Kandidát do Senátu Pavel Přeučil má jasné cíle

Jste fanoušek eura, jak naznačuje vaše e-mailová adresa?
Ani ne tak eura, jako Evropy. Euro je měna, která nás může jednoho dne ošklivě zklamat, nevidím v něm zas takové přínosy (i když pro řadu podnikatelů je naše koruna brzda). Evropu vidím jednoznačně jako jeden velký federální stát. To by se mi líbilo nejvíc. Mně se líbilo Rakousko-Uhersko, i když jsem v něm samozřejmě nežil – volné hranice, přeshraniční styky. Takhle to chtěl už Jiřík z Poděbrad.

Tyto plány za ČPS ale asi neuskutečníte. Na co se chcete zaměřit, na autorský zákon?
Určitě, to je jedna z priorit. Současná situace se musí okamžitě řešit. Netýká se jen určité výlučné skupiny, jde o všechny. Lidi ale zatím nechápou, že se to týká každého.

Jak se to týká třeba mojí babičky, která filmy rozhodně nestahuje?
Týká se jí to zprostředkovaně, třeba i tím, že si nebude moci v knihovně volně půjčit knížku, na kterou se těší – i to s autorským právem souvisí.

Jste proti kopírovací lobby, ale Google Street View vám nevadí.
Ono to je poměrně odlišné. Copyright nás svazuje, Google Street View nám podle mě leccos umožňuje, otevírá.

Jen je nebezpečné propojení s dalšími databázemi (např. fotografie s GPS lokací na Facebooku a status „jedu na dovolenou“).
To určitě, jen pochybuju, že naši zloději takhle využívají internet, spíš si tipují věci na místě. Samozřejmě záleží na každém, co do veřejnosti, na internet pustí. Nelze pustit všechno.

Jak vy sám zvažujete, co zveřejníte na svých blozích?
Já tam zveřejňuju hodně věcí, své osobní názory, vztahy atd., ale nezveřejňuju citlivé údaje, podle kterých by mě bylo možné identifikovat přesně tak, jak naznačujete.

Například se na blogu věnujete chybějícímu parkovišti u nádraží ve Strančicích, kvůli čemuž nemůžete jezdit do práce vlakem. Zabýváte se i dopravou na Praze 11.
Ano. Podle mě tenhle stát naprosto šíleně preferuje silniční dopravu před železniční. To je zásadní chyba, do železnic od Rakousko-Uherska nikdo neinvestoval, až v posledních pěti letech se budují nové koridory. Jinak se staví jen dálnice, rychlostní komunikace atd. a lidi si zvykli, že je pro ně automobil pohodlnější než vlak. Vlaky jsou opravdu zanedbané.

Přitom ale máme velmi hustou železniční síť.
Ano, ale právě z toho Rakouska-Uherska. Od té doby se tu nepostavila jediná nová trať.

Kromě důrazu na dopravu se zamýšlíte nad možnostmi jak ušetřit státní finance. U návrhu zákona, který by víc zdaňoval hazard, jste si všiml, že ho vetoval prezident Klaus.
Není mi jasný důvod jeho veta, protože tak snadno mohly přijít finance do státního rozpočtu, ale tu miliardu asi nikdo nepotřebuje. Samozřejmě víme, proč to je. Vliv těchto lobby je tak silný, že změny jsou prakticky neprůchodné. Točí se v tom obrovské peníze a kapky bezesporu ukapávají příslušným úředníkům.
Korupce ve státě je naším velkým tématem, jsme jediná strana, která naprostou transparentnost prosazuje do důsledků. Předvolební sliby všech parlamentních stran jsou nyní v outu, i sliby VV, že na internet poputují všechny státní zakázky, jsou zase pryč. Kdybych se dostal do Senátu, rozhodně bych na tohle upozorňoval.

Chtěl byste být skutečnou opozicí?
ČSSD se tak zesměšnila, že může jen poštěkávat někde na dvorku, ale je bez vlivu na to, co se v tomhle státu bude dít, a komunisty ani nepočítám.

