Názory

Vyvlastňování a veřejný zájem

13. 05. 2017 | 3 komentářů

Na soukromé vlastníky chátrajících památek se často pohlíží jako na nezodpovědné kulturní barbary, kteří si koupili historický skvost a nechávají ho ležet ladem. Jenže taková zkratka výkladu je většinou mylná. Rekonstrukce takových objektů je náročná, ale o peníze jde až ve druhé řadě. První překážkou je především úředník, který dokáže majitele ze své funkce potrápit.

Invalidovna

V poslední době se mluví o desítkách kulturních památek na území hlavního města Prahy, které jsou ohroženy chátráním. Jedná se o venkovské usedlosti, vily, měšťanské domy nebo průmyslové objekty. To je z pohledu ochrany památek jistě nemilý stav, ovšem realita bývá někdy složitější. A některé úvahy, které pražský magistrát chápe jako náplast řešení tohoto stavu, zavánějí dobou dávno minulou.

Pražští památkáři si stěžují, že je pro ně i pro město obtížné přinutit některé majitele kulturních památek, aby do jejich oprav investovali nemalé prostředky. Nelze však opominout, že v Praze je odhadem okolo tří set chátrajících a opuštěných budov, z nichž velké množství vlastní právě magistrát. Proto by se dalo očekávat, že svoji pozornost zaměří v první řadě tímto směrem. Třeba k úvahám o tom, kterou z nich zrenovuje pro vlastní potřebu, místo aby budoval zcela nové sídlo úřadu. 

Není zanedbatelné, že v případě některých kulturních památek, svazovaných striktními požadavky památkářů, se jedná o investice v řádech stovek milionů korun. Předchází jim přitom časově náročný schvalovací proces projektu, do kterého často zasahuje úřední šiml, házející majitelům klacky pod nohy. Svalovat veškerou vinu na soukromé majitele proto není vždy na místě. Co je však ještě více zarážející, ve vybraných případech se úředníci nezdráhají vyvlastňovat, což je zcela mezní situace, nemající v Praze obdoby. Jak přiznává radní pro kulturu Jan Wolf, teoreticky to možné je, ale za dvacet let byl tento princip v České republice uplatněn asi třikrát.

„Jako středopravý politik jsem v principu proti vyvlastnění, nicméně pokud by šlo o významnou kulturní památku, tak by tento postup mohl přicházet v úvahu,“ uvedl Wolf, i když podobné návrhy spíše zaznívají z extrémně levicového spektra.

Jako adepta na vyvlastnění uvedl radní Wolf Nádraží Vyšehrad, jehož vlastník prý dlouhodobě nekomunikuje a nechává budovu ležet ladem. Tady však situace – i v porovnání s ostatními podobnými objekty – není tak jednoznačná. Spíše vyvolává otazníky, proč se magistrát zaměřil právě na tyto nemovitosti, když v Praze některé památkově chráněné budovy chátrají podstatně delší dobu. Úřad se ukazuje jako špatný vlastník. Vlastní například budovu v památkové zóně v Drtinově ulici na Smíchově, která dříve sloužila jako škola. Je opuštěná a chátrá už patnáct let. Kulturní památkou ve vlastnictví magistrátu je i divadlo Spirála v areálu pražského Výstaviště, které bylo po povodních v roce 2002 uzavřeno, a od té doby se s ním nic neděje. V obou případech je to zjevný důsledek laxního přístupu úřadů a zdaleka nejsou jedinými případy. Vyvlastněné nemovitosti se tak nejspíše zařadí mezi další desítky nemovitostí ve vlastnictví magistrátu nebo státu, které léta čekají na záchranu.

Nádraží Vyšehrad jako exemplární případ?

Společnost RailCity Vyšehrad, která objekty vyšehradského nádraží vlastní, výhrady magistrátu nesdílí. Schvalovací řízení komplexní rekonstrukce v nový polyfunkční soubor, sloužící k širší škále občanských aktivit, bylo jako v mnoha podobných případech komplikované. Územní rozhodnutí, které stojí na počátku projektové dokumentace, bylo vydáno v září 2013, přičemž žádost o vydání územního rozhodnutí byla podána již v roce 2009. Územní řízení tedy trvalo neuvěřitelně dlouhé čtyři roky.

Stavební povolení následně nabylo právní moci teprve začátkem dubna 2015. Lze tedy shrnout, že legislativní příprava projektu, spočívající v získání nezbytných povolení, trvala celkem šest let. Za této situace není úplně na místě mít vlastníkovi za zlé, že s vědomím připravované komplexní rekonstrukce prozatím alespoň nemovitost udržuje a zajišťuje proti povětrnostním vlivům, ačkoliv to může veřejnosti připadat jako nedostatečné. Přesto ale v těchto dnech začíná vlastník po vleklých sporech a jednáních s památkáři a magistrátními úředníky nádraží Vyšehrad rekonstruovat.

