Archiv

Když dva hlásají totéž, není to totéž.

10. 11. 2010
Sdílet na Facebooku Tweet

Polemika | Pirátské noviny nedávno přetiskly článek místopředsedy Strany svobodných občanů, který se týkal konceptu duševního vlastnictví a ochrany kopírovacího monopolu. Byť se mi text poměrně líbil, napíšu k němu reakci. Základní argument Radima Smetky, že ochranu autorských práv bychom měli omezit, prostě protože se nevyplatí, dle mého názoru obstojí v debatě jen stěží. Proto nabízím jiná východiska.

captaincopyright
Ekonomická efektivita vynucování zákona dle mého názoru rozhodně nemá být hlavní důvod, pro to, něco zákonem povolovat nebo zakazovat. Podle této logiky bychom mohli říci, že chytat kapsáře se nevyplatí, protože jejich dopadení stojí víc než kolik přinese a tedy nemá smysl se snažit. Vidím řadu lepších argumentů, proč kopírovací monopol zásadně omezit.

První je zřejmý pro všechny lidi z IT branže. Jediný způsob, jak omezit sdílení souborů, obnáší zavedení neustálého dozoru nad veškerou soukromou komunikací všech lidí v síti. Neexistuje způsob, jak oddělit soukromou korespondenci od obsahu chráněného autorským zákonem bez zkontrolování jejího obsahu. To tam je listovní tajemství, právo na soukromou komunikaci s právníkem nebo flirtování přes webkameru. Viz článek Christiana Engstroma Piráti a zákon o kopírovacím monopolu. Tento argument Piráti se Svobodnými zajisté sdílejí, ale existuje ještě jeden závažnější.

Samotný důvod existence kopírovacího monopolu (copyrightu) pro piráty není takzvaná ochrana autora, nýbrž snaha podpořit tvorbu. Teprve ve chvíli, kdy začneme posuzovat, zda zákon o kopírovacím monopolu (takzvaný autorský zákon) tvorbu podporuje nebo svazuje dokážeme dospět k takové formě kopírovacího zákona, která se bude opírat o fakta a ne jen o představy zájmových skupin. Kupříkladu alespoň rámcově lze zdokumentovat, jak se rozličné doby „ochrany“ nehmotného díla podepisují na produkci děl samotných (zajímavý článek na toto téma je zde) a podle toho potom tuto dobu nastavit. Jak správně píše Radim Smetka, současná délka ochrany nemá s motivací tvořit nic společného.

Hezky se na první pohled jeví i názor ať se firmy starají o ochranu svých produktů samy. Má v sobě ale háček. DRM technologie omezují legitimní práva zákazníka. Právo na záložní kopii je logické ve chvíli, kdy DVD nevydrží věčně. A že o DRM zákazník věděl ve chvíli nákupu, tudíž si nemá na co stěžovat? Tato námitka by snad přiléhala ve chvíli, kdy by opravdu fungoval volný trh a konkurence. Současná copyrightová lobby ale tvoří robustní monolit, který postupuje jednotně. V praxi by tedy přístup, že budoucnost kopírovacího monopolu je DRM vedl k tomu, že zákony budou psát soukromé firmy pomocí použitých technologií.

Na závěr už jen dvě poznámky.

Házení padělání a kopírování do jednoho pytle, čehož se autor dopustil, považuji za poněkud nešťastné. Zdá se, že to je nová taktika copyrightové lobby, což nejlépe deklaruje název dohody ACTA (takzvaná dohoda proti padělání, která se ale zabývá spíše kopírováním v kyberprostoru). Stejné manipulace se potom dopouští i nová kampaň Ministerstva školství respektuji originál. Pokus asociovat kopírování a sdílení se slovem s negativními konotacemi (padělání) je chytrá taktika a je třeba o ní vědět, aby ji člověk nevědomky nepřejímal.

Nakonec potom nevidím důvod, proč autorům zákonem negarantovat právo na autorství. Je vymahatelné i vynutitelné a především na něm ve společnosti panuje shoda.

Článek na který reaguji je zde (pro ty, kdo přehlédli odkaz v perexu).

  Sdílet na Facebooku Tweet

Autor: Mikuláš Ferjenčík

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.