Dalším vaším tématem je lepší pracovní uplatnění pro absolventy škol.
To je jedno z témat, kterým se zabývám už delší dobu. Situace v tomto směru je totiž katastrofální. Je neuvěřitelné, že máme sto tisíc absolventů bez práce, a ti navíc nemají šanci sehnat zaměstnání přes úřad práce; ten se jim začne věnovat až poté, co si odpracují alespoň rok. Předtím po nich ani pes neštěkne. Jsou bez nároku na jakoukoliv pomoc státu a ten jim ještě hází klacky pod nohy, protože se snižují veškeré dávky, které by jim mohly plynout. Handicapem pro absolventy je i stav našeho školství. Tam jsou základy problému. České školy jsou zaměřené na peníze a na to, aby měly co nejvíc studentů. Jakmile lidé školu absolvují, tak je univerzity vykopnou bez jakéhokoliv zájmu o to, co budou dělat. Dále jsou jen minimálně provázané s praxí; usiluje o to jen pár univerzit, střední školy téměř ne a učiliště už vůbec ne. U učilišť je to nejhorší, protože tam by měli mladí lidé v praxi strávit podstatnou část studia. Jenže učňové přicházejí do praxe bez praktických zkušeností výkonu zaměstnání a bez vazby na případného zaměstnavatele.

Moje zkušenost je jiná, my jsme v rámci studia museli absolvovat poměrně rozsáhlou praxi.
Ano, některé školy to vyžadují, ale většina ne. Já to vidím jako obrovský problém především v tom učňovském školství.

Chtěl byste vytvořit nějaké pobídky pro zaměstnavatele, aby pro ně např. bylo výhodnější studenty na praxi přijímat?
Zejména bych rád změnil systém vzdělávání, v němž je nulová provázanost s praxí, a v návaznosti nově nastavil podmínky pro zaměstnavatele. Určitá výhoda by pro ně, pokud zaměstnají čerstvého absolventa, existovat měla. Vždyť, upřímně, já jsem taky v pozici zaměstnavatele a vybírám si lidi. No a vybírám si je podle toho, co umějí. S absolventem žurnalistiky nebo nějaké podobné školy jsou většinou dost velké problémy, není jednoduché naučit ho opravdu psát. Takže si radši vezmu hotového člověka a mám to bez starosti. A takhle to vidí 99 % zaměstnavatelů.

Je nějaká možnost, aby si zaměstnavatelé stěžovali na školy? Jak to, že absolvent žurnalistiky není hotov u vás nastoupit?
Zase se vracíme k tomu, že české školství upadá na úkor toho, že školy jsou přeplněné. Zajímá je jen zisk za každého studenta a úroveň klesá.

Já mám lepší zkušenost, ale věřím, že celkově to tak je. Ale co předvolební kampaň? Těšíte se na ni? Plánujete jít do ní s vervou?
No určitě, jinak bych do toho nešel. Budu se snažit, aby to dopadlo co nejlíp, i když vyhlídky nejsou zrovna růžové. Protikandidáti na Praze 11 jsou poměrně silní, nebo spíš mediálně známí. A média, jak známo, preferují především „profláknutý“ lidi. Pak mají o čem psát. Když se objeví neznámý člověk jako já, tak se média nemají čeho chytit.

Tak třeba ještě stihnete nějaké alotrium...
Musíme udělat nějaký happening, kterého si každý všimne, a zakončit ho pořádným průšvihem.

Plánujete tedy něco velkého?
Na Praze 11 na výstupech z metra chystáme právě takové happeningy, chceme tam rozdávat speciální výtisk Pirátských novin, budou tam běhat krabice a obsadíme lavičky. Rozhodně neplánujeme projev na náměstí, kde by se sešlo osm a půl člověka. Půjdeme formou osobní propagace a pak cestou Facebooku. Uvidíme, jak to bude šlapat, jak se to podaří.

A jak se na tyhle vaše ambice dívá vaše rodina, vaši nejbližší?
Ti do poslední chvíle nic netušili, takže byli značně překvapení. Mám dceru, která chodí do sedmé třídy, a kluka, který nedávno absolvoval a rok a půl mu trvalo, než sehnal práci; předtím měl jen brigády. Manželka moje angažmá bere s nadhledem, říkala: „Už jsem se smířila s tím, že chodíš poměrně pozdě domů z práce, a teď to bude ještě horší, alespoň během kampaně.“

Tak vám přeju, abyste měl z kampaně radost a aby se vám s piráty dobře spolupracovalo.
To určitě, je to parta lidí, kterým fandím a cítím se na to, že k nim patřím, i když věkově jsem jinde. Ale myslím, že co se týká myšlenkového proudu, jsem na jedné lodi.

Autor: Olga Richterová