Časovou náročnost přípravy projektů potvrzuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš. „V rámci stavebního řízení se takto musí k projektu vyjadřovat celkem 46 různých subjektů.“ Odpůrci mohou odvolat, případně následně podat žalobu. Česko je v tomto ohledu v Evropě naprosto unikátní, a právě z tohoto důvodu developerům ve velkých městech trvá uskutečnit projekt od schválení až po samotnou výstavbu šest až osm let. Zde je na místě zmínit jako příklad projekt obnovy Šlechtovy restaurace v pražské Stromovce, která je v majetku Magistrátu. O zahájení rekonstrukce této památky hovoří její vlastník již více než šest let.

Vlastník pořídil budovu nádraží Vyšehrad od státní organizace České dráhy v lednu 2008, v době, kdy do památky několik desetiletí stát neinvestoval. Budova již tehdy byla ve špatném technickém stavu, v části vnitřních prostor byl odstraněn strop, do budovy zatékalo střešní konstrukcí, fasáda opadávala. Tento stav byl přímým důsledkem dlouhodobého nezájmu státu o tuto budovu. Nový vlastník neprodleně po koupi zahájil přípravu projektu rekonstrukce, nicméně v průběhu řízení narážel na nevůli a obstrukce ze strany orgánů státní správy a samosprávy. Výsledkem je již zmíněné velmi dlouhé stavební řízení.

Vlastník prohlašuje, že do údržby budovy ročně investuje nemalé prostředky, přičemž každý rok probíhalo několik kontrol stavebního úřadu a městského Odboru památkové péče. Drtivou většinu úřady nařízených udržovacích prací přitom splnil, některé rozporoval ve správním řízení. Nesouhlasí však s tím, že by s magistrátem nekomunikoval, což dokládá dopisy památkářům. Především však argumentuje tím, že má k dispozici platné stavební povolení a intenzivně pracuje na prováděcím projektu, přičemž vlastní rekonstrukce bude zahájena v horizontu měsíců.

Z hlediska administrativních postupů a pravidel by se v podobných případech jistě daly vždy najít připomínky a požadavky, z nichž některé však mohou nést rysy úřední šikany. Je však hodně za hranou, pokud je vlastníkům vyhrožováno vyvlastněním majetku, zvláště pokud mají stále platné stavební povolení. Snad Praha nepůjde cestou Gottwaldových pohrobků a nenechá se strhnout podivnou posttotalitní atmosférou, která se v poslední době projevuje stále častěji.

Autor: Dagmar Klimovičová

Štítky: #Magistrát #Nádraží Vyšehrad #Památky #Praha

Komentáře k článku

Janek Wagner 14.05.2017 13:46

Miki, stále ještě platí demokratické minimum. Tak tu nežvaň o věcech, kterým nerozumíš a v obracej se na příslušné garanty.

jarnemec 14.05.2017 13:14

... 08 Česká inspekce životního prostředí a škodu odhadovala na půl milionu Kč, za poškození chodníku hrozila pokuta až 300 000 Kč.[8][9]"

https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha-Vy%C5%A1ehrad_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)

"... Tip Estate se zahraničním majitelem. Ta se později rozdělila a vznikla RailCity Vyšehrad, s.r.o.

„Investor RailCity Vyšehrad, s.r.o. měl pravomocné povolení k rekonstrukci historické budovy. To nevyužil a loni v březnu získal územní rozhodnutí a stavební povolení na dostavbu budov okolo a opět i na rekonstrukci historické budovy. Dodnes stavět nezačal. Stavební úřad městské části se ho snaží k tomu donutit, ale jediná možnost je ukládání pokut,“ popsal Novinkám problém místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek." stav 2016 dle https://www.novinky.cz/domaci/395929-nadrazi-vysehrad-chatra-k-rekonstrukci-nelze-majitele-donutit.html

jarnemec 14.05.2017 13:13

ach jo... aneb opravdu dobrý počátek ctení zákona, asanace části kulturní památky... čirou náhodou, o tom v textu není ani zmínka...

"V roce 2007 budovu a okolní areál koupila za 42,5 milionu Kč firma TIP Estate se sídlem ve Vraném nad Vltavou, jejímž vlastníkem je Wall Street Commercial Bank z malého městečka Veneta v Oregonu.[8] Firma nezveřejnila svůj záměr s budovou a novinářům na dotazy neodpovídala.[9]

V polovině února 2008 firma zbourala bez projednání s památkáři i s Drážním úřadem památkově chráněnou hrázděnou čekárnu na ostrůvku mezi kolejemi.[8] Památkový odbor Magistrátu hl. m. Prahy jí za to začátkem června 2008 udělil pokutu v nejvyšší možné výši, tedy 100 000 Kč, vlastník budovy se proti rozhodnutí odvolal k ministerstvu kultury.[10] Policie vyšetřuje zbourání čekárny pro podezření z trestného činu zneužívání vlastnictví (§ 258 trestního zákona).[11]

Neoprávněné kácení keřů a stromů včetně vzrostlých lip a topolů šetřila v roce 2008 Česká inspekce životního prostředí

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.