Včera lobbisti zábavního průmyslu, dnes prezent za 100 miliard korun
Vzdor všem odborným studiím a vzdor stanovisku z roku 2008, kdy ještě Česko považovalo návrh za výsledek tlaku lobbistů nahrávacích společností, prosadil ministr Besser (TOP 09) změnu oficiální pozice a monopol se tak patrně v celé Evropě prodlouží o dalších 20 let. To znamená asi stomiliardový dárek pro nahrávací koncerny.
Zítra je patrně poslední den, kdy Česká republika nesouhlasila s prodloužením monopolu na hudební nahrávky. Přinášíme výňatek z dosavadní rámcové pozice vypracované ministerstvem kultury v roce 2008, která se teď má změnit v souhlas s prodloužením monopolu. Celá pozice je k dispozici zde.
ČR chápe a
oceňuje záměr Evropské komise (EK) zlepšit sociální situaci výkonných umělců,
k samotnému návrhu EK má však řadu výhrad.
Obecně lze říci,
že návrh by nepřinesl zásadní zlepšení stávající české (i
evropské) právní úpravy obsažené v autorském zákoně č.
121/2000 Sb., ve znění novel (a v evropských směrnicích). Úprava
autorského práva je velmi komplikovaná a návrh by ji zkomplikoval
ještě více.
Velmi sporný je rovněž záměr EK sbližovat
evropskou právní úpravu s úpravou USA, neboť jde o zcela odlišné
právní systémy.
Návrh na prodloužení doby ochrany je rovněž v
rozporu se závěry EK zveřejněné v dokumentu z roku 2004
(Commission Staff Working Paper on the European copyright framework)
a dále se studiemi zpracovanými na základě zadání EK. Podle
těchto dokumentů by prodloužení ochrany mělo negativní dopady
na investice, inovace apod.
Návrh směrnice již ve fázi přípravy
vyvolal značně protichůdné reakce, přičemž je nutno zdůraznit,
že ani samotní výkonní umělci se k němu nestaví
jednoznačně pozitivně, jak by se dalo očekávat. Návrh má
silnou podporu výrobců zvukových záznamů resp. nahrávacích
společností. Zásadně negativně se kromě uživatelů k
prodloužení doby ochrany staví akademická obec (např. studie
zpracovaná nizozemským institutem IViR, studie institutu Max
Planck, studie Bournemouth University, ekonomická studie Cambridge
University ad.).
ČR je přesvědčena, že návrh je především výsledkem lobbingu nahrávacích společností, které se obávají ztráty zisků z nahrávek z velmi úspěšných období 2. poloviny 20. století, a který bude přínosem pro tyto nahrávací společnosti, nikoli pro výkonné umělce.
Na úrovni ministerstva kultury
(MK) jsou pochybnosti zejména ohledně návrhu na prodloužení
ochrany a navrhované délky doby ochrany (95 je příliš dlouhá
doba, vychází z americké úpravy, která je zásadně odlišná od
evropské) a dále ohledně podmínek, za nichž bude možno využít
klausule "use it or lose it". Rovněž ustanovení o
dodatečných odměnách odváděných výrobci ve výši 20 % z
hrubých příjmů je v navrhované podobě nepřijatelné. (...)
MK je přesvědčeno, že pokud se má přijmout směrnice regulující určitou oblast, je nutno mít k dispozici řádnou analýzu stávající situace a dopadů navrhované nové právní úpravy na výkonné umělce, uživatele i konečné spotřebitele. Rovněž by bylo vhodné analyzovat, jakým způsobem je otázka hmotného zabezpečení výkonných umělců ve stáří řešena předpisy důchodového práva jednotlivých členských zemí.
Bez
ohledu na to, že podle důvodové zprávy k návrhu směrnice by
dopad na uživatele (např. vysílatele, provozovatele diskoték
apod.) měl být minimální a naopak pro výkonné umělce, zejména
pro studiové hudebníky a začínající umělce by měl být
přínosem, lze reálně očekávat, že prodloužení doby ochrany
bude mít negativní dopad na uživatele (dojde ke zvýšení odměn
vybíraných kolektivními správci, neboť se rozšíří okruh
oprávněných nositelů práv) a potažmo i na spotřebitele
(zvýšení vstupného, požadavky na zvýšení tzv. náhradních
odměn za rozmnožování autorských děl pro osobní potřebu
apod.).
Otázkou je, zda by prodloužení doby ochrany mělo pozitivní dopady na výkonné umělce samotné, kteří jsou v zásadě závislí zejména na odměnách vybíraných od uživatelů kolektivními správci. Pokud by se tyto odměny (jak tvrdí důvodová zpráva EK) nezvyšovaly, pouze by narostl počet nositelů práv, mezi které by byly tyto odměny rozdělovány, a v důsledku toho by jednotliví výkonní umělci dostávali z těchto odměn méně. V neposlední řadě je třeba zmínit i negativní dopad na podnikatelské prostředí, zejména zvýhodnění některých dotčených subjektů na trhu oproti ostatním (osvobozením některých podnikatelů od placení odměn) a taktéž zvyšování administrativní zátěže.
  Sdílet na Facebooku Tweet
Autor: jmi
Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.
