jedním z našich hlavních úkolů je kriticky, nestranně a bez manipulace informovat veřejnost o věcech veřejných. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma, jež podstatně ovlivní vývoj tohoto města v příštích několika letech, považujeme za velmi důležité informovat nezaujatě a objektivně naše spoluobčany o tom, co se děje. A o co se tedy jedná?
Již od roku 1993 se v oblasti „pod Kohoutem“ tedy zhruba v místech od obchodu Penny Market až k fabrikám JIS a Fill interier s.r.o. v územním plánu města nachází průmyslová zóna. Dnes na ní díky vysoké bonitě půdy podnikají zemědělci. Tato průmyslová zóna je dnes víceméně jen „na papíře“, což se má ovšem velmi rychle změnit. Několik firem má údajně zájem zde stavět, starosta města Milan Šnorek konkrétně mluví o těchto firmách: Richmont, Tünkers, Kovostroj, RaJK a několika dalších.
Důležité pro tento článek jsou zejména dvě firmy – Tünkers a Richmont, spojené se jmény ing. Martina Boháče a ing. Josefa Boháče. Rozšíření a podpora podnikání místních firem se na první pohled jeví jako pozitivní věc, při bližším prozkoumání se ale dostáváme k určitým „ale“. Například firma Tünkers nesídlí v Týně, ale v Chrášťanech (takže naše město přichází o část příjmů z daní, na které by mělo nárok, kdyby zde firma sídlila); zajímavé je také to, že se nyní město snaží podporovat tyto (na týnské poměry) velké firmy, zatímco podpora drobných živnostníků je mizivá – kde je podpora například pro drobné podnikatele na Brašově?
Ale zpět k průmyslové zóně. Jedná se zhruba o 30 ha, na kterých by postupně mělo vyrůst několik budov výše uvedených firem. Jaká má být v celém procesu role města? Město by k těmto objektům mělo za svých prostředků zajistit kompletní infrastrukturu (jak jsme již upozorňovali v předchozím článku). Cesta má vést od firmy JIS přes pole a končit na křižovatce silnice 105 a Budějovické ulice.
Během snahy získat co nejvíce informací, jsme se setkali i se starostou města Milanem Šnorkem (v tomto směru velmi oceňujeme jeho ochotu situaci s námi řešit). Pan starosta mluvil o celkové ceně cca 42 milionů korun, nicméně se proslýchá, že již v té době byl seznámen s posudkem, který celkovou částku vyčíslil na 84 milionů korun. Kde chce tyto peníze město získat? První na řadu přicházejí škrty a šetření v jiných oblastech. V jakých oblastech tedy město (opět!) nebude investovat? Výstavba Vodovodu k Červenému vrchu se stejně jako v minulosti odkládá, v letošním rozpočtu nejsou prakticky žádné peníze na rozvoj Hlineckého sídliště, podobně je na tom celá Malá Strana. Začíná se uvažovat o tom, že oprava ulice Husova se opět odloží. Samozřejmě přichází na řadu i další zadlužení města – přeci jen tři čtvrtě ze sta milionů není zrovna malá částka pro město naší velikosti. Zde je malá perlička – tato půjčka by se pravděpodobně začala splácet v roce 2019, tedy až v dalším volebním období, což by kritickému oku mohlo přijít jako ono klasické „a po nás potopa“.
Město v současné době jedná o skupování pozemků v této zóně. Zde je třeba zdůraznit, že na to ještě ani není schválený rozpočet. Plánovaná cena za výstavbu komunikace se zvyšuje – a informovanost občanů o takto důležité investiční akci je velmi nízká. Otázkou je tedy proč? Současná koalice argumentuje podporou místního podnikání (výše jsme se již podívali na to, o jak moc „místní“ podnikání se jedná, a že daňové výnosy z firmy Tünkers plynou jiné obci, než je naše město), rozvojem průmyslu a novými pracovními místy. Nová pracovní místa a místní průmysl – to jsou nekonfliktní téma, za které se dá schovat téměř vše.
Podívejme se blíže na onu možnost pracovních míst. Jižní Čechy mají velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti, obecně vůbec jednu z nejnižších v České republice. Určitě vás napadne, že je to sice hezké, ale když ji budeme mít ještě nižší, bude to pro město lepší. A jistě budete mít pravdu. Problém ale tkví někde jinde – firmy Tünkers a Richmont jsou zaměřeny na obráběcí stroje, jedná se tedy o poměrně kvalifikovanou práci, kterou nemůže dělat každý. Práce tohoto druhu je na trhu poměrně nedostatek (k tomu připočtěme, že v současnosti Týně tyto firmy již zaměstnávají velké množství lidí) – následkem čehož vyvstává podstatná otázka: opravdu sníží výstavba těchto objektů nezaměstnanost v Týně? Zlí jazykové tvrdí, že na tuto práci nakonec budou najímáni zaměstnanci skrze pracovní agentury, což znamená, že by zde mohli pracovat lidé (převážně muži), jejichž bydliště může být vzdáleno desítky i stovky kilometrů. Pomůže to rozvoji města? Nebo naopak hrozí, že postupem času vznikne skupina frustrovaných lidí, kteří k městu nemají žádný vztah (protože kdo by chtěl pracovat daleko od domova a žít - pravděpodobně - na nějaké ubytovně)? Opravdu je tento krok dobrý pro město a jeho občany? Opravdu se rozvinou pracovní příležitosti pro lidi z blízkého okolí? Opravdu se tímto krokem rapidně sníží nezaměstnanost? Sníží se reálně?
Tímto se dostáváme k závěru našeho článku, v němž je potřeba položit si důležitou otázku: kdo z toho bude mít ve výsledku užitek? Pro koho bude výhodné, že se město (opět) zadluží? Kdo bude těžit z toho, že se znovu zastaví oprava městských komunikací? Občané, nebo někdo jiný?
Článek vyšel v březnovém vydání Vltavínu.
Sdílet na Facebooku TweetAutor: Bc. Jan Novák, Simon Kostadinov
Štítky: #Česká Pirátská strana #Jihočeský kraj #Piráti #Průmyslová zóna #Týn nad Vltavou
Související články
Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.