Svět

Pirátské strany na cestě do Evropského parlamentu

17. 05. 2014 | 2 komentářů
Sdílet na Facebooku Tweet

Téměř před pěti lety, švédská Pirátská strana naprosto šokovala celý svět, když obdržela  více jak 7% hlasů v Evropských volbách, což jí nejprve vyneslo jedno křeslo a následovně po schválení Lisabonské dohody ještě jedno. Nyní je čas na další volby a zdá se, že Pirátské strany jsou skoro všude.

Piráti do EU

Po pěti letech, se bude voleb účastnit mnohem více Pirátských stran. Přinášíme vám rychlý přehled pirátských kandidátů z různých zemí roztříděných podle doby působení a rozdělení křesel (pozn. mnohé odkazy jsou na neanglické verze internetových stránek).

Švédsko (20 křesel)

V současnoti jediná země s úřadujícími členy Evropského parlamentu. Pořadí dvou hlavních švédských kandidátů zůstalo od roku 2009 nezměněné. Na prvním místě je Christian Engström, následován Amelií Andersdotter. Amelie je nejmladší poslankyní Evropského parlamentu, a zároveň je jedním z Pirátských kandidátů na post předsedy Evropské Komise (druhý je Peter Sunde, zakladatel The Pirate Bay). 

Christian sdělil TorrentFreaku: “Zápas o ochranu svobody Internetu bude pokračovat od ochrany síťové neutrality až po boj proti masovému sledování. Musíme vysvětlit politikům ze starších stran, že Internet není hračka a že musíme chránit naše základní práva stejně energicky na interntu jako mimo něj.“

Úplný seznam kandidátů ucházejících se o 20 křesel najdete tady - http://euval2014.piratpartiet.se/eu-kandidater/.

Německo (96 křesel)

Německo, které v roce 2009 soutěžilo o křesla po boku Švédska, má také k obsazení 96 křesel, více než kterákoliv jiná země. Ačkoliv v minulých eurovolbách nedosáhli ani na 1 %, v posledních dvou letech se jim dařilo slušně v různých regionálních volbách, takže rozhodně nejsou „nevolitelnými“ nováčky. Celkově mají 250 křesel v různých spolkových zemích a regionálních vládách.

Německý Ústavní soud navíc v roce 2011 zrušil 5% volební hranici jako  neústavní a navrženou hodnotu 3 % před pár měsíci odmítl také, což znamená, že k obsazení křesel stačí získat pouze 1 % hlasů. To je vskutku nadosah.

„Naše vize Evropy“, řekla vedoucí kandidátka Julia Reda TorrentFreaku, „je založena na Internetu: sdílení, spolupráci a komunitě lidí. Potřebujeme Piráty v Evropském parlamentu, abychom umožnili sdílení kultury a znalostí bez ohledu na hranice zemí.“


Kde můžete volit piráty? (klikněte na mapu)

Francie (74 křesel, 56 s pirátskými kandidáty)

Francie je jednou z mála zemí, která využívá regionální volební systém místo národního. Francouzská Pirátská strany vysílá 13 kandidátů na severozápadě, 20 na jihozápadě, 26 na jihovýchodě, 10 ve středu , 30 v Ile-de France (což zahrnuje Paříž) a 9 v zámořských územích Francie. Je zajímavé, na každé kandidátce v jednotlivých regionech je nejméně dvakrát více kandidátů, než je dostupných křesel. To znamená, že minimálně polovina pirátů nebude nikdy zvolena bez ohledu na to, jak dobře si povedou.

Anglie (73 křesel, 8 s pirátskými kandidáty)

Podobně jako Francie, Polsko a Itálie i Anglie je rozdělena do několika volebních obvodů. Anglická Pirátská strana kandiduje pouze v jednom - jejich ústředí v severozápadní Anglii. Na tuto oblast se soustředí po několika úspěších v místních volbách z poslední doby, kdy měli lepší nebo stejné výsledky jako někteří kandidáti z vládní koalice. V otevřeném duchu strany také vybírají peníze na volby od příznivců pomocí stránek Pozible - http://www.pozible.com/ (crowdfunding).

Kandidát Jack Alnutt má jasno v tom proč by měli lidi volit Piráty: "Evropská unie potřebuje více transparentní a otevřenou vládu, více demokratického přístupu se vzrůstající mocí parlamentu a lepší ochranu našich záklaních práv. Jediným způsobem jak tohoto dosáhnout je volit v květnu Piráty."

Španělsko (54 křesel)

Situace ve Španělsku je složitější než je obvyklé. Jsou zde momentálně dvě soupeřící pirátská uskupení. Jedním je Partido Pirata, národní strana založená v roce 2006, která pokrývá celé Španělsko a tím druhým je skupina regionálních Pirátských stran, které se spojily pod vlajkou Confederacion Pirata. V eÉvropských volbách kandidují pouze kandidáti konfederace.

Jejich padesátičlennou kandidátku vede Dario Castañé z Barcelony, 29 letý počítačový inženýr, který popisuje politiku jako "svoji vášeň." S hranicí 2,5 %, která minulý rok stačila k získání křesla, mají vysokou šanci na vyslání minimálně jednoho Piráta do Evropského parlamentu.

Polsko (51 křesel, 16 s pirátskými kandidáty)

Polsko je další zemí s volebními obvody. Je zde pouze 6 pirátů, kteří kandidují do voleb v koalici se Stranou přímé demokracie, Stranou libertariánů a několika nezávislými kandidáty. Čtyři z nich se budou ucházet o  4 křesla v Łódź [oblast 6] (body 1, 3, 4 a 5). Ze zbývajících dvou Pirátů na kandidátce koalice jeden ve Slezsku [oblast 11] na severu (druhý na kandidátce) a druhý v Lubini [oblast 8] na východě (čtvrtý na kandidátce).

Nizozemí (26 křesel)

Deset Pirátů bude soupeřících o holanská křesla vede vědec Matthijs Pontier. Nizozemci se nedávno dočkali prvního zvoleného Piráta do zastupitelstva západního Amsterdamu s 3.6% a těsně nedosáhli na křesla v zastupitelstvu jižního Amsterdamu (3.5%) a městské rady (1.8%).

Bez jakékoliv volební klauzule nutné k získání křesla je zvolení možné, obzvláště pokud Piráti udrží současný vzestupný trend.

Česká republika (21 křesel)

O 21 křesel bude v České republice zápasit plná kandidátka Pirátů. Kadidátní listinu vede 34 letý PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., odborník na databázové systémy a muzikant. V posledních volbách sice hlasy pro Piráty nestačily k zisku křesel, ale stejně jako švédská Pirátská strana před pěti lety, mají silnou základnu mladých, která ještě nebyla u voleb. To jim přineslo vítězství ve studentských volbách do EU na zkoušku s 19,2 % hlasů od více než 25.000 studentů starších 15 let. V nejhorším případě je to dalších pár tisíc hlasů pro příště. Úplný seznam kandidátů ucházejících se o 21 křesel najdete tady - http://www.pirati.cz/volby2014/kandidatka

Řecko (21 křesel)

V duchu spolupráce Piráti-zelení, která už v Evropském parlamentu existovala, pokračuje koaliční kandidátka s kandidáty obou stran - tj. Řecké pirátské strany a Ekologické strany zelených společně s několika nezávislými kandidáty. V roce 2009 získala ve volbách Ekologická strana zelených jedno křeslo s podílem 3.9%. Sice nevíme jaký je budoucí vliv Pirátů na kohokoliv ze strany Zelených, ale díky tomuto formálnímu spojenectví se očekává, že zde dozajista nějaký bude.

Rakousko (18 křesel)

Dalším spojenectvím je tentokrát koalice tří stran, které nemají celostání zastoupení, plus několika nezávislých kandidátů. Namísto koalice se Zelenými, jako tomu je v Řecku, rakouští Piráti spojili síly s Komunisty a Stranou změny, aby vytvořili skupinu "Jiná Evropa". Kandidátní listina je vedena součaným europoslancem Martinem Ehrenhauserem (zvolen na jako zástupce propirátské protikorupční platformy na kandidátce "Hans-Peter Martin" v roce 2009). Piráti mají zástupce v první čtyřce. Hranice pro vstup do parlamentu je 4 % hlasů.

Finsko (13 křesel)

Finsko používá panašování, což znamená (jak tomu my rozumíme), že vaše hlasy pro kandidáty se také započítávají jejich straně (jako v Česku v komunálních volbách). Straně jsou přidělena křesla na základě počtu všech hlasů pro všechny její kandidáty a ta je zaplní na základě počtu hlasů pro jednotlivé kandidáty.

Nejnadějnějším kandidátem pro parlamentní křeslo je Peter Sunde (spoluzakladatel The Pirate Bay), o jehož kampani jsme nedávno psali. Ten byl také nominován jako kandidát Evropské pirátské strany do pozice předsedy Evropské komise společně s Amelií Andersdotter, jak již bylo zmíněno.

Chorvatsko (11 křesel)

Pro chorvatské Piráty je to skoro jako déjà vu. Jsou jednou ze tří Pirátských stran, které minule soupeřili ve volbách do Evropského parlamentu po boku Němců a Švédů. Nicméně v jejich případě to bylo během mimořádných voleb pro jedinný rok po přijetí Chorvatska do EU. Získali 1,13 % procent hlasů, což znamenalo 12. místo z 28.
Tento rok se sice zdá, že se většina stran spojila do koalic nebo postupuje ve spolupráci  evropskými politickými stranami různého zaměření, ale nadále tu je 25 kandidátních listin. To je dozajista zajímavé pro 13 chorvatských Pirátů, kteří se nepřipojili k trendu koalic a kandidují samostatně. 

Slovinsko (8 křesel)

Na Slovinsku jsou podle svých vlastních slov "více realističtí" a nominují pouze jednoho kandidáta. Rolando Benjamin Vaz Ferreira se je překladatel, ovládá angličtinu, němčinu a samozřejmě mateřskou slovinštinu.

Výhled je nicméně optimistický. TorrentFreaku řekl: "Máme neuvěřitelnou podporu od těch, kdo nás znají. Ať už se jedná o voliče, novináře, státní zaměstnance a dokonce i zástupce jiných stran. Nejvíce limitujícím faktorem je to, kolik lidi dokážeme oslovit." V roce 2009 bylo zapotřebí 9,7% hlasů k získání křesla, čehož by bylo možno dosáhnout pokud by protikorupční postoje, které zemi zachvátily, vedli k výraznější volbě Pirátů.

Lucembursko (6 křesel)

Jako jedna z nejmenších a nejvíce přehlížených zemí má Lucembursko k dispozici pouze 6 křesel. Hranice je vysoko (zhruba 15%), ale předseda strany a lídr kandidátky Sven Clement je směsicí optimisty a realisty. Poté, co lucemburští Piráti získali 2,96 % v říjnových celostátních volbách doufá ve zlepšení. Nicméně dvouciferný nárůst preferencí je nepravděpodobný.

Clement sdělil TorrentFreaku, že bez ohledu na to by lidé měli volit Piráty proto, aby i oni dostali stejnou finanční podporu, jakou si užívají větší strany ta jim umožní být konkurenceschopnější.

Estonsko (6 křesel)

Estonská Pirátská strana také nenominuje svoje kandidáty samostatně. Nicméně podporuje kandidaturu nezávislého kandidáta. Silver Meikar podporuje pirátské myšlenky a údajně souhlasil s přijetím pirátského poradce jako člena svého týmu pokud bude zvolen.

Protože je stejně jako u Lucemburska k dispozici pouze šest křesel je zde vysoká hranice pro zvolení. V roce 2009 ovšem stačilo pouze 8,7 % hlasů.

Itálie (73 křesel, 1 Pirátský kandidát)

Probíhá diskuze o tom, jestli Itálie skutečně patří na seznam, protože pirátský kandidát se nachází až na konci koaliční kandidátní listiny. Italská Pirátská strana funguje jako poradenská strana ve věci digitálních práv pro koalici "Jiná Evropa", což je levicová koalice, která zahrnuje Stranu komunistické obnovy, Levicovou ekologickou svobodu a Labouristickou stranu. Itálie, podobně jako Francie a Anglie, používá regionální volební systém. 

Belgie (21 křesel)

Belgie je jedna z předčasných obětí volební mašinérie. Navzdory sestavení kandidátní listiny pro holansky i francouzsky hovořící regiony se belgickým Pirátům nepodařilo včas sesbírat dostatek podpisů k tomu, aby se mohli voleb účastnit.

Termíny voleb

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v následujících dnech:
    22. května - Nizozemí, Anglie
    23. května - Irsko, Česká Republika
    24. května - Litva, Malta, Slovensko, francouzské zámořské oblasti a druhý den voleb v České Republice
    25. května - ostatní země EU

P.S. Piráti považují za samozřejmé, že jejich europoslanci hájí občany všech zemí EU, nejen jejich domovské země. V EU existuje přinejmenším 24 Pirátských stran. Pirátským stranám se nepodařilo podat kandidaturu v Maďarsku, Dánsku, Portugalsku, Litvě, Bulharsku, Rumunsku a Slovensku. Nemáme zprávy o fungující Pirátské straně v Lotyšsku, Irsku, na Maltě a na Kypru. 

Zdroj: http://torrentfreak.com/these-pirate-parties-plan-to-enter-the-european-parliament-140511/

licence: cc-by

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Přeložil Aleš Sůra, ales.sura(at)pirati.cz, kandidát do Evropského parlamentu

Štítky: #Evropa #Evropské volby #Piráti #volby

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.