Strana

Registr smluv potopili ve sněmovně skoro „všeci“

03. 04. 2017

Boj s korupcí je v České republice doslova evergreenem. Bohužel je tento boj v podání naprosté většiny politických a parlamentních stran vždy pouze deklarativní. V kampani, v televizi a hlavně před volbami se všichni bijí do prsou, jak věc, která se ve skutečnosti týká právě jejich lidí a stran, které se od sametové revoluce střídají u moci, hodlají vyřešit. 

Ivan Bartoš pro měsíčník Hospodářské komory Komora.cz

Ivan-Bartoš.jpg

Naprostá většina politiků se k aktivnímu boji s korupcí (sic!) veřejně zavázala před volbami v roce 2013 podpisem slibu podpory série zákonů v rámci iniciativy Rekonstrukce státu. Jedním z nich byl právě zákon o povinnosti zveřejňovat smlouvy, které stát, samospráva a jejich organizace a firmy uzavírají, na internetu ve speciálním veřejně přístupném registru. V únoru 2017 tento zákon skrze rozsáhlé zavedení výjimek pouhé dva měsíce před jeho reálnou celorepublikovou účinností prakticky všechny strany v poslanecké sněmovně potopily.

Přeloženo do řeči srozumitelné: víme, že se v České republice v korupci, převážně na zakázkách a službách, které si stát objednává a čerpá, odkloní odhadem přes sto miliard korun ročně. Strany, které se podílejí na vládě země, nebo řídí její dílčí projevy v regionech, se na tom podílejí. Důkazem nám budiž nespočet kauz, které denně vídáme ve sdělovacích prostředcích. V této době rezonuje obří dvacetimiliardová kauza čerpání evropských dotací ROP Severozápad, ve které figurují politici největších tradičních stran.

Politici, mající tajně podíly ve firmách skrze akcie přímo nebo přes nastrčené rodinné příbuzné a kamarádské vazby, mohou z výkonu své funkce a v rámci správy institucí, které pod jejich působení spadají, výrazně ovlivňovat utrácení peněz občanů.

Tento fenomén se samozřejmě nedá nikdy vymýtit a takové „odklánění“ se často i velmi těžko dokazuje. Přesto se dá, spolu s dalšími zákonnými úpravami, prostor pro korupci výrazně omezit. Nástroje bývají jednoduché. Osobně jsem přesvědčen, že kde již neexistuje důvěra, musí být umožněna kontrola.

Odklonění odklánění se nekoná

Jedním ze zásadních zákonů, který měl reálnou šanci omezit fenomén tunelování veřejných prostředků skrze nevýhodné smlouvy, měl být zákon o registru smluv. Tento zákon měl pro města, obce, státní instituce a instituce samosprávy a státem a samosprávou vlastněné a provozované organizace zavést povinnost zveřejňovat po anonymizaci citlivých údajů všechny uzavřené smlouvy na Internetu, a to s jednoduchým a tvrdým pravidlem. Smlouva, která od vstoupení v platnost nebude takto zveřejněna, bude neplatná.

Zalistujeme-li na českém Internetu tři roky zpět, nebo když si zadáme do internetového vyhledávače dotaz týkající se registru smluv, budeme překvapeni, jak uvědomělé protikorupční politiky v České republice máme - papírově. Bohužel reálný veřejný příslib pro dnes už patrně příliš neznamená. Přitom procesně ani technicky plnění ani správa registru žádným problémem není.

Zatímco Piráti princip zveřejňování všech smluv, otevřené účetnictví, veřejná výběrová řízení a další prvky otevřené transparentní organizace od svého vzniku sami na sobě aplikují a otevřenost ve všech městských i krajských zastupitelstvech, kam byli zvoleni již osmým rokem, prosazují, narážejí z pozice opozičních politiků i občanů na neustálou bariéru a utajovaní. Nástroj zákona 106 práva na informace, který umožňuje například podezřelé smlouvy dolovat a veřejnou kontrolu tak reálně provádět, není ani po více jak 15 letech dodržován a nezákonné odepření informací prokazují Piráti zdlouhavě i po několikaletých soudních přích končících u ústavního soudu.  Automatická proaktivní otevřenost by přeci neměla nikomu poctivému vadit. V tomto případě je veřejný zájem naprosto prokazatelný. Politici zastupují občany a hospodaří s našimi penězi. Paradoxní je, že argument, že se poctivý člověk nemá čeho bát, používají ti samí politici, jako omluvu pro zavádění konstantního plošného sledování občanů nejen kamerami ve veřejném prostoru, ale i online.

Politické strany, které na jednu stranu požadují a shromažďují informace o lidech České republiky v množství větší než malém, svým občanům a voličům hlasováním v poslanecké sněmovně daly jasně najevo, jak to s transparentností a bojem proti korupci skutečně myslí. V některých případech dokonce hlasovali v rozporu se svým programem, kde mají existenci registru a povinnost zveřejňování smluv v nejširší míře obsažené (KDU-ČSL).  Stranou nestojí ani vládní hnutí ANO ministra Babiše, které se k prohlasování výjimek v únoru 2017 v poslanecké sněmovně k ČSSD, KSČM, KDU-ČSL či ODS nakonec nepřipojilo, ačkoliv původní dohoda zněla jinak. Poslanci ANO 2011 v sále svým nepřihlášením prostě snížili kvórum a rozsáhlé výjimky nakonec i díky nim prošly.

Doslova a do písmene tak „tradiční strany“ vykostily tento zásadní protikorupční zákon, který se svým voličům zavázali před volbami 2013 prosadit. Slibem zarmoutíš.

Ilustrační foto: Jakub Hlaváč

Autor: Ivan Bartoš

Štítky: #Boj s korupcí #Ivan Bartoš #Registr smluv #Transparence #Transparentnost #Zákon o registru smluv

Komentáře k článku

Dosud nebyly vloženy žádné komentáře.

Facebook Pirátské listy Twitter Pirátské listy Redakce Pirátských listů Česká pirátská strana
Redakce | Kontakt | Piráti | Facebook | Twitter | RSS články | RSS aktuality

Copyleft Pirátské listy. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské listy je umožněno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena.