Archiv

10 témat Pirátské europoslankyně Amelie Andersdotter

07. 05. 2014
Sdílet na Facebooku Tweet

Švédská Pirátská strana uspěla v evropských volbách 2009 a získala jeden a po přijetí Lisabonské smlouvy i druhý mandát. Co dělala v Bruselu Pirátská europoslankyně Amelia Andersdotter? Čtěte dále.

Amelia_Andersdoter

Amelia Andersdotter (30. srpna 1987, Enköping, Švédsko) je poslankyní švédské Pirátské strany (Piratpartiet) v Evropském parlamentu. Je nejmladší poslankyní v celém 766tičlenném zákonodárném sboru.

Své práce Evropské poslankyně se ujala v prosinci 2011 poté, co byl její mandát potvrzen Lisabonskou smlouvou. Kvůli byrokratickým procesům v EU trvalo dva roky, než se mohla ujmout svého křesla, zvolena byla již v roce 2009.

Pirátské listy přinášejí 10 hlavních témat, kterými se Amelia v Evropském parlamentu zabývala.

1. ACTA

Dohoda ACTA (celým názvem Anti-Counterfeiting Trade Agreement) byla mezinárodní smlouva, která měla - podle oficiálního textu - učinit přítrž padělání v mezinárodním obchodě. Ve skutečnosti se však mnohem více věnovala regulaci Internetu a vynucování kopírovacích monopolů. Její text byl navržen bez vědomí veřejnosti během tajných jednání, kde byli přítomni vyjednavači napojení na zástupce zábavního průmyslu.

Amelia Andersdotter, podporovala společný boj Pirátských stran z celé Evropy proti dohodě ACTA přímo z evropského parlamentu. Zpracování dopadů této dohody vyděsilo i některé zastánce duševního vlastnictví. Nemalý dopad měly i demonstrace Pirátských stran a rozhořčených občanů po celé Evropě.

Evropský parlament dne 4. července 2012 dohodu pod tlakem veřejnosti odmítl. 478 europoslanců hlasovalo proti, 165 se hlasování zdrželo a jen 39 dohodu podpořilo. Díky odmítnutí dohody ACTA Evropským parlamentem ji nemůže žádný členský stát EU ratifikovat.

2. Reforma autorského práva

Jedním z dlouhodobých cílů Amelie Andersdotter je komplexní reforma autorského práva, respektive kopírovacího monopolu.

Amelia například věnovala značné úsilí zapojení občanů do konzultací ohledně autorského práva, které se uskutečnily v lednu, únoru a březnu 2014.

Současný systém, který vynucuje kopírovací monopol po dobu 70 let po smrti autora, přináší drakonické tresty mnoha let odnětí svobody a omezuje, cenzuruje a deformuje Internet; neodpovídá současné době. Znemožňuje občanům svobodné sdílení kultury i informací. Autorské právo je v dnešní podobě značně neefektivní; výsledkem jeho aplikace je strach, obava z uvěznění slušných občanů, nebo znemožnění kulturní výměny.

3. SST – Vesmírný odpad

Amelia se ovšem nevěnovala pouze autorskému právu. Jako člence výboru pro Průmysl, výzkum a vývoj jí byla svěřeno rovněž vypracování zprávy na téma vesmírné smetí. Úlomky starých družic ohrožují další mírové využití vesmírného prostoru. Amelia svojí prací přispěla k tomu, abychom odvrátili tzv. Kesslerův syndrom – tedy stav, kdy budou některé oběžné dráhy Země naprosto nepoužitelné pro provoz komerčních družic.

Amelia Andersdotter prosazuje efektivní využití současných technologií, užší spolupráci zainteresovaných stran, včetně obchodních a vědeckých subjektů; lepší pozici Evropské unie a snížení závislosti států Evropy na datech, poskytovaných třetími stranami. Rovněž prosazuje i větší transparentnost v této oblasti.

4. Ochrana dat

V současné době jsme svědky situace, kdy se evropské instituce inspirují Spojenými státy a ve snaze zjednodušit korporacím život zvažují omezení ochrany dat. Podpora samoregulace jednotlivých hráčů na trhu může být kompromisní politické řešení, které může obě strany uspokojit, nicméně většina společností, která s daty pracuje, nemá potom přílišnou motivaci řídit se zájmy veřejnosti. Jak si můžeme být jisti, že zaškrtneme-li nabídku „nechceme, aby naše data byla sledována“, skutečně sledována nebudou?

Ve snaze poukázat na případy zneužití osobních dat spustila Amelia server dataskydd.net (v dispozici ve švédském jazyce). Jedná se o případy zneužívání například v oblasti dataminingu (kde se potřebná právní úprava teprve vytváří, byť je tato technologie již masově rozšířena).

Amelia Andersdotter předložila ve výboru ITRE celkem 148 dodatků k Nařízení EU ohledně ochrany dat.

5. Otevřený přístup k evropskému výzkumu

Během revize Evropského výzkumného programu přispěla Amelia k tomu, aby byl Otevřený přístup (Open Access) zajištěn pro publikace a výzkumy financované Evropskou unií. Především pak přístup k vědeckým časopisům a datům, a to podle návrhu, který měl velkou podporu ve vědecké komunitě, i mezi zástupci průmyslu.

Amelia požadovala, aby nároky pro otevřenost byly stanoveny co nejdříve je to při vědeckém procesu možné. Nejdůležitější bylo zajistit, aby časové termíny pro zveřejnění těchto informací byly dostupné ještě před zahájením samotného projektu, a nikoli až v jeho závěru.

Navíc Amelia přispěla k boji za lepší transparentnost v oblasti licencování duševního vlastnictví, což umožnilo, aby plody evropského vývoje byly dostupné pro všechny občany EU, stejně jako i pro soukromé subjekty. To také pomohlo zvýšit povědomí o otevřeném přístupu v samotném Evropském parlamentu. V současné době Amelia pokračuje se svými kolegy v diskuzi na téma výzkumu a vývoje, aby bylo možné najít další oblasti pro zlepšení.

6. Obrana síťové neutrality

Amelia prosazuje síťovou neutralitu ve všech oblastech. To znamená, že provozovatelé sítí a poskytovatelé Internetu nesmí z důvodu zvýšení zisku upřednostňovat určitý obsah na úkor jiného. Namísto systému, ve kterém je možné zaplatit si přístup k většímu množství uživatelů, je potřebné umožnit každému stejný přístup na Internet.

Telekomunikační firmy se však pokoušejí tuto rovnováhu narušit: V jejich zájmu je naopak Internet ovládnout a volný přístup všech do celosvětové sítě pod různými záminkami znemožnit. Amelia se od počátku roku 2013 zasazuje o to, aby Evropský parlament přijal jasnou a rozhodnou pozici ve prospěch síťové neutrality. Poskytovatelé Internetu a telefonní operátoři však i nadále lobbují za své snadné zisky, spor tedy trvá. Ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Amelia pokračuje v obraně neutrality sítě. Především prosazuje, aby Evropská komise splnila svůj slib a zajistila Internet jako neutrální platformu, kde bude fungovat konkurence a volný trh.

V roce 2014 bylo v této bitvě dosazeno dílčího vítězství přijetím dokumentu „Connected Continent“, který síťovou neutralitu definoval v evropském právním rámci (do té doby mělo pouze Nizozemsko vlastní zákon, který se zabýval tímto tématem). Toto však není konec; o síťové neutralitě bude ještě Evropský parlament bouřlivě debatovat v nadcházejícím volebním období.

7. Svoboda člověka a rychlost Internetu

Svoboda člověka na Internetu je rovněž definována i technickými možnostmi sítě. Amelia proto rozhodně prosazuje co nejrychlejší připojení pro všechny v celé Evropě. Díky tomu bude možné, aby všichni mohli být na internetu svobodní, a aby všichni mohli komunikovat tak, jak to považují za vhodné.

Již po svém příjezdu do Bruselu Amelia podpořila nejambicioznější návrh pro rozvoj rychlého Internetu, který se v Evropském parlamentu objevil. Přesvědčila své kolegy, že je nezbytné více než ztrojnásobit minimální rychlost internetového připojení, zamýšlenou původně Evropskou komisí: Do roku 2020 tak bude nutné dosáhnout nikoliv 30 Mbps, ale 100 Mbs. Tento cíl nyní Amelia brání před zájmy jednotlivých členských států a velkých průmyslových firem, které mají zájem poskytovat co nejpomalejší připojení - a za co nejvíce peněz.

Mizerné internetové připojení však znamená pohromu pro technologický rozvoj Evropy a omezuje svobodu lidí. Čím je připojení pomalejší, tím méně subjektů vstupuje na trh, tím menší je konkurence, a tím větší roli hrají současní velcí hráči v oblasti telekomunikací. Pomalý Internet umožňuje argumentaci "technologickými omezeními sítě" při osekávání některých služeb a tím i svobody uživatele Internetu komunikovat s druhými tak, jak považuje za správné. Amelia prosazuje, aby peníze z veřejných zdrojů v Evropské unii sloužily skutečnému rozvoji průmyslu. Zavádění inovací musí sloužit ku prospěchu evropským občanům a nikoliv dobře zavedeným a letitým monopolům.

8. Chytřejší a bezpečnější přihlašování online

V navrhovaném nařízení o elektronických transakcích Amelia prosazuje přísnější bezpečnost prostřednictvím lepší správy sítě, umožňující vyšší míru transparentnosti. Přitom musí být soukromí občanů chráněno. Rozhodla se proto zavést a bránit následující principy:

  • • Nepropojitelnost jednotlivých občanů v okamžiku, kdy vstupují do kontaktu s veřejnými službami, včetně anonymní autentizace.
  • • Přísnější odpovědnost a požadavky na transparentnost pro poskytovatele služeb, kteří se zabývají bezpečností transakcí.
  • • Konec naprosto chybné myšlenky kvalifikovaných bezpečnostních služeb, pro které nastavila Evropská komise špatná pravidla bezpečnosti.

Amelia se jako jeden z europoslanců nespokojených z nečitelnou terminologií Evropské komise pokusila změnit kurz samotného nařízení. Značné úsilí věnovala diskuzi s celou řadou expertů v dané oblasti. Intenzivně studovala jak daná technologie funguje, aby bylo možné na základě toho dospět k relevantnímu politickému kroku.

Navrhla proto změnu mnoha ústředních principů, které by měly být spojeny s jak architektonickou, tak i hodnotovou regulací technologie.

Amelia definovala dva hlavní cíle. Nejprve uvést nařízení do souladu se současnou mírou porozumění trust frameworků a mechanismů autentizace, a poté zajistit, aby mechanismy autentikace nemohly být zneužity jako nástroje pro masivní špionáž.

9. Zveřejnění dat vypracovaných institucemi veřejné správy.

Myšlenka spočívá v harmonizaci dostupnosti, tvorby cen a velikosti značného množství dat, která veřejná správa vytváří. Jedná se o záležitosti jako například správné zdroje, informace ohledně infrastruktury, veřejné dokumenty a údaje v dopravě. Tato data by měla být uspořádána ve strojově-čitelném formátu, aby bylo možné zajistit šíření dat a rozvoj nových nástrojů.

Jenom v mimořádných případech by úřady měly mít právo vybírat za tato data více, než kolik stojí jejich pořízení. Do tohoto projektu by mělo být zapojeno nemálo úřadů; knihovny a muzea by měly poskytnout data, jakmile to bude možné, a to podle nákladů a potřebného času.

Pozměňovací návrhy, které Amelia předložila, byly zaměřeny k mnohem komplexnější otevřenosti, než jaká byla původně na pořadu dne. Navíc do té doby nikdo nenavrhl, aby se do tohoto projektu zapojily i kulturní instituce.

Amelia dokázala přesvědčit Evropský parlament, aby stáhl veškeré připomínky zmiňující "neutrální technologii" a nahradil je "otevřenými formáty".

Otevřený standard bude nakonec použit "jak jen to bude možné". Veřejný sektor by si měl za užívání materiálů, jejichž je autorem účtovat jen tolik, kolik je nezbytné pro jejich reprodukci, provizi a šíření, což znamená cenu víceméně velmi nízkou, de facto blížící se nule. Konzervativní většina ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku nicméně prosadila mnohem vágnější formulace, které tuto praxi ve výsledném právním textu značně limitují.

10. Spolupráce v rámci Pirátského hnutí

Nemalé úsilí a energii Amelia věnovala podpoře Pirátského hnutí po celém světě. Jen Českou republiku navštívila přinejmenším šestkrát a zdaleka nešlo jen o návštěvy Prahy. Vydala se dokonce do Ostravy, aby podpořila stavbu vědecké knihovny. Z exotičtějších zemí navštívila i Piráty v Brazílii nebo Jižní Korei. Má výrazný podíl na tom, že Pirátské hnutí jde v Evropě do voleb se společným programem a podařilo se jí zorganizovat založení společné organizace Pirátských stran v EU.

Amelia Andersdotter letos opět kandiduje jako dvojka na kandidátce Švédských Pirátů.

Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Jan Loužek

Štítky: #Amelia Andersdotter #EU #Evropský parlament #Piratpartiet

Zobrazit diskusi
Